Fialova maturita

Ty zprávy jsou očekávatelné a symbolické zároveň. Státní rozpočet skončil za první čtyři měsíce s nejhorším schodkem v historii, minus dvě stě miliard. Na dani z mimořádných zisků se nevybere ani polovina toho, co bylo plánováno – odhad ministerstva financí klesl ze sto miliard příjmů na čtyřicet.

Strany, které společně vytvořily Fialovu vládu, přitom v kampani před volbami roku 2021 slibovaly nápravu stavu veřejných financí. Zdůrazňovaly, že po období Babišova chaosu a rozvratu státní kasy nabízejí vládu politicky schopnou a odborně zdatnou. Tvářily se, že mají zkrocení rozpočtových schodků perfektně rozmyšlené, jen je k tomu pustit.

Celkem rychle se však ukázalo, že to s tou přípravou v opozičních lavicích nebylo zase tak slavné. Žádná smršť opatření hned po úspěšných volbách se nekonala.

Pak vládě zkomplikovala situaci válka na Ukrajině, kterou Fialův kabinet zvládl skutečně dobře, a to jak v oblasti zahraniční politiky, tak i při přílivu statisíců uprchlíků. Z válečného šoku jsme plynule přešli do energetické krize. I tu se, po jistém úvodním otálení, podařilo nějak zvládnout. Mimo větší pozornost veřejnosti se pak odehrála událost skutečně historická, úplné odpojení Česka od ruského plynu. Ozdravování státního rozpočtu se odkládalo i kvůli volbě prezidenta. Koaliční politici nechtěli zavádět nepopulární opatření, aby nepomohli Andreji Babišovi na Hrad.

Přes všechny tyto „polehčující okolnosti“ je ovšem potřeba otevřeně říct, že se vláda za rok a půl od svého nástupu pročekala až k rekordním rozpočtovým schodkům, aniž by dosud udělala jakýkoli významný a úspěšný krok pro jejich omezení. Tedy kromě toho, že si na rok 2023 naplánovala nižší schodek, než byl vloni. Což ale s téměř stoprocentní jistotou nedodrží.

Rozpočtové bastlení