Přešlapujeme na tekutých píscích

Post Image

Přešlapujeme na tekutých píscích

Play icon
19 minut

„Informace jsou to, co pohání naši společnost vpřed a generuje neuvěřitelné bohatství. Ale kdo s čím zachází, tím také schází,“ vysvětluje spisovatelka Pavla Horáková a odpovídá tím na otázku, kterou magazín Reportér pravidelně nabízí originálně uvažujícím osobnostem: Co je podle vás největším problémem naší doby a současné společnosti? „Jsme drženi v neustálém střehu. Stojíme ve výponu už příliš dlouho, navíc nikoli na pevné zemi, ale na tekutém písku. Zároveň jako bychom už léta žili v nervním očekávání katarzního výbuchu nebo imploze,“ píše.

Zkuste si udělat čárku za každý z následujících výroků, který platí i ve vašem životě. Za poslední půlrok můj oblíbený výrobek změnil složení, název, obal, gramáž nebo se přestal vyrábět. Prostředek hromadné dopravy, který využívám, změnil trasu nebo jízdní řád. Některá z mých mobilních aplikací vyměnila ikonu, má oblíbená sociální síť má nový design a funkcionality, zpravodajský server, který sleduji, změnil rozložení stránky. Některá z internetových služeb mě přinutila změnit heslo. Obchod, kam pravidelně chodím, přestěhoval regály, aby zákazníci náhodou nenakupovali popaměti, takže zboží musím hledat.

V mém životě nastaly všechny vyjmenované případy. Krom toho mi každou chvíli přijde mail, že se aktualizovaly právní smlouvy, všeobecné obchodní podmínky nebo ceník v bance či finanční službě, obchody mě nutí stahovat si jejich věrnostní aplikace a následně mě spamují nabídkou, telefonní operátoři se vnucují se změnami tarifů nebo zvýhodněnými balíčky. Banka zpřísnila systém přihlašování do internetového bankovnictví. Jiná banka odchází z českého trhu a k převodu účtu do jiné instituce kromě nového čísla účtu potřebuju další sadu PIN, aktivačních a autentizačních kódů a bankovních klíčů.

Co je problémem naší doby

Toto jsou některé z desítek drobných nevyžádaných změn, kterými nás pravidelně častuje moderní život. K tomu si připočtěte všechny informace o aktuálním dění doma i ve světě, jež na náš život sice nemají bezprostřední vliv, přesto jim věnujeme pozornost. Jsme bombardováni informacemi o zdravé výživě, správné výchově a žádoucím pohybu, které se také každých několik let mění, někdy ve svůj vlastní protiklad. Pokolení, jež vyrostlo v jistotě, že pro člověka je nejcennější hojný příjem masa, se na stará kolena dozvídá, že jíst živočišné bílkoviny je zločinné nebo přinejmenším neetické a neudržitelné. Kromě toho už nelze jen tak bez významnějšího rizika postihu šikanovat etnické a sexuální menšiny, dotýkat se žen bez jejich souhlasu nebo vcelku beztrestně bít vlastní manželku a děti. Zejména starší generace, která už jednou musela celý svůj život přepólovat, vnímá úkorně, že se musí znovu učit, že něco je jinak, než jim bylo kdysi vštípeno.

Staré pravdy neplatí a nové se ani nestačí ujmout. Informace se dávno staly rychloobrátkovým zbožím a krátkou lhůtu trvanlivosti mají i fakta a hodnoty. Před sto lety byl člověk s maturitou vzdělancem na celý život. Dnes se obory vyvíjejí tak rychle, že nevíte, zda vaši profesi ještě během studia nenahradí software. Baumanovská tekutost se skloňuje ve všech možných kontextech už léta. Spotřebním artiklem se staly i vztahy, jsou to transakce uzavírané přes aplikace, s předem danou lhůtou expirace. Místo politických stran s letitou tradicí ve volbách vítězí jednorázové účelové projekty držící prst na tepu doby a na pěně dní surfují jen k horizontu voleb příštích. Nabízejí jednoduchá řešení ve světě, který se stal příliš komplexním a jejž už nezvládáme myšlenkově pojmout.

Informace jsou to, co pohání naši společnost vpřed a generuje neuvěřitelné bohatství. Ale kdo s čím zachází, tím také schází. Jako bychom na přemíru informací a jejich nekontrolovatelné šíření v řadě ohledů dopláceli. Jsme drženi v neustálém střehu, v angličtině se tomu říká „na špičkách“. Mám pocit, že stojíme ve výponu už příliš dlouho, navíc nikoli na pevné zemi, ale na tekutém písku, který se nám sesouvá pod nohama. Nepomáhá, že se to dávno ví a tento stav byl mnohokrát popsán. Obrátky světa se stále zrychlují a komplexita systému se zvyšuje. Kdykoli se zdálo, že už jsme na hranici udržitelnosti, kola se roztočila ještě rychleji. Zároveň jako bychom už léta žili v nervním očekávání katarzního výbuchu nebo imploze.

Pandemie…

Podpořte Reportér sdílením článku