Příběh čaje. Nepálská zahrada v horách, žádné chemikálie a napínavá degustace 

Post Image

Příběh čaje. Nepálská zahrada v horách, žádné chemikálie a napínavá degustace 

Play icon
11 minut

foto: Jana Ašenbrennerová

Není to žádný nadnárodní gigant, ale rodinný podnik, který před čtyřiadvaceti lety založili dva bratři a který v Nepálu produkuje exkluzivní organický čaj. Jen na části pozemků Jun Chiyabari tak roste čajovník, někde je les a volná příroda. „Postupně jsme tu začali vidět spoustu zvířat, ptáků. Necháváme přírodu kolem sebe růst, snažíme se příliš nezasahovat,“ říká jeden z bratrů. A druhý dodává, že věří, že začas obohatí svět o dobrý nepálský čaj.

Je chladný březnový večer a daleko na obzoru se lesknou zasněžené špičky Himálaje. Den se chýlí ke konci a ženy zahalené do barevných šátků se s proutěnými koši na zádech vydávají na cestu domů. Procházejí úzkými cestičkami mezi čajovníky, kde trávily den trháním lístků. Ozvěna jejich hlasů se nese vysokými kopci malebného Hile, městečka, které je domovem čajové zahrady Jun Chiyabari. 

Z lístků, které ženy natrhaly, se začne další den vyrábět nepálský čaj.

Jun Chiyabari, v překladu „zahrada ve svitu měsíce“, leží ve východním Nepálu v nadmořské výšce kolem 1 800 metrů. Vzdušnou čarou přibližně 100 kilometrů západně od indického města Darjeeling, jež je centrem oblasti, ze které pochází slavný stejnojmenný čaj, dodávaný ve velkém do celého světa.

Nepálská zahrada Jun Chiyabari naopak není žádným kolosem, ale rodinným podnikem. Před čtyřiadvaceti lety ji založili bratři Lochan a Bachan Gyawaliovi. Prvnímu je dnes čtyřiašedesát, druhému dvaašedesát, podnikají v cestovním ruchu a oba jsou – jak jinak – milovníci čaje.

Čaj, který produkují, se vyrábí zásadně tak, aby byl šetrný k životnímu prostředí.

Přečtěte si také

Nová organická cesta

„Když jsme v roce 2000 začínali, naším cílem bylo udělat ten nejlepší čaj na světě,“ vzpomíná Lochan. Potenciální zákazníky zajímalo, čím se bude jejich čaj lišit od již zmiňovaného proslulého souseda a čajového gigantu v Darjeelingu. „Nedávalo smysl kopírovat ostatní,“ vysvětluje Lochan, „chtěli jsme udělat nepálský čaj, nikoli špatnou kopii darjeelingu.“ 

Podpořte Reportér sdílením článku