21. prosinec: shrnutí

Polojasno kolem tragédie na filozofické fakultě. Otazníky zůstávají 

Post Image

Polojasno kolem tragédie na filozofické fakultě. Otazníky zůstávají 

Play icon
40 minut

foto: Tomáš Binter

Už v květnu by mohlo být k dispozici více informací o okolnostech tragédie, která se odehrála 21. prosince 2023 v budově pražské filozofické fakulty a která otřásla Českem. Policie zkoumá motiv vraha, jenž zabil jen ve škole čtrnáct lidí, Generální inspekce bezpečnostních sborů pak prověřuje postup policie. Veřejnost, pozůstalí, studenti i učitelé fakulty neznali do konce března odpovědi na některé otázky – magazín Reportér se je pokusil popsat v rámci rekonstrukce tragické události.

Všichni bychom chtěli další odpovědi, všichni bychom chtěli další informace – prohlásil v první půlce března ministr vnitra Vít Rakušan, když mluvil o vyšetřování prosincové tragédie na pražské filozofické fakultě. „Je to legitimní požadavek veřejnosti,“ řekl ministr v debatě na TV Nova. Doplnil, že policie se snaží najít motiv střelce, který zavraždil v budově školy čtrnáct lidí a pětadvacet zranil, předtím zabil svého otce v domě v Hostouni a ještě předtím zavraždil náhodně vybraného tátu s kojencem v Klánovickém lese. Postup policie pak zkoumá Generální inspekce bezpečnostních sborů. „Třeba už v měsíci květnu by mohly nějaké závěry přijít,“ dodal ministr vnitra Rakušan.

Vysvětlení, proč čtyřiadvacetiletý student školy David K. vraždil, i prověření policejního postupu onoho osudného 21. prosince 2023 by si přáli znát někteří studenti a lidé z vedení fakulty, o čemž se píše v reportáži na předchozích stranách tohoto vydání. A po odpovědi na otázku, jak se to mohlo stát, volá i přinejmenším část pozůstalých. 

Magazín Reportér se s odstupem více než čtvrt roku vrátil ke klíčovým okamžikům tří hodin, které předcházely a skončily tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Následující text obsahuje podrobné informace, které byly známé ke konci března, a také věci, jež zřejmé nebyly – otázky, které by měla vyjasnit policie a inspekce.

Přečtěte si i reportáž z filozofické fakulty

První informace: 12.19–12.26

Prvotní informací bylo oznámení o studentovi se sebevražednými úmysly.

Nejranější časový údaj o tomto oznámení – 12 hodin a 19 minut – uváděl dokument, který policie dávala dohromady již v průběhu tragického 21. prosince. Ještě tentýž den unikl na veřejnost. Jde o časosběrný dokument, časovou osu, do níž si policie zaznamenávala krátkou formou základní údaje o vývoji v případu. S přesností na minuty se v něm uvádělo, jak ten den informace přicházely, jak si údaje jednotlivé policejní složky předávaly a reagovaly na ně. Policie pravost dokumentu potvrdila, šlo prý o jednu z pracovních verzí soupisu, který u závažných kriminálních případů běžně vzniká. Dokument se však postupně doplňoval a dál zpřesňoval. Policejní prezident později označil tento únik za závažné pochybení s tím, že „občanská zaměstnankyně“, která dokument poslala mimo policii, byla okamžitě propuštěna.

Syrový policejní dokument uváděl, že první oznámení přijala Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje. Ve 12 hodin a 19 minut ho měla předat krajskému operačnímu středisku středočeské policie. Šlo o údajné „oznámení paní K., že jí syn David K. (narozený 1999) poslal zprávu, kde píše o úmyslu spáchat sebevraždu a o tom, že je na cestě do Prahy“. 

V lednu na tiskové konferenci k případu vedení policie uvedlo, že oznámení o možném sebevražedném úmyslu přijala přímo policie ve 12 hodin 26 minut. V tomto případě mělo jít o volání na policejní linku 158 od kamarádky Davida K., která od něj dostala SMS zprávu. Její konkrétní znění policie do konce března nezveřejnila. V únoru napsaly Lidové noviny, že onou kamarádkou byla spolužačka Davida K. z filozofické fakulty. Oznámení na policejní tísňovou linku byla prý dvě. Ten druhý hovor měl být od jeho matky. Týdeník Respekt s odkazem na svůj zdroj napsal, že telefonát matky na linku 158 se uskutečnil zhruba patnáct minut po tom prvním od synovy kamarádky. Obsah sdělení byl v obou případech obdobný: chystá se prý spáchat sebevraždu. 

Tyto časové údaje a obsah zpráv jsou podstatné pro posouzení, kdo mohl o blížící se tragédii něco vědět a zda bylo vůbec reálné jí předejít. Tehdy totiž začal souboj s časem. Již po prvním oznámení o hrozící sebevraždě vyjely do bydliště Davida K. první policejní hlídky a začaly po něm pátrat. Trvalé bydliště měl v Hostouni na Kladensku. Jde o malou obec čtyři kilometry západně od pražského letiště, blízko výpadovky z Prahy na Karlovy Vary.

Přečtěte si také

Hostouň 12.46–13.27

Při pátrání po možných sebevrazích je cílem člověka co nejrychleji najít a pokusit se mu zabránit, aby si ublížil. Standardním postupem v takových případech je vyhledání mobilního telefonu a jeho lokalizace. V tomto případě požádala policie podle zmíněného uniklého dokumentu poprvé o vyhledání polohy telefonu Davida K. ve 12 hodin 46 minut. Výsledek měla k dispozici o pět minut později. Podle policejního dokumentu bylo výstupem tohoto pokusu „lokalizace Unhošť – telefon vypnutý, naposledy aktivní ve 12.17“.

Unhošť je městečko na Kladensku, zhruba šest kilometrů jihozápadně od Hostouně, bydliště Davida K. Zda byl v té době, tedy po odeslání SMS a vypnutí mobilu, přímo v Unhošti, není jasné. Policie ani státní zastupitelství detailnější údaje o jeho pohybu před střelbou na filozofické fakultě nezveřejnily s odkazem na probíhající vyšetřování. Kriminalisté jen uvedli, že při posledním přihlášení do sítě ve 12.17 „byl v okolí Hostouně“. 

Zaměření telefonu v řidčeji osídlené krajině má své limity: vždy je jen přibližné. Na druhé straně – oblast blízko Prahy s hustým telekomunikačním a dopravním provozem je mobilními vysílači poseta poměrně hustě.

Někdy před tři čtvrtě na jednu dorazila k rodinnému domu v Hostouni první policejní hlídka. Ve 12.47 ohlásili policisté nález mrtvého těla v domě, přičemž nešlo o hledaného Davida K., ale o jeho otce. „Vedle těla leží sekera, příčina úmrtí není známa, hlídka čeká na výjezd,“ uvádí policejní dokument. Hlídka čekala na příjezd specialistů kvůli zajištění potřebných stop. Ještě předtím však dokončili prohledání domku a jeho okolí. Ve 12.56 oznámili, že v suterénu rodinného domu našli improvizovaný nástražný výbušný systém. V místě byl prý také cítit plyn. 

Policisté proto přivolali hasiče a pyrotechnika. V podstatě šlo o tři propanbutanové lahve obložené zčásti harampádím, hořlavinami a zapojenými elektrickými spotřebiči. Na vrcholu jedné plynové lahve byl kanystr s ředidlem. Na druhou někdo umístil náboje a k tomu přiložil žehličku, vysavač a přenosné světlo. Vše bylo zapojené do prodlužovačky s časovým spínačem. O čtyřicet minut později, přesněji ve 13.39, hasiči a pyrotechnik oznámili, že šlo o funkční systém a bez jeho odpojení by došlo v domě k explozi.

Někdy v rozmezí 13.11 až 13.17 získali policisté informaci, že hledaný David K. měl jako každý čtvrtek kolem poledne odjet autobusem na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studuje. Kdo byl zdrojem informace, policie ani státní zástupce neodtajnili. Uniklý dokument uvádí, že tuto informaci poskytla policii matka Davida K., která byla – v policejní hantýrce – „vytěžena“ ve třináct hodin sedmnáct minut. V této době se policie opět snažila najít jeho mobilní telefon. Neúspěšně. Byl dál vypnutý.

Ve 13.20 policie z databáze zjistila, že David K. má několik na sebe legálně registrovaných zbraní včetně těch dlouhých a několika tlumičů. O deset minut později informaci upřesnila, že jde o „pistole, pušky, brokovnici, samopal, tlumič“.

S těmito informacemi středočeští vyšetřovatelé oslovili policii v Praze, aby provedla šetření na filozofické fakultě, a to v jejím sídle, tedy v budově na náměstí Jana Palacha v centru města. Policejní časová osa k tomu ve 13.27 uvádí, že to bylo „s upozorněním na možnost, že David K. bude ozbrojen“.

Až později, v době po útoku na fakultě, vyšlo najevo, že byl na postupně zužovaném seznamu asi čtyř tisíc majitelů konkrétního typu zbraně, s níž se vraždilo v lese v Klánovicích o šest dnů dříve. Tuto zbraň, jak policie zjistila, nechal v Hostouni společně s dopisem na rozloučenou, který byl v počítači. Podle policie se v něm přiznal k vraždě táty s kojencem v Klánovicích. Vytištěný dopis stejného znění měl také u sebe, což opět vyšlo najevo až po střelbě na fakultě.

Letos v lednu, kdy vedení policie prezentovalo výsledky interního šetření, ředitel Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR Michal Tikovský uvedl, že v době před střelbou na fakultě se hledala „osoba se sebevražednými úmysly, u níž doma se našel mrtvý muž, jehož příčina úmrtí byla v ten okamžik neznámá“. Následně byla informace pro hlídky doplňována s tím, že David K. „je legálním držitelem střelných zbraní“. Podle šéfa pražské policie Petra Matějčka v té době nevěděli, jestli má zbraně u sebe, anebo jestli je nechal v trezoru v domě v Hostouni. Hlídky však podle něj pracovaly s předběžnou ostražitostí, tedy s tím, že nějakou střelnou zbraň by u sebe mohl mít. 

Přímé odpovědi na opakované dotazy, zda ze smrti otce a nachystaného výbušného systému nebylo možné již v době před střelbou na fakultě usuzovat, že hledaný student může být nebezpečný nejen sobě, ale i pro své okolí, se vedení policie během lednové prezentace vyhnulo. „Až v 16.12 je dokumentován čas, kdy relevantně potvrzujeme, že střelec zavraždil svého otce. Čili to bylo až po jeho eliminaci na filozofické fakultě,“ uvedl Vojtěch Motyka, náměstek pražského policejního ředitele pro Službu kriminální policie a vyšetřování. Dříve to podle něj nebylo možné určit kvůli nastraženým plynovým bombám a zásahu pyrotechnika v Hostouni.

To, že v rodinném domě došlo k vraždě, však muselo být zjevné. Ekonomický deník v lednu zveřejnil úryvek z policejní situační zprávy zmiňující místo činu v Hostouni. V ní se uvádělo, že otec byl v domě třikrát střelen do hlavy, a to v přesně nezjištěné době před dvanáctou hodinou dvacátou minutou.

Policie ani státní zastupitelství do konce března nezveřejnily, zda byl David K. po celou dobu ozbrojený, jakým způsobem dostal část arzenálu do školy. Neuvedly ani to, kde se před střelbou přesně pohyboval. Policie jen potvrdila, že do Prahy přicestoval hromadnou dopravou.

Přečtěte si také

Hodinová cesta

Hostouň je malá, kvůli blízkosti Prahy nicméně rostoucí obec se zhruba jedním a půl tisícem přihlášených obyvatel, nachází se nedaleko letiště v Ruzyni a blízké ranveje.

Dostat se odsud do Prahy je možné několika způsoby včetně využití vlaku. Do centra metropole to s nutnými přestupy trvá vždy minimálně hodinu, spíše však hodinu a čtvrt. Nejjednodušší spojení je dvěma přímými příměstskými linkami.

Sto metrů od rodinného domu, v němž se našlo tělo otce Davida K., u hlavní silnice a kousek od fotbalového hřiště je zastávka autobusové linky 319. Podle jízdního řádu platného loni v prosinci měl autobus odjíždět ve 12.09, u prvního terminálu ruzyňského letiště měl být ve 12.33. Od letiště vedou další spoje dál do Prahy, dostat se do centra trvá třicet až pětačtyřicet minut. 

Druhou možností, jak odjet z Hostouně směrem do Prahy, je jít o jednu zastávku dál k návsi. Odtud odjížděla ve 12.28 linka 306 s příjezdem na metro Zličín na západním okraji Prahy ve 13.05. Ze Zličína se lze dostat během necelé půlhodiny metrem B až do centra města. 

Jak už bylo uvedeno, poslední místo přihlášení mobilu do sítě bylo v té době ve 12.17, a to k vysílači v oblasti vzdálené několik kilometrů odsud, v Unhošti. Také odsud jezdí přímé spoje do Prahy: na metro B na Zličíně to z Unhoště trvá necelou půlhodinu.

Policie již v lednu naznačila, že jeho jízdu hromadnou dopravou do Prahy má dobře zmapovanou. V dopravních prostředcích, v okolí zastávek i centru hlavního města je nainstalováno množství kamer. Policie má z toho dne k dispozici stovky hodin záznamů.

Přečtěte si také

Fakulta poprvé

Ve 13.22 vyslala policie dvě tříčlenné hlídky do hlavní budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Podle hlavního policejního kontrolora Michala Tikovského to bylo z toho důvodu, že příbuzní Davida K. nezmínili žádnou konkrétní školní budovu, kam by mohl jet, a náměstí Jana Palacha bylo „první kontaktní adresou filozofické fakulty, kterou zobrazí internetový prohlížeč Google“.

Ke škole dorazily hlídky krátce před půl druhou. První hlídka vstoupila do budovy a začala sbírat informace. Druhá hlídka podle zprávy policie provedla vizuální prohlídku přízemí školy včetně kantýny, knihovny a chodby v prvním patře. Jeden z policistů podle kontrolora Michala Tikovského celou tuto dobu střežil hlavní vchod do budovy. Do pátrání na místě se údajně později zapojil ještě jeden kriminalista v civilu, který získával informace například o studentově přihlášení do školního e-mailu a sítí.

Zpočátku měli policisté k dispozici jen fotku Davida K. z centrálního registru obyvatel. Vrátný, který má kukaň kousek za vchodem do budovy, ho neznal a neviděl – vyplývá z vysvětlení policie. Stejně jako muž, který prý zrovna procházel okolo a představil se policistům jako člen vedení fakulty. Hlídka jim oběma údajně řekla, že má jít o studenta filozofické fakulty, „patrně může být ozbrojen a je důvodné podezření, že chce spáchat sebevraždu“. V oddělení zahraničního studia a na studijním oddělení jim následně potvrdili, že jde skutečně o studenta filozofické fakulty. Podle policejního záznamu jim také sdělili, že ve 14 hodin 10 minut by měla Davidovi K. začít výuka v učebně číslo 503 v jiné fakultní budově, a to v ulici Celetná. Ze studijního oddělení také získali celý studentův individuální rozvrh a aktuálnější fotografii.

Časová osa policie získání informace o přednášce v budově v Celetné ulici stanovuje na 13 hodin 49 minut s tím, že jedna z policejních hlídek vzápětí odjela z hlavní budovy fakulty právě tam. V té době již byla známá informace o funkční bombě v Hostouni. Do pátrání se proto v té době zapojily další části policie včetně kriminálky, speciální pořádkové jednotky a zásahové jednotky. Krátce před druhou hodinou odpoledne se chystaly na zásah v Celetné.

