Jak prolomit církevní omertu
20. února 2019
Film, jehož název lze přeložit Díky Bohu nebo také Z milosti Boží (v originále Grâce à Dieu), získal Stříbrného medvěda na právě skončeném festivalu Berlinale. Režisér Françoise Ozon se v něm vydává na tenký led tématu zneužívání dětí v katolické církvi. Zmíněný název vychází ze slov obžalovaného kardinála Barbarina, který na tiskové konferenci k pedofilnímu skandálu prohlásil: „Díky Bohu jsou tyto skutky už promlčeny!“ Vypadá to, že se spletl.
První člověk, jehož na plátně spatříme, je dobrý otec rodiny a vzorný bankovní úředník Alexandre Guérin – téměř vždy v obleku a kravatě, věřící, úhledný, elegantní.
Stopy násilí a utrpení, které jako devítiletý až dvanáctiletý chlapec před více než třiceti lety prožil, na něm ani v nejmenším nejsou znát.
A právě tento muž (jeho skutečné příjmení je jiné), se stal jedním z hlavních svědků francouzského pedofilního skandálu, který nyní otřásá základy katolické církve.
Diváky, kinaře, nákupčí i streamingové platformy v poslední době enormně přitahují příběhy skutečných lidí a událostí. Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně (konal se 7. – 17. února) se takových filmů objevilo několik, přičemž všechny se týkaly hodně kontroverzních témat a všechny byly vytvořeny v duchu cinéma vérité. Na některé „hrdiny“ se už zapomnělo (sériový vrah ze sedmdesátých let Fritz Honka ve filmu U zlaté rukavice), jiné události jsou ale naopak velmi naléhavé a aktuální…
Od ledna probíhá v Lyonu soudní proces, jehož hlavním obžalovaným je kardinál Philippe Barbarin (ve filmu jej hraje François Marthouret). Tato prominentní postava katolické církve a s ním šest dalších církevních činovníků jsou podezřelí z toho, že včas neoznámili sexuální agresi kněze Bernarda Preynata (ztvárnil jej Bernard Verley). Kryli ho a odmítli jej v roce 1990, kdy se poprvé o aféře dozvěděli, odvolat z diecéze. Dokonce ho nechali dál pracovat s dětmi.
Podpořte Reportér sdílením článku
Pracuje jako expert pro film v Audiovizuálním fondu Bratislava. Dramaturgicky spolupracuje s několika filmovými festivaly. Několik let pracoval jako mluvčí správy NP a CHKO Šumava. Žije střídavě v Železné Rudě a v Praze.