not random 0

Kusy radosti

Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).

Kultura

not random 1

Když hudba duní, je to jako jíst chipsy při sexu

Mám milou sousedku, se kterou se dá hodiny povídat například o fotbale – vyrůstala v Německu a fandí Borussii Dortmund. Shodou okolností jsme si oba pořídili australského ovčáka, dokonce ze stejné chovné stanice, ale sousedka má navrch například koně. No a hlavně je výbornou zpěvačkou: říká si Debbi.

not random 2

Modlitba carovy chůvy

Autor věnuje tuto povídku památce svého dědečka, Ukrajince Františka Žyly. Začíná v Kremlu, kde zavedou carovu chůvu do malé tajné místnosti. „Můj chovanec byl obdarován dvěma mohutnými dary. Byl obdařen těmi nejmocnějšími mindráky, což jsou ty nejsilnější nástroje na cestě k moci,“ vypráví v povídce chůva.

not random 3

Robert Kodym: Chtěl bych spát na starých kořenech

Robert Kodym dává jen minimum rozhovorů. Je introvertní, kolem sebe mívá zvláštní, tajuplnou hradbu. Nedávno navíc strávil dva měsíce v léčebně, takže jsem netušil, jak bude rozhovor probíhat, ale Robert překvapil – usmíval se, vyzařoval klid, s potěšením vzpomínal a občas žertoval, bylo nám dobře. Jen párkrát omluvně konstatoval, že i když miluje český jazyk, některé své pocity a zážitky zatím nedovede vtěsnat do slov.

not random 4

Famózní housloví bratři

Mají výjimečný talent a našlápnuto na úspěšnou kariéru. Vynikající houslisté, bratři Richard a Eduard Kollertovi. Prvnímu je čtrnáct let, druhému devatenáct. Jejich příběhy se v mnohém podobají, přesto byly jejich začátky trochu jiné. Pro Edu, který na hudební nástroje začal hrát až v sedmi letech, byli vzorem jeho tatínek pianista Jiří Kollert a houslový virtuos Josef Suk. Mladší Richard měl už vzor jiný – svého bratra.

not random 5

Taky bych chtěl, aby se o moje děti někdo postaral

Uběhlo jen pár hodin od začátku války na Ukrajině a principál Cirku La Putyka Rostislav Novák se rozhodl, že se pokusí pomoct studentům cirkusové školy v Kyjevě. Měsíc nato s nimi stál na pódiu své domovské scény v prostoru Jatka 78. Tady kyjevští a čeští akrobaté společně vystoupili ve hře, která vznikla podobně rychle jako nápad na jejich záchranu. A v pomoci pokračují. Nedávno se vrátili z Ukrajiny, kde odehráli představení v dětských domovech.

not random 6
not random 7
not random 8
not random 9

Obrazy Ukrajiny. Sveřepost a hrdost

Kniha ukazuje záběry z Ukrajiny ještě před tím, než na ni Putinovo Rusko zaútočilo. „I snímky zachycující veselé chvilky jsou prodchnuty jakousi ostražitostí. Jako by někde v podtónu ti lidé říkali: My víme, co se může stát. Nebo dokonce: my víme, že se to stane,“ píše se v recenzi knihy Lost Europe.

not random 10
not random 11

Past

Muž, který si velmi nerad cokoli půjčuje, jde vrátit střešní box na lyže – tak začíná povídka psaná pro dubnového Reportéra.

not random 12

Make Art Not War. Plakáty na pomoc Ukrajině

Kolekce charitativních plakátů od českých, ale také ukrajinských a dalších zahraničních umělců reaguje na probíhající válku na Ukrajině. Originální grafické listy jsou součástí projektu Make Art Not War, výtěžek putuje na veřejný účet SOS Ukrajina zřízený Člověkem v tísni.

not random 13

Tvořit, ne ničit. Aukce výtvarného umění na pomoc Ukrajině

Benefici na pomoc Ukrajině se rozhodly společně uspořádat čtyři pražské galerie – Bold Gallery, Trafo Gallery, The Chemistry Gallery a Centrum současného umění DOX. Aukce výtvarných děl od více než stovky současných umělců proběhne v sobotu 19. března. Celý výtěžek bude věnován na sbírku SOS Ukrajina Člověka v tísni.

not random 14

Únor

Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).

not random 15
not random 16

Tvář už si omývám hovězí polévkou

Jeden z nejstarších metalových zpěváků na světě se dožil sedmdesátky, což je – vