Slibuje úlevu od bolesti i těm, na které je moderní medicína krátká, a účtuje si za to tisíce korun. Pacienty přitom léčí „vlnami“ posílanými zdálky na základě online či telefonické konzultace. Takto Milan Dvořák z Plzeňska léčil i Stanislava Kroupu s amputovanou nohou. Byl zde ovšem jeden háček: žádný Stanislav Kroupa nikdy neexistoval. „Zlepšil jste se na červenou 88,“ tvrdil léčitel po telefonu smyšlenému pacientovi.
Můj kamarád Michal Kulka (pětinásobný mistr světa v jízdě na koloběžce a úspěšný běžecký trenér) před rokem a půl zkolaboval a lékaři mu oznámili, že se jeho život nachýlil ke konci. Michal umřít nemohl, jeho žena byla těhotná, čekali první dítě, a tak bojoval - jako vždycky. S rakovinou plic bojuje dodnes. Nemoc ho rozežírá, ale čtyřicetiletý Michal chce doprovodit syna Matea poprvé do školky, a pak třeba i do školy, ale těžko říct: se svou ženou se pro jistotu loučí každý den. Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Host Reportéra, kde kromě Michala Kulky hovoří i jeho žena Petra.
Na vývoji umělé inteligence se pracuje už roky. V posledních měsících se ovšem objevily veřejně dostupné služby, které k ní přitáhly širokou pozornost a spustily debaty o tom, jak moc změní společnost a na jakých principech vlastně stojí. „Je jako dobře vytrénovaná opice, ale pořád je to jen asistent naší mysli,“ říká Tereza Bartoníčková, jedna ze sedmi expertů, kterým jsme položili řadu otázek o tom, co můžeme od AI očekávat.
Úsporný balíček vlády Petra Fialy. Spousta lidí na něj nadává, ale část ekonomů ho chválí jako ne zcela dokonalý, ale ocenění hodný pokus. Jedna z největších slabin je patrně pokus o osekání dotací, kdy není jasné, jaké dotace se vlastně škrtají. Je to, jako kdyby nějaká rodina sice neměla auto Maserati, ale svůj rodinný rozpočet by „vylepšila“ tím, že škrtne splátky právě na neexistující maserati. Další sporné věci jsou zachování nulové spotřební daně na víno a zvýšení DPH na noviny. Mimo jiné o tom byla řeč v novém, šestadvacátém díle politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Prosinec 1979. Alexandr Mitrofanov, dvaadvacetiletý, dost hubený občan SSSR přijíždí do Československa, aby tu žil. Má českou manželku, spolužačku z vysoké. Umí česky, učí se už několik let, z učebnice, filmů, písniček Hany Hegerové a z Mladého světa, který si ještě v SSSR předplatil. Později se stane známým českým novinářem. Ale to samozřejmě ještě neví. Následující rozhovor je úryvkem z nové knihy o Mitrofanovovi, kterou napsala stálá členka redakce Reportéra Adéla Dražanová a která vychází na jaře.
My hoši na palubě jsme jaksi kolektivně dostali žízeň. „Ale pozor,“ zvolal kapitán Honza Onheiser, „neťukejte si sklem o sklo!“ Výlet za ušlechtilým alkoholem pokračuje čtyřmi dny plavby mezi ostrovy na západě Skotska, které jsou vyhlášené svými palírnami.
Prožívají americké zpravodajské kabelové televize, které ještě nedávno zásadně formovaly tamní veřejné mínění, úpadek? Pozornost k této otázce, o níž se už nějakou dobu mluví, znovu přitáhly vyhazovy dvou tamních moderátorských hvězd. Budoucnost zpravodajských televizí přitom může být zajímavá i pro média mimo USA.
Jedni je adorují, druzí nesnášejí. Elektrická auta budí spoustu emocí. Jaké výhody a nevýhody obnáší „cesta na baterky“? A co se stane, když do experimentální výpravy zahrnete i vlastní rodinu? Přečtěte si reportáž o skutečných zážitcích elektromobilového nováčka.
V létě mu bude třicet a mohl by o sobě směle tvrdit, že je teď největší českou hudební hvězdou. V jistém smyslu je – od podzimu 2021 vedl tuzemský žebříček poslechovosti s deskou Příběhy a sny, od letošního února všechny ostatní válcuje s albem Roadtrip, které vydal ve dvojici s kolegou Calinem. Jenomže Viktor Sheen (rodák z Kazachstánu, žijící na Kladně) se za kdovíjakou hvězdu nepovažuje. „A vlastně ani víc slávy nechci,“ překvapuje: „To bych si spíš přál míň stresu.“
Jsou věci mezi nebem a zemí. Jako například perská tyč. Jde, zjednodušeně řečeno, o disciplínu, kdy jeden artista tyč drží, zatímco jiný na ní provozuje akrobatické kousky. Na slavné české Dua Stauberti se do Cirku Palazzo v německém Mannheimu přijela podívat i Marie Štaubertová – zástupkyně dřívější generace rodiny artistů.
Jedni je adorují, druzí nesnášejí. Elektrická auta budí spoustu emocí. Jaké výhody a nevýhody obnáší „cesta na baterky“? A co se stane, když do experimentální výpravy zahrnete i vlastní rodinu? Přečtěte si reportáž o skutečných zážitcích elektromobilového nováčka.
Plánoval, že vystuduje ekonomii a bude se zabývat investicemi. Jenže už na škole Vojtěch Nemrava zjistil, že mnohem radši než čísla a tabulky má něco, čemu se věnoval od dětství: vaření. A tak školy nechal a vydal se kulinářskou cestou. Dnes je součástí kreativního ZE MĚ Projektu, který má za cíl vařit ty nejlepší pokrmy na jakémkoli místě a v jakémkoli počasí, v souladu s přírodou a pokud možno z lokálních produktů. Včetně vlastnoručně uloveného jelena.
Mniši z řádu bosých karmelitánů chodívají v botách. Jednačtyřicetiletý kněz Pavel Pola přišel od Pražského Jezulátka do redakce Reportéra dokonce v civilu: „Hábit nosím při výjimečnějších příležitostech.“ Zjevně má příliš dobrou náladu na dlouhé řeči o politice, ale přesto se dotkneme tématu „Andrej Babiš před Jezulátkem“ a v této souvislosti dojde na překvapivé zjištění. Rozhovor si můžete poslechnout i v podcastu Host Reportéra.
Plánoval, že vystuduje ekonomii a bude se zabývat investicemi. Jenže už na škole Vojtěch Nemrava zjistil, že mnohem radši než čísla a tabulky má něco, čemu se věnoval od dětství: vaření. A tak školy nechal a vydal se kulinářskou cestou. Dnes je součástí kreativního ZE MĚ Projektu, který má za cíl vařit ty nejlepší pokrmy na jakémkoli místě a v jakémkoli počasí, v souladu s přírodou a pokud možno z lokálních produktů. Včetně vlastnoručně uloveného jelena.
Na úplném konci války nařídil Walter Hauck řečený Krvavý Walter vypálení Leskovic na Vysočině, kde se místní lidé se zbraněmi postavili prchajícím Němcům na odpor. Většina dospělých mužů byla zastřelena nebo uhořela. Vlastimila Holakovská, které byly v té době čtyři roky, přečkala tragédii v lesním úkrytu, její rodiče zachránila jáma na vápno a podestýlka u zvířat. Vesnice musela být znovu postavena, Krvavý Walter zemřel v roce 2006.
„Začalo to před deseti lety trapasem,“ říká, „v Mexico City jsem se poprala s fíkusovým listem.“ Eva Kubátová je velká vypravěčka, zároveň výborně píše. Vystudovala španělskou filologii i dějiny Latinské Ameriky, poslední dekádu prožila v Mexiku, kde si našla manžela jménem Israel, mají pětiletou dceru Annu Carmen. Teď všichni tři přesídlili do Česka, a tak se Eva může naplno věnovat projektu Mexikopedie – vydala už dvě nádherné knihy o Mexiku, píše třetí, takže pozor: k zemi padá fíkusový list.
Oproti předchozímu roku loni v Česku vyskočil počet vražd, více bylo také – policejním slovníkem řečeno – „vražd motivovaných osobními vztahy“. V roce 2022 se objevila řada několikanásobných vražd v rodinách, některé už se dostaly k soudu. Jde o jednorázový výkyv, nebo o trend? Třeba v devadesátých letech bývalo celkově vražd podstatně více. Policie nicméně mluví o vlivu několika krizí – covidu, války na Ukrajině a energetické krize. Jiní experti jsou skeptičtější.
Na první dobrou to asi zní divně, ale vyrazil jsem na Mou vlast do Cardiffu – a byl to fantastický zážitek. Cesta měla smysl, protože právě orchestr Velšské národní opery zahájí letošní Pražské jaro a já mám možnost v klidu povečeřet s jejím šéfdirigentem Tomášem Hanusem. Z restaurace odejdu přesycen vším kromě Hanusových historek a postřehů, protože ty bych chtěl poslouchat do rána, kdyby to šlo. Vydají na knihu.
Desítky ruských umělců věnovaly svá díla do dobročinné aukce, kterou pořádá česká neziskovka Gulag.cz ve spolupráci se sdružením Memorial a organizací NESEHNUTÍ. UAukce, jak se projekt jmenuje, nabízí třiatřicet děl, která reflektují dějiny stalinských represí, ale i současnou válku, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Výtěžek z akce půjde právě na Ukrajinu, zdůrazňuje Petra Černoušková z Gulag.cz s tím, že od těch autorů, kteří jsou stále fyzicky v Rusku, je účast v dražbě odvážným činem.
Domov českých knížat a králů, dominanta města, souvislý hradní komplex, který svojí rozlohou nemá ve světě obdoby. Pražský hrad je místo výjimečné bohatou historií, opředené řadou legend a tajemství. Od vzniku Československa v roce 1918 v něm sídlí prezidenti, jde o symbol české státnosti a architektonický klenot, jenž je však z velké části po většinu roku pro veřejnost nepřístupný. Měl jsem možnost nahlédnout do zákulisí hradu, fotografovat jeho interiéry – a představovat si při tom dějinné události, které se zde odehrávaly.
Jestli se chystáte na dovolenou do Španělska, možná zahlédnete některou z mnoha zdejších slavností. Španělé slaví často a rádi. Po dvouleté covidové pauze si průvody, poutě a procesí užívají o to víc. Jednou z nejstarších slavností je uctívání sošky Panny Marie, která má svou svatyni v andaluské přírodní rezervaci na kopci Cerro del Cabezo.
Jako by snad exprezidenta Miloše Zemana týral jeho tým, když mu nezařídili bezbariérovou kancelář. A vláda Petra Fialy se v posledních týdnech zjevně trápí. Možná by to chtělo jointa… O něco vážněji řečeno: v návrzích Národní ekonomické rady vlády se skutečně mluví o legalizaci marihuany, která by do rozpočtu přinesla pár miliard. Poslechněte si nový, 24. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Je rok 1989 a Karel má chalupu blízko ostře střežené a ostnatým drátem obehnané hranice s Rakouskem – tak začíná povídka psaná pro lednového Reportéra.
Přesně před 150 lety dorazil legendární český cestovatel Emil Holub poprvé do Afriky. Co tam v druhé polovině devatenáctého století na svých expedicích zažíval? A jak vypadají ona divoká místa dnes? Fotograf Stanislav Krupař se vydal po stopách významného Čecha do Zambie, Zimbabwe a Botswany.
