Stravování v Česku

Největší průšvihy českého stravování: Malinko zeleniny, moře soli a alkoholu

Post Image

Největší průšvihy českého stravování: Malinko zeleniny, moře soli a alkoholu

Play icon
34 minut

foto: ČTK/Profimedia.cz

I na prahu roku 2024 dělá značná část Čechů a Češek chronické chyby ve svém stravování. Jedí příliš málo zeleniny a ovoce, spotřebují moc soli a sacharidů – a konzumují hodně alkoholu. Přitom omezení těchto návyků spolu s pravidelným pohybem a také uměním vychutnat si dobré jídlo by podle expertů vedlo k lepšímu zdravotnímu stavu populace. Lékaři jsou ohledně budoucnosti skeptičtí, jiní mluví o tom, že se přece jen objevují náznaky zlepšení.

Zelí, houby, brambory, mouka, luštěniny, trocha kořenové zeleniny. Mléko a vejce. Na svátek husa, jednou začas zabijačka, nicméně maso na jídelníčku zdaleka tak často nebylo. Zhruba tak nějak vypadala strava obyčejné české rodiny v první polovině 19. století. 

Šlo o stravu ze zdrojů, které poskytovalo tehdejší zemědělství ve středoevropském klimatu – a taky odpovídala tehdejším možnostem skladování. Samozřejmě nebyly k dispozici takové suroviny, jaké měli třeba lidé žijící na jihu Francie nebo v italském Toskánsku. Nutně to však neznamenalo, že tehdejší strava a kuchyně byly obecně nezdravé. Češi a Češky se navíc o hodně více hýbali. 

Jak vysvětluje Anna Grosmanová, influencerka s účtem Foodpioneer a odbornice na historii české kuchyně, která studovala obor kvalita potravin, česká strava byla založena zejména na několika surovinách: „Mouka v nížinách rovná se knedlíky, a to včetně těch sladkých, které jsou pro českou kuchyni velice typické. Brambory ve vyšších polohách rovná se bramborové placky či knedlíky – to vše doplněné zelím, případně houbami. Z ovoce jablka a mnohem více než nyní také švestky, případně hrušky.“

Přečtěte si také

Již tento popis naznačuje, že jídla, která má nynější generace spojená s tradiční českou kuchyní, jsou spíše ta, jež se dříve jedla jako sváteční. A přestože jsou pryč doby, kdy se v naprosté většině českých rodin prakticky stále jedl guláš, svíčková nebo vepřo knedlo zelo, jako kdybychom v mnoha ohledech tuto tradici přetavili do té nejméně vhodné podoby. Čili jídel sytých a s minimem zeleniny, s menším množstvím ovoce, velkým množstvím sacharidů a také tuku. K dlouhodobým problémům většinového stravování v Česku se pak přidává stále vysoká a extrémně tolerovaná spotřeba alkoholu, která znamená množství kalorií navíc.

Podpořte Reportér sdílením článku