V hlavní budově na náměstí Jana Palacha nezůstal od policie nikdo. Ani uvnitř, ani u vchodu. „Část policistů se soustředila na prohledávání budovy filozofické fakulty v ulici Celetná, část policistů prohledávala další vytipovaná místa v Praze a mimo Prahu,“ uvedl k tomu ředitel vnitřní kontroly policie Michal Tikovský. Přesný čas, kdy odešel poslední uniformovaný policista z hlavní budovy na Palachově náměstí, není z policejního přehledu zřejmý. Ale bylo to pravděpodobně nedlouho po druhé hodině, kdy probíhal zásah v necelý kilometr vzdálené budově v Celetné ulici 20.

Filozofická fakulta zkraje ledna zveřejnila svůj vlastní přehled událostí před útokem 21. prosince a po něm. Z něj vyplývá, že od 13.40 probíhalo v prvním patře hlavní budovy kolegium děkanky, tedy schůze vedení fakulty. A tím člověkem z vedení, který uniformované policisty u vrátnice aktivně oslovil okolo půl druhé, byl jeden z proděkanů mířících právě na tuto schůzi. Policista mu ukázal na mobilu fotografii Davida K. „Řekl, že se k filozofické fakultě asi blíží, je asi psychicky narušený a může být nebezpečný. Ptal se, jestli jsme ho neviděli. Odpověděl jsem mu, že ne,“ cituje fakultní zpráva proděkana Daniela Berounského. Zhruba o deset minut později, po zahájení schůze vedení fakulty, se k policistům vrátil jako zástupce vedení ještě proděkan Jakub Rákosník, aby od nich získal více informací. „Policista mi ukázal v mobilu fotografii hledaného s informací, že hrozí riziko jeho vniknutí do budovy a že může být ozbrojen. Já jsem řekl, že ho neznám a neviděl jsem ho,“ uvedl. 

Oba proděkanové také policistům podle zápisu řekli, že o patro výš probíhá schůze vedení školy a že jim jsou okamžitě k dispozici. Nikdo z policie toho údajně nevyužil. Až zpětně prý zjistili, že policisté sháněli informace po různých částech fakulty včetně Ústavu světových dějin ve druhém patře, což byla hlavní, oborová katedra studenta Davida K. V kontaktu s uniformovanými strážníky byli zaměstnanci fakulty naposledy někdy mezi 14. hodinou a 14.20. Dva policisté někdy v té době krátce prohlédli knihovnu v suterénu budovy a související toalety. Poslední zmínka o kriminalistovi v civilu sbírajícím informace v budově na Palachově náměstí je před půl třetí odpoledne.

Přečtěte si také

Celetná 13.57–14.29

Po zjištění, že hledanému studentovi začíná výuka po čtrnácté hodině v Celetné ulici, se policie přesunula k této budově. Nejde o jeden dům, ale ve skutečnosti se jedná o soubor částečně propojených historických budov vklíněných mezi Celetnou a Ovocný trh. Navazují na Karolinum, historické sídlo Univerzity Karlovy. Společný vstup je z Celetné ulice 20. Jde o jedno z několika míst v centru, která filozofická fakulta využívá k výuce. Sídlí tu i některé katedry. Po hlavní budově na náměstí Jana Palacha je v Celetné druhý největší komplex učeben a kanceláří.

První policejní hlídky sem do Celetné přijely krátce před druhou odpoledne. Postupně dorazila kriminálka a těžká policejní kavalerie, určená pro mimořádné situace: zásahová jednotka a několik týmů speciální pořádkové jednotky. Ze záznamu fakulty vyplývá, že nejpozději ve 14.09 se nemohl už nikdo dostat dovnitř. Vrátnici a vstupní schodiště blokovali policisté v civilu. Před vchodem také postávali studenti. Někteří se tehdy otočili a šli do hlavní budovy na náměstí Jana Palacha. Ta zůstala volně přístupná. Studenti tam totiž mají zázemí, zároveň šlo o rozlučkový den s rokem 2023. V 15 hodin mělo v hlavní budově na Palachově náměstí na schodech mezi prvním a druhým patrem začít tradiční adventní zpívání pod vedením profesora Davida Ebena.

V Celetné se mezitím schylovalo k zákroku. Policisté sháněli kontakt na přednášejícího a záznamy z kamer v budově. Ve 14.22 začali vyklízet budovu kromě třídy, kde měl mít hodinu David K. Učebna číslo 503 je zastrčená až úplně nahoře v pátém patře, kam nejezdí výtah. Podle policejní časové osy bylo ve 14.25 vyklizené i celé páté patro s výjimkou čísla 503. O tři minuty později vstoupili policisté do učebny, ale hledaný student na hodinu nedorazil.

Přečtěte si také

Fakulta podruhé

Paralelně s tím po něm policie marně pátrala na třech místech jeho obvyklého pobytu v Praze a ve středních Čechách – uvedl později policejní ředitel. Vyšel však již několikátý pokus o dohledání jeho mobilního telefonu. Ve 14.38 dostala policie informaci, že ve 14.35 si krátce zapnul telefon a ten se přihlásil na buňce v Revoluční ulici v centru Prahy. Přibližné zaměření polohy vyšlo na pás budov a ulic okolo Pařížské ulice. Ta začíná na Staroměstském náměstí, směřuje k Vltavě a končí u právnické fakulty a bývalého hotelu Intercontinental. Šlo prý o severnější úsek ulice blíže k řece, oblast vzdálenou asi tři sta metrů od filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha a zhruba šest set metrů od prohledávané budovy v Celetné ulici (vzdálenost záleží na tom, v které části Pařížské ulice se člověk nachází). 

Ani v té době nikdo z policie v hlavní budově fakulty na náměstí Jana Palacha nebyl. „V okolí ulice Pařížská jsou židovské hřbitovy, Staroměstské náměstí, je tam metro. My jsme museli toho střelce hledat na více místech… Víc sil prostě nebylo, takže jsme se snažili co nejvíce těchto míst ochránit,“ vysvětloval v lednu pražský policejní šéf Petr Matějček.

Z Pařížské ulice je to ke vchodu do budovy fakulty na Palachově náměstí pět šest minut chůze. Jde o historickou budovu, která se studentům otevřela už skoro před sto lety. Hlavní vchod je z náměstí, od řeky. Hned za vstupem je vrátnice. Vedlejší vchod je na druhé straně budovy. Ale ten je uzamčený, na zazvonění se otevírá například kočárkům.

Historická budova je rozlehlá. Má dvě podzemní a pět nadzemních podlaží. V budově jsou tři výtahy, ale hlavním přístupem do pater je centrální schodiště, které na jednotlivých podlažích ústí do obvodové chodby propojující všechny čtyři strany čtvercové budovy. Takto to funguje mezi druhým a čtvrtým nadzemním podlažím. Do pátého nadzemního podlaží, tedy čtvrtého patra budovy, je přístup složitější. Vedou k němu dvě menší schodiště ze zadní části třetího patra. 

První tísňová volání, že se na filozofické fakultě střílí, policie registrovala podle své časové osy ve 14.59. Jde však zřejmě jen o čas orientační. Spisovatel a kritik Marek Vajchr vedl v té době seminář v učebně 308 ve třetím patře v zadní části levého traktu. Na tísňovou linku poprvé volal ve 14.58 z prahu učebny, než se vzápětí se studenty uvnitř zabarikádoval. V lednu o tom napsal komentář, protože prvotní reakce operátora, ale i pozdější komunikace vedení policie okolo tragédie mu přišla neprofesionální. „Nevím, kdy přesně hluk začal, byl nicméně značný a prakticky znemožňoval výuku,“ uvedl nyní Marek Vajchr pro magazín Reportér. Odhaduje, že po dvou třech minutách vyšel z učebny zjistit, co hluk působí. Do minuty se vrátil a volal na linku 158, že se ve škole střílí. „Vychází mi z toho, že střelba mohla začít plus minus 14.54, ale je to opravdu jen můj zpětný odhad bez záruky na přesnost,“ dodal.

O patro výš, tedy ve čtvrtém patře, v levém zadním rohu budovy, střelec svůj zběsilý útok začal. A zřejmě i proto zde zavraždil a zranil největší počet lidí. Jde o část budovy, kde je učebna a laboratoř Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících a kde tehdy běžela výuka prvaček a prváků o základech lingvistiky znakových jazyků. V dalších učebnách ve čtvrtém patře, jak střelec postupoval chodbou dál do přední části budovy, tehdy probíhala také výuka finské a české literatury, literární a hudební semináře. Ve čtvrtém patře jsou také kanceláře, kabinety a sekretariáty pedagogů a dalších zaměstnanců fakulty. Na zorientování se, že jim hrozí nebezpečí, měli lidé ve čtvrtém patře vteřiny, maximálně jednotky minut.

V nižších patrech a vzdálenějších částech budovy nebyl zvuk střelby tak čitelný. „Byly to takové kovové zvuky, jako když mlátíte kovem o kov,“ vzpomíná studentka, která měla seminář se zhruba deseti spolužáky ve třetím patře. „Vůbec nás nenapadlo, že by to mohla být střelba,“ dodala. Až po chvíli se podívali na chodbu, kde běžel jeden z pedagogů a varoval je, že jde o střelbu nahoře nad nimi ve čtvrtém patře. Vyučující vzápětí vytočil linku 158. Zatarasili dveře a schovali se pod zbývající lavice. Pak už jen slyšeli další rány, křik a pobíhání na chodbě, což už byl zřejmě probíhající policejní zásah. „Nikdo nepanikařil, ale uvnitř nám nebylo samozřejmě jasné, jestli to jsou skutečně policisté,“ dodává s tím, že potichu čekali, až pro ně policie přijde.

Příjezd policie k budově na náměstí Jana Palacha byl po nahlášení střelby velmi rychlý. První policisté vstupovali do budovy dvě tři minuty po patnácté hodině. V lednu vedení policie zveřejnilo videozáznam ze zásahu s popisem téměř po minutách. V 15.10 postoupili do hůře přístupného čtvrtého patra, kde kousek od schodů narazili na první známky střelby. Dým ze střelného prachu, rozházené nábojnice, rozstřílené dveře a rohovou učebnu číslo 423. V 15.12 už se tady rozběhlo ošetřování přeživších a jejich nouzový transport z budovy. 

Střelec byl v té době na druhé, vzdálenější straně budovy. Následně vylezl na ochoz čtvrtého patra. Z dlouhé zbraně s optikou ještě několikrát zacílil a vystřelil na lidi v okolí. Policista na náměstí po něm třikrát vystřelil. Střelec se poté přesunul z levé do pravé části ochozu. Zevnitř budovy se k němu přibližoval jeden z policejních týmů. Policista z dalšího týmu ho dostal v 15.19 na mušku, a to z horního patra sousedního hotelu. V ten okamžik se ho chystal zneškodnit. Střelec vzápětí pušku hodil z ochozu dolů na ulici. Pádem ještě jednou samovolně vystřelila. Policista z hotelu pak ohlásil, že střelec zvedá ruce. Ale místo vzdávání se sáhl pro další zbraň a vzápětí si hledaný student a v tu chvíli mnohonásobný vrah David K. prostřelil brokovnicí hlavu. Šlo o jednu z minimálně tří střelných zbraní, které během střelby na fakultě použil.

Přečtěte si také

Proč?

Vnitřní kontrola policejního velení došla v lednu nedlouho po tragédii k závěru, že postup policie byl profesionální, rychlý a odpovídal postupům při útoku aktivního střelce. Podle jejích závěrů je také zřejmé, že rychle poskytnutá první pomoc a nasazení během zásahu pomohly zachránit mnoho životů.

Přesto některé otázky zůstaly. Proč policisté z hlavní budovy na Palachově náměstí v době nedlouho před tragédií odjeli? Proč nikdo nezůstal aspoň u vchodu, s mobilem a fotkou, když nebylo jisté, kam na filozofickou fakultu může jet? Proč nebyla vyklizena hlavní budova v době, kdy byl v Hostouni potvrzen funkční výbušný systém a policie netušila, kde jsou zbraně? Proč nedošlo k vyklizení ani poté, kdy student po čtrnácté hodině nedorazil na výuku do Celetné? 

Vnitřní kontrola v tom měla jasno. „Žádné indicie v danou chvíli nevedly k tomu, že by mohl střelec mířit do budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha a že by jeho úmyslem bylo spáchat čin inspirovaný aktivními střelci ve školách,“ uvedl k tomu ve zprávě ředitel Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR Michal Tikovský. Podle šéfa pražské policie Matějčka jsou otázky na evakuaci hlavní budovy vedené tím, že se nyní ví, k čemu došlo. „Představte si, že by policie, a to říkám hypoteticky, vyklidila tu fakultu. A on by začal střílet v židovských hřbitovech a bylo by tam krveprolití,“ líčil na tiskové konferenci a dodal: „Tak bychom samozřejmě zase čelili jiným otázkám. Já tím jenom říkám, že jsme vycházeli z faktů.“

K námitce, že by možná David K. začal střílet jinde, nicméně jeden z bezpečnostních expertů a bývalý člen složek státu pro boj s terorismem řekl magazínu Reportér, že umožnit takovému člověku volný vstup do členité budovy s množstvím lidí, pater a místností patří k tomu nejhoršímu, co se může stát. A sídlo fakulty právě takovou budovou je. Podle kvalifikovaného odhadu vedení fakulty bylo v té době v budově asi 700 osob.

Eva Kropáčová z tiskového oddělení pražské policie na žádost Reportéra o vyjádření uvedla, že všechny tyto otázky již opakovaně zodpověděli na tiskových konferencích, poskytování dalších informací si vyhradilo státní zastupitelství a věc dál prošetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů. První závěry by mohly být, jak už bylo řečeno, k dispozici v květnu, jiné informace mluví o červnu; otázka je, co z nich bude veřejné. 

Proděkan filozofické fakulty Jakub Rákosník, který byl v době před tragédií s policií krátce v kontaktu, uvedl, že od policie neměli informace, které by nasvědčovaly potřebě vyklidit budovu. „A ani takový pokyn jsme nedostali,“ uvedl. Hlavní budova fakulty prý různým anonymním hrozbám v minulosti čelila jen sporadicky. O přítomnosti policie v druhé budově v Celetné ulici, jak říká, věděli, ale zda tehdy konktrétně znali detaily a byli informováni o zásahu a evakuaci, si nevybavuje. 

Nekomunikace s vedením filozofické fakulty byla také jediná výtka vůči postupu policie ze strany vnitřní kontroly Policejního prezidia.

Ředitel oddělení vražd pražské policie Aleš Strach krátce po střelbě na filozofické fakultě uvedl, že chybělo jen pár dní k tomu, aby Davida K. našli kvůli vraždě otce s malým dítětem v Klánovicích, která se odehrála o týden dříve. Jak už bylo zmíněno, jeho jméno totiž bylo na seznamu několika tisíc lidí určených k dalšímu prověření kvůli vraždám: a to právě kvůli vlastnictví jednoho konkrétního typu zbraně. Možné dopadení však zbrzdilo to, že neměl žádný vztah k zavražděným v Klánovicích a bydliště měl v jiném kraji, tedy ve středočeské Hostouni. „Je mi líto to, co se stalo. Je mi líto, co teď prožívají pozůstalí, ale jsem přesvědčený o tom, že jsme udělali maximum pro to, abychom tomu předešli,“ řekl ředitel oddělení vražd pražské policie.

Podpořte Reportér sdílením článku