Startupy: Nejlaskavější. Nový plán, jak opět dobýt Ameriku

Byznys

Postavit byznys na podpoře pro neziskový sektor může vypadat jako bláhový nápad. Až do chvíle, než si uvědomíte, že se v americkém „nezisku“ otočí 450 miliard dolarů ročně. David Semerád před časem rozjel úspěšnou vývojářskou firmu STRV a pak předal otěže kolegům. Nyní chce uspět v Americe znovu – modernizací nadačního provozu. Jeho služba se jmenuje Kindest, tedy „Nejlaskavější“.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

V kalifornském Los Angeles u pláží Pacifiku našel David Semerád zázemí pro svou rodinu i podnikatelské záměry. Pětatřicetiletému podnikateli nevyhovuje jen slunečné pobřeží, pohání ho také ambiciózní myšlení Američanů. Poté, co s kolegy vybudoval úspěšné vývojářské studio, rozkročené mezi Spojenými státy a Českou republikou, se David Semerád pustil do podnikání opět úplně od začátku. Tentokrát má ambice pomoci změnit fungování amerického neziskového sektoru.

Dostat se do slavného Silicon Valley, ráje technologických firem, dobýt velký americký trh a nakonec třeba jednou zazvonit legendárním zvonem na Wall Street a oslavit tím vstup své firmy na burzu – to je sen mnoha začínajících podnikatelů z celého světa. Obecně platí, že většina mladých a ambiciózních firem, takzvaných startupů, sice nepřežije, ale na ty úspěšné pak čekají o to větší odměny. David Semerád přitom do tohoto světa vplul pozvolna, aniž by to od začátku plánoval.

 

Rozjet něco vlastního

Do Spojených států se poprvé podíval ještě jako student osmiletého gymnázia v Novém Bydžově, v té době však netušil, že bude za oceánem jednou žít a stavět vlastní firmy. „Vůbec jsem tehdy neplánoval, že bych chtěl být podnikatelem. Ale naučil jsem se tam základy kódování a brzy zjistil, že si tím jde dobře vydělávat,“ vzpomíná, jak začal na střední škole vytvářet první internetové stránky.

Zakázky přibývaly, z koníčku se stala slušně výdělečná činnost, a tak když se pak David Semerád vydal studovat do Prahy vysokou školu, už bylo jasné, že bude muset studia kloubit s podnikáním. Nakonec získal inženýrský titul, a ještě se podíval na dva výměnné pobyty do zahraničí. „V Německu se mi podařilo získat několik důležitých klientů, kteří působili mezinárodně, což nás nakoplo a nakonec dostalo až do Ameriky,“ vzpomíná Semerád, jak dokázal výměnný pobyt využít nejen ke studijním účelům.

Právě tehdy se začala rodit společnost, která se dnes jmenuje STRV a specializuje se na vývoj mobilních aplikací pro velké světové hráče i mladé startupy. V roce 2021 už jsou aplikace v chytrých telefonech úplně běžná věc, ale před deseti lety byl vývoj těchto produktů teprve v plenkách. „Potřebovali jsme se nějak odlišit a vsadili všechno na jednu kartu. Věřili jsme, že v mobilních aplikacích je budoucnost, a nakonec se nám to vyplatilo,“ popisuje Semerád jedno ze svých prvních skutečně náročných rozhodnutí, která musel coby jeden ze zakladatelů udělat.

 

Firma si tím odřízla zásadní část svých příjmů, ale přežila a mobilní aplikace vzápětí zažily rychlý nástup. Tuzemský trh začal být pro STRV příliš malý. Zatímco mnoho podnikatelů se pouští do zahraniční expanze pomalu a dívá se spíše do nepříliš vzdáleného zahraničí, rodák z malé východočeské obce Měník se opět nebál ambiciózního kroku. „Řekli jsme si, že když větší trh, tak rovnou Spojené státy,“ usmívá se Semerád.

Prosadit se na byznysově tvrdém a vysoce konkurenčním zámořském trhu ovšem není nic snadného. První rok se David Semerád marně snažil prodat své služby tamním klientům, ale co by jiné odradilo, vytrvalý vývojář překousl a nakonec první zakázku ulovil. „A od té doby jsme už v Americe zůstali,“ říká.

Název STRV vychází z anglického slovesa „strive“, tedy o něco usilovat. Firma se postupně dostala až k zakázkám od zakladatele populární mobilní seznamky Tinder a také práci pro nadějné startupy vycházející ze slavného akcelerátoru Y Combinator, který má obrovské renomé: STRV si díky tomu udělalo jméno napříč Spojenými státy.

