Blíží se přijímačky, na střední školy dorazil baby boom a o každé místo je bitka. Že problém nastane, se dalo tušit dlouho dopředu. Při pohledu na čísla zjistíme, že se nyní na střední školy hlásí děti, které měly problém dostat se do každého stupně vzdělávání. Roste nám kvůli dlouhodobé liknavosti státu generace, kterou budeme za pár let označovat za ztracenou?
Sledujeme velký příběh současné české literatury: před deseti lety slavila neznámá valašskomeziříčská angličtinářka padesátiny a vydala svůj první román Slepá mapa. Zhruba před pěti lety se stala díky bestselleru Hana hvězdou, dohromady už prodala půl milionu knih, v dubnu pošle do světa román číslo šest. Jmenuje se Les v domě a je dost temný, truchlivý. V reálu působí spisovatelka Alena Mornštajnová jako veselá, optimistická dáma, což si dnes v Meziříčí ověříme – opravdu je to velký a zvláštní příběh.
Proč u nás ceny potravin tak moc rostou? Proč jsou u nás vyšší než v jiných zemích – třeba v Polsku, v některých případech dokonce v Německu? Rychle stoupající ceny u nás potvrzují statistiky: řeší je spotřebitelé a vláda, akci slibuje i antimonopolní úřad. Spor, kdo za to může, mezi sebou vedou zástupci obchodních řetězců, výrobců potravin a velkých zemědělských firem: pohled na vývoj cen a přirážek různého zboží neukazuje na jednoznačného viníka. Nabízí se, že všechny strany čas od času prostě zkusí, co zákazník vydrží.
Vratislav Mynář, vedoucí kanceláře prezidenta Zemana, měl ve svém domě v Praze tak špatně zabezpečenou internetovou síť, že do ní snadno pronikli hackeři: probourali se dokonce do bezpečnostního systému nemovitosti. Jde samozřejmě o zásah do soukromí Mynářových, hackeři ovšem tvrdí, že tím testovali ochranu sítě politiků. A Mynář z toho vyšel tak, že kdyby nějaká cizí tajná služba chtěla, snadno by do jeho sítě pronikla. Pokud už se tak nestalo…
Pokud nepřijdeme na to, jak ve velkém a efektivně skladovat energii vyrobenou ze slunce a větru, nemůžeme provést zelenou transformaci tak, jak si ji představujeme. Evropa teď sází na vodík. Ten lze vyrobit z vody za pomoci přebytečné solární a větrné elektřiny třeba v létě a v zimě, když nesvítí slunce ani nefouká vítr, ho pak můžeme proměnit zpátky na elektřinu. Plán však skřípe. Češi, a nejen oni, by chtěli vodík vyrábět i z jaderné elektřiny, Německo je proti.
Má za sebou dva pravděpodobně nejhezčí týdny ve svém dosavadním (pětadvacetiletém) životě. „Do Tokia jsme letěli jako naprostí outsideři, ale po pár dnech na nás před hotelem čekali lovci autogramů,“ líčí nadšeně a zároveň pořád ještě překvapeně Filip Smola, který po návratu české reprezentace z turnaje World Baseball Classic zavítal do podcastu Host Reportéra.
Na Pražský hrad nastoupil nový prezident Petr Pavel, ale éra Miloše Zemana tak úplně uzavřena není. Kauzy spojené s jeho lidmi, především s bývalým kancléřem Vratislavem Mynářem, budou nadále ve veřejném prostoru. Otázkou ovšem je, o jak závažné věci půjde. Tedy zda – obrazně řečeno – půjde jen o drobné úlovky, nebo o velké trofejní kusy: a proč. V 21. díle podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí o tom mluví investigativní novinář Jaroslav Kmenta.
Pokud použijete papírovou tašku jen jednou, uhlíková stopa vzniklá vykácením stromu a výrobou papíru je větší, než když používáte často a opakovaně jednu plastovou tašku. Jde o jeden z řady faktů ukazujících, že s odpady to může být často jinak, než se traduje.
Poslední z nás, v originálním anglickém názvu The Last of Us, je populární seriál z produkce HBO, který sledují miliony diváků. Zajímavé a unikátní je na něm to, že jde o první televizní hit, jenž vznikl z videohry. S ní v minulé dekádě vyrůstala spousta lidí – mnozí ji přitom ani přímo nehráli, ale sledovali youtubery, jak ji hrají.
Nejméně hodin tělocviku v Evropě, zoufalé pohybové dovednosti. „Bojíme se děti nechat udělat kotrmelec, aby si nezlomily vaz,“ zní ze sportovních klubů. Současně mnoho odvětví hlásí rekordní zájem rodičů, kteří se snaží své potomky zvednout od monitorů a rozhýbat. Po dvou letech covidového polospánku přibývá i díky populačně silným ročníkům malých fotbalistů – a nejen jich. Chybějí ale sportoviště a především trenéři.
Provincie Poslední naděje. Cesta na konec světa. V odlehlém koutu Jižní Ameriky vznikla továrna na nový druh paliva pro spalovací motory. Jakým způsobem se dá vytvořit „benzin z vody a vzduchu“? Jak se na takové palivo jezdí? Jde to až překvapivě hladce. Bude to ale stačit na masovou produkci?
Kde je vlastně muzikant James Harries doma? Do značné míry v Praze, kde má základnu a rodinu už skoro polovinu svého života, bydlí tu třiadvacet let. Hovoří pěkně česky a v zásobě má spoustu pozoruhodných historek. V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví tento rodák z Manchesteru například o tom, jak hrál už v pubertě na ulici v Paříži, jak utíkal před policií v Hanoji, nebo o tom, jak se potkal s pětinou slavných Spice Girls.
Pár dnů po svých pětačtyřicátých narozeninách přišla za mikrofon do redakce Reportéra spisovatelka Petra Dvořáková, která nedávno vydala pozoruhodný román Zahrada.
Panika kolem energetické soběstačnosti, stejně jako rostoucí náklady za energie přiměly některé domácnosti vytáhnout ze sklepů staré kotle na pevná paliva nebo si začít přitápět krbovými kamny. Podle Valtra Sodomky z Asociace pro optimalizaci komínů a spalování se ovzduší v Česku po letech dramaticky zhoršuje. Lidé si z dotací kupují kotle, které jim nepasují na topnou soustavu, navíc neumí topit.
Když před měsícem zemřel Petr „Mucho“ Hošek ze skupiny Plexis, přišel český punk o legendu. Za mikrofon podcastu Host Reportéra nyní usedl jeden z Hoškových nejbližších kamarádů, Petr „Hraboš“ Hrabalik, šéf skupiny Našrot. Média přinesla fotografie z Hoškova pohřbu, který se změnil v divokou párty, nicméně té předcházel klidný obřad pro rodinu a nejužší jádro přátel, kde právě Hraboš pronesl pohřební řeč: „Na konci se mi už klepal hlas,“ přiznává.
Budím se na půl cesty mezi Prahou a Vídní. Ačkoli se přímotop v pokojíku snažil, udělit mu lze jen cenu útěchy. Před chvílí se rozednilo, sedm hodin ráno. Vykouknu z okna, náměstí je přenádherné – a prázdné. Před každý vchod vyšoupnutá popelnice, tucet zaparkovaných aut, tamhle holub. No jo, předjaří v Telči, i když vida; naproti v podloubí se přece jen cosi děje. Pan Motyčka skládá deset metráků uhlí do svého sklepa.
Jeho lednové video, v němž po příjezdu do Česka – výbornou češtinou s milým přízvukem – říká „Ahoj, jsem Matt a jsem tu novej“, zhlédly na Twitteru stovky tisíc uživatelů. Matthew Field přitom není hollywoodská star, která si do České republiky odskočila natočit nový trhák. Je to velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. A pomocí sociálních sítí skvěle provozuje digitální veřejnou diplomacii.
Sledujeme velký příběh současné české literatury: před deseti lety slavila neznámá valašskomeziříčská angličtinářka padesátiny a vydala svůj první román Slepá mapa. Zhruba před pěti lety se stala díky bestselleru Hana hvězdou, dohromady už prodala půl milionu knih, v dubnu pošle do světa román číslo šest. Jmenuje se Les v domě a je dost temný, truchlivý. V reálu působí spisovatelka Alena Mornštajnová jako veselá, optimistická dáma, což si dnes v Meziříčí ověříme – opravdu je to velký a zvláštní příběh.
O poslední šanci vidět a slyšet naživo legendu českého rapu Indy & Wich píše jeden ze zakladatelů kapely.
Přestože diktátor Fidel Castro už je po smrti a jeho bratr a nástupce Raúl v důchodu, kubánští komunisté stále vládnou pevnou rukou. Navzdory povrchním pocitům mnoha západních turistů žije většina Kubánců v bídě, nespokojená a unavená. Může ale kubánské bezčasí trvat věky? Copak není žádná naděje, že i tento režim jednou padne?
„Život = přesný součet náhod“ bylo heslo slavného cestovatele Miroslava Zikmunda. Muž, jenž vytvořil s Jiřím Hanzelkou legendární dvojici světoběžníků, zemřel ve věku 102 let. Za svůj život projel svět křížem krážem a dokázal o tom velmi poutavě vyprávět. Odemykáme text, který vyšel u příležitosti stých narozenin Miroslava Zikmunda.
Po covidových letech se zase pomalu vracíme do hospod. Ty ovšem musejí být atraktivní a zajímavé, teprve pak budeme ochotni tam nechávat své peníze. Velké rozdíly jsou přitom nejen mezi regiony, ale i mezi většími městy a malými obcemi. Obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje popisuje, jak firma pomáhá hostinským s byznysem. Leckdy může pomoci i drobnost, například moderní toalety.
Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).
Připomíná to trochu ragby na koních, místo šišatého míče se ale používá mrtvý kozel nebo tele. A když se při hře vydá chumel hřebců vaším směrem, jde z toho Evropanovi mráz po zádech. Kyrgyzská národní hra se obvykle pořádá jako oslava, soutěžící můžou vyhrát třeba ojeté auto, tunu rýže, velblouda, ovce a kozy. Zprávy o konání prastaré hry se někdy šíří zcela moderně – videoklipem na TikToku, WhatsAppu nebo Instagramu.
