Před rokem a půl nastupovalo pět stran do vlády s tím, že jdou zachránit rozvrácené státní finance. Žádný komplexní plán však neexistoval. Teď ho musí najít. Přišel čas klíčové zkoušky Fialova týmu.
Jako by snad exprezidenta Miloše Zemana týral jeho tým, když mu nezařídili bezbariérovou kancelář. A vláda Petra Fialy se v posledních týdnech zjevně trápí. Možná by to chtělo jointa… O něco vážněji řečeno: v návrzích Národní ekonomické rady vlády se skutečně mluví o legalizaci marihuany, která by do rozpočtu přinesla pár miliard. Poslechněte si nový, 24. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Miliardář a šéf ANO Andrej Babiš by chtěl sponzorovat knihu o polistopadových dějinách. V ní by mohly být opravdu pěkné kapitoly. Třeba o prorůstání byznysu jeho Agrofertu s českým státem. Na přelomu března a dubna se také mluvilo o výrocích olympionika Davida Svobody ohledně návratu ruských sportovců na olympiádu. Svobodovi se v jednu chvíli dostalo podpory od českých politiků, kteří se dívají shovívavě na ruského prezidenta Putina. Nový, 23. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
"Nadšený fanoušek Micka Jaggera a Jimiho Hendrixe v sedmnácti letech založil alternativní rockovou kapelu s (českým!) názvem Hovno a k tomu stejnojmenné literární hnutí, k němuž sepsal manifest."
Svět dnes čelí mnoha krizím najednou, ty jsou přitom do značné míry důsledkem našich iluzí z devadesátých let, že končí dějiny. Víra v nevyhnutelné vítězství demokracie vedla například k přehlížení toho, jak posiluje, mění se a adaptuje čínská diktatura. Globální společenství je tudíž nyní rozdělené a není schopné dohodnout se na řešení krizí – píše sinolog Martin Hála v eseji odpovídající na otázku Reportéra, co je zásadním problémem dneška. „Zásadním problémem pro řešení všech dnešních výzev je naše historická krátkozrakost,“ vysvětluje.
Davem lze dobře manipulovat, pobízet ho k násilí a pod záminkou ochrany demokracie ho chránit před následky porušování zákonů. Taková libovůle má ovšem v demokratickém státě blahodárný vliv na extremistické síly.
Před vládní koalicí se otevřela unikátní možnost k provedení alespoň části reformních kroků, které před volbami slibovala. Nesmí ale váhat, současné „okno příležitosti“ se totiž brzy zase zavře. A musí zároveň postupovat s mimořádným citem. Cíle mají být dva, léčba státních financí a podpora rodin.
Prezident Petr Pavel dostal vyčiněno od části svých příznivců, že má podcast s šéfredaktorem Info.cz Michalem Půrem. Jde opravdu o takový skandál? Není to tak, že když dva lidé spolu dělají něco, co je jim příjemné, je to jejich věc? Žerty stranou, prezident má možná jiné problémy, které mu lze vytknout… Svět komunikace rozvířil i Andrej Babiš, když na TikToku začal skákat mezi brunetkami a blondýnami. A koaliční strany vlády Petra Fialy si rok a půl po volbách stojí v průzkumech v historickém srovnání překvapivě dobře. 22. díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Blíží se přijímačky, na střední školy dorazil baby boom a o každé místo je bitka. Že problém nastane, se dalo tušit dlouho dopředu. Při pohledu na čísla zjistíme, že se nyní na střední školy hlásí děti, které měly problém dostat se do každého stupně vzdělávání. Roste nám kvůli dlouhodobé liknavosti státu generace, kterou budeme za pár let označovat za ztracenou?
Na Pražský hrad nastoupil nový prezident Petr Pavel, ale éra Miloše Zemana tak úplně uzavřena není. Kauzy spojené s jeho lidmi, především s bývalým kancléřem Vratislavem Mynářem, budou nadále ve veřejném prostoru. Otázkou ovšem je, o jak závažné věci půjde. Tedy zda – obrazně řečeno – půjde jen o drobné úlovky, nebo o velké trofejní kusy: a proč. V 21. díle podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí o tom mluví investigativní novinář Jaroslav Kmenta.
Stát jako instituce, respektive státy vytvářejí nespravedlivé nerovnosti. „Za typický projev takových nerovností považuji daňové ráje,“ píše ekonom Petr Janský a v pravidelné eseji tím odpovídá na otázku magazínu Reportér, co považuje za zásadní problém dneška. Daňové ráje umožňují skrývat vlastnictví majetku a vyhýbat se placení daní, přitom tuto možnost mají jen někteří, velké firmy a ti bohatší; většina to naopak dělat nemůže a právě tím vzniká jedna velká nerovnost. „Obávám se, že občané – jak ti, kteří jsou přímo v nerovném postavení, tak také ti, kteří jen nerovnosti pozorují, ale nic z nich nemají – mohou kvůli tomu stále více pochybovat o demokratickém státu,“ dodává.
Byl poslancem federálním i českým, předsedou sociální demokracie, předsedou sněmovny, premiérem, politickým důchodcem a – bohužel pro něj – po dvě volební období prezidentem České republiky. Proč bohužel? Protože jeho politický odkaz bude z velké části tvořen právě oním posledním obdobím, deseti lety na Pražském hradě. Tato část velmi dlouhé politické kariéry Miloše Zemana přitom byla paradoxně tou nejslabší a nejhorší.
Ve Strži, v domě, kde pobýval spisovatel Karel Čapek, je výstava o nenávisti a řevu, které se na něj snesly na konci života. Řevu jsme si užili i začátkem března ve sněmovně, když se tam dělaly obstrukce.
Vláda Petra Fialy se rozhodla pustit do prosazování nepopulárních opatření, šéf opozice Andrej Babiš jí hrozil peklem a Alena Schillerová si vzala do Poslanecké sněmovny spacák kvůli obstrukcím. Pravdou nicméně je, že někteří ministři udělali za více než rok existence vlády různé komunikační přešlapy. Výčet incidentů dlouho vedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, pak přišel výrazněji na scénu ministr financí Zbyněk Stanjura – stálicí je ovšem ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Nový, 20. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Vláda Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého na Pražském hradě se pomalu chýlí ke konci, i když není jasné, co ještě předvedou a co vyplave na povrch. Výčet skutků této party je dlouhý a ukazuje, jak je těžké být velkorysý vůči odcházejícímu prezidentovi Miloši Zemanovi, který byl za hradní poměry odpovědný. Některé otázky vzbuzují i lidé kolem Petra Pavla – například Petr Kolář: jakkoli je legendou české diplomacie a opravdu ho nelze srovnávat třeba s Martinem Nejedlým. Nový, devatenáctý díl politického podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Zakladatel ANO utrpěl v prezidentské volbě další triumfální neúspěch. Je možné, aby se vrátil do křesla premiéra? Nebo dokonce aby se stal prezidentem? Na to, aby zopakoval Zemana, který po deseti letech na Vysočině přišel na Hrad, už Babiš začíná být starý.
Koaliční vláda vedená Petrem Fialou se veselila, že její soupeř a šéf opozice Andrej Babiš jednoznačně prohrál prezidentskou volbu. Oslavy ale může brzy vystřídat napětí. Kabinet bude muset řešit nepopulární věci.
Bylo by dobré, kdyby vedl bývalý generál Pavel v patrnosti, že prezident republiky není velitel republiky, a že od něj tudíž obyvatelstvo nežádá jasný názor na všechny aspekty života ani pravidelné hlášení třikrát denně - píše se v editorialu Reportéra, který vychází v únoru 2023.
Nejsem žádná velká sportovkyně, a tak hotelové wellness centrum s malým bazénkem v centru Prahy, kde v zimě hledám útočiště před mrazem a v létě před žárem rozpálených ulic, je pro mě tak akorát. Kromě hotelových hostů se nás tam schází asi třicítka abonentů. Mnozí jsou cizinci usazení v Praze, neznáme se jménem a komunikujeme spolu jen zdvořilostně, a to česky – nahlas, pomalu a zřetelně. Na ulici bychom se nejspíš nepoznali, zato víme, jak vypadáme v plavkách i bez nich, a známe své plavecké a saunovací návyky.
Zesměšňovat druhé nebo je redukovat na stereotypní karikatury je eticky problematické – píše filozof Ondřej Galuška. Humor si žádá zvláštní citlivost ke kontextu, nejde podle něj jen o otázku svobody slova. Na druhé straně to ale neznamená, že židovské vtipy smějí vyprávět jen Židé a o problémech Afroameričanů můžou mluvit jen Afroameričané. Spousta lidí nyní sebe sama umlčuje, protože se ostýchá mluvit za někoho jiného – vysvětluje Ondřej Galuška v eseji psané pro magazín Reportér. „Vnímám to jako velký problém pro univerzitní kulturu a širší veřejnou debatu, která vyžaduje, abychom se odhodlali vstoupit do nejisté a eticky nejednoznačné situace a pokusili se mluvit za druhé.“
Nic se nezměnilo. Žádná sebereflexe. Troje prohrané volby, a přesto jsou jakékoli snahy o vnitrostranickou kritiku v ANO zadušeny. To je v kostce výsledek středečního jednání předsednictva ANO po drtivé porážce Andreje Babiše v prezidentských volbách.
Mytizovaný marketingový tým Andreje Babiše se zřejmě domníval, že může lidem napovídat cokoli – a voliči tomu uvěří. V předminulých sněmovních volbách přišli s lithiem, a fungovalo to. V minulých sněmovních volbách strašili tím, že Piráti dají do každé chalupy migranta, což také relativně zabralo. Jenže v letošní prezidentské volbě už bulíkování o válce a mobilizaci nevyšlo. Sociologové ovšem také říkají, že Babiš byl vždy tak nepopulární, že měl od počátku jen mizivou šanci. Nový, 18. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Od zvolení Petra Pavla prezidentem republiky uplynulo jen pár dnů a už tu máme první kontroverzní rozhodnutí. Jakkoli může vypadat podpora ředitele BIS Michala Koudelky jako skvělý a rozumný tah nově zvolené hlavy státu, skrývá v sobě celé téma kolem BIS několik problémových míst s potenciálem nášlapných min.
Populismus z české politiky patrně neodejde s porážkou Andreje Babiše v letošní prezidentské volbě. Pro skutečné oslabení populistických a extremistických proudů by bylo potřeba více se věnovat chudým, zapomenutým a rozzlobeným místům České republiky. Jinak hrozí, že se nám Andrej Babiš zase vrátí. Nebo místo něj přijde někdo podobný.
Nově zvolený prezident má nejsilnější politický mandát za posledních více než dvacet let. Teď jej ale čeká ta těžší část jeho mise – nalezení cesty k voličům protikandidáta Andreje Babiše, udržení pověsti pravdomluvného politika a také nalezení vlastního politického programu. Pouhá změna, kterou přináší jeho zvolení, totiž může být nadějná, ale sama o sobě stačit nebude.
Aniž by byl prezidentem, podařilo se Andreji Babišovi vyrobit solidní diplomatický skandál: Poláci i ministři z Pobaltí se ozvali, když Babišovi uklouzlo, že by těmto spojeneckým zemím v NATO určitě nešel vojensky na pomoc, pokud by byly napadeny. Jaké další diplomatické kousky by předvedl ve funkci prezidenta? Není vůbec vyloučeno, že by se i v zahraniční politice snažil kombinovat názory z českých sociálních sítí se svými znalostmi, či spíše neznalostmi. Urážel by kuchyně jiných zemí vyzdvihováním smažáku s tatarkou? Řekl by v Německu, že mají moc Hitlera a moc Turků? Nový, 17. díl podcastu Pravda vítězí.
Ani dva roky covidu, ani hrůzná válka na Ukrajině nebudou mít na společnost takový dopad, jako mají nastupující technologie umělé inteligence – píše vysokoškolský pedagog a expert Josef Šlerka a odpovídá tím v pravidelné eseji na otázku magazínu Reportér, co považuje za zásadní problém dneška. Podle něj chybí „pochopení, jaká bouře právě přichází a jak dosud často vysmívaná umělá inteligence promění nejen naši práci a svět“. Není například daleko doba, kdy lidé dostanou možnost mít digitální kopii svého zesnulého partnera či partnerky. „Narazili jsme na hranice toho, co považujeme obecně za lidské,“ píše.
"Patřím také k těm, kdo by byli rádi, kdyby prezidentem země 33 let po pádu socialismu už nebyl bývalý komunista. Pokud už ale dva ve finále máme, pak mi připadá jako lepší verze ten, u kterého můžu mít alespoň teoretickou naději, že na Hrad přinese změnu stylu a nebude prezidentský úřad považovat za svou neomezenou kořist. To by mi po politické dekádě v režii dvojice Zeman–Babiš docela stačilo," píše se v editorialu Reportéra, který vychází 23. ledna 2023.
Zevšeobecňující výkřiky – venkov volí Babiše – jsou nespravedlivé. Místo toho by bylo dobré hledat odpovědi na otázku, co dělat s tím, že miliardáře a šéfa ANO podporují chudší místa republiky s vysokým počtem exekucí.
Po prvním kole prezidentské volby to vypadalo, že Češi mají naději uštědřit další ránu populismu. Ten u nás, navzdory předpovědím a bez ohledu na výsledek druhého kola, v poslední době totálně nevítězil.