V roce 2020 si téměř dvousethlavá firma – jejíž byznysové centrum je v USA, ale většina vývojářů sedí v prostorných kancelářích v pražském Karlíně – vyfakturovala za své služby přes 325 milionů korun: vykázala rekordní zisk pohybující se v desítkách milionů.

David Semerád ovšem v posledních letech počínání svého byznysového dítěte sledoval spíše zpovzdálí. „Smýšlení Američanů je mnohem ambicióznější, než jsme v Česku zvyklí. U nás si otevřete kavárnu a po pěti letech přemýšlíte, zda není čas otevřít další pobočku. V Americe zakládáte kavárnu, a ještě než ji otevřete, už máte byznys plán, jak postavit dalších sto poboček. To mě tady pohání kupředu. Když jsem obklopený takovými lidmi, motivuje mě to myslet ve velkém,“ vysvětluje Semerád.

Začal tak přemýšlet o vlastních projektech. V STRV postupně přenechal vedení svým kolegům, následně jim odprodal i velkou část svého podílu a po více než deseti letech se do jisté míry odpoutal od firmy, kterou založil. „V byznysu nemůžete nechat rozhodovat emoce, bylo to pro mě racionální rozhodnutí, protože jsem chtěl rozjet něco vlastního,“ říká otec dvou dětí.

 

Model spropitné

Jako jednorožec, anglicky „unicorn“, se v podnikatelském světě nazývá firma, jejíž tržní hodnota překročila hranici jedné miliardy dolarů. Jde o metu, na niž se snaží dosáhnout mnoho začínajících podnikatelů. A David Semerád nezastírá, že i to ho žene vpřed, ale nejde prý o jeho primární motivaci. Založil totiž „Kindest“, což v překladu znamená „Nejlaskavější“: se službou chce samozřejmě vydělávat peníze, ale taky pomáhat ostatním.

Ambicí tohoto startupu je modernizovat způsob, jak neziskové organizace nejen ve Spojených státech, ale výhledově i po celém světě vybírají peníze. Na první pohled to nepůsobí jako nijak zvlášť přitažlivý byznys, v němž by se měly točit ony miliardy, ale zdání podle Semeráda klame. „V USA je 1,5 milionu neziskových organizací a ročně se v nich protočí kolem 450 miliard dolarů. To jsou dvě procenta amerického HDP, neuvěřitelné množství peněz.

Většina se přitom pořád vybírá postaru, je tu obrovská příležitost pro digitalizaci,“ cítí Semerád. Svou vizi musel trpělivě vysvětlovat i investorům, kteří zpočátku váhali, ale dnes už má od nich Kindest přes 50 milionů korun a spolu s tím i plán, jak změnit americké dárcovství.

„Přesvědčili jsme je, že je to dostatečně zajímavý a lukrativní obor. Chceme teď vytvořit nejlepší online produkt na fundraising pro neziskové organizace,“ hlásí Semerád. Po důkladném průzkumu trhu zjistil, že neziskovkám často chybí moderní nástroje, a tak se jim je rozhodl nabídnout v jednom balíku. Organizace díky tomu nemusí řešit například marketing ani výběr peněz, který zajišťuje Kindest, a může se soustředit především na vlastní činnost.

Co přesně Kindest nabízí? Vedle automatizace samotného vybírání darů pomáhá vytvářet kampaně, posílat automaticky e-maily, SMS nebo šířit zprávy přes sociální sítě, což je pro neziskové organizace neméně důležité. Navíc měří výkonnost a nabídne autorům kampaní i vhled do toho, jak se jim daří oslovovat potenciální podporovatele a zda dosahují odpovídajících výsledků.

Ohlasy na tento produkt jsou dobré. Velký americký neziskový sektor začíná Semerádův projekt vnímat jako dobrý způsob, jak může zmodernizovat své fungování. Je zřejmé, že tento obor čeká velká vlna digitalizace, která ostatně v souvislosti s pandemií koronaviru probíhá v mnoha oblastech lidské činnosti.

Pro Kindest je důležité, že je na trhu mezi prvními a zároveň se mu začíná osvědčovat byznys model, který staví výhradně na spropitném. „Baví nás pomáhat a oceňují to i samotní dárci. Při odeslání příspěvku pro neziskovou organizaci nechají dýško také nám. A dohromady to funguje,“ pochvaluje si David Semerád, přes jehož firmu už k neziskovkám doputovalo v přepočtu více než 170 milionů korun. Kindest tak začíná generovat první tržby a zřejmě již brzy se opět vydá za investory. Může z něj být jednou zmíněný bájný jednorožec, jehož hodnota překročí miliardu dolarů? David Semerád by se rozhodně nezlobil, ale cesta je to daleká a – tak jako v případě každého startupu – určitě nebude jednoduchá. •

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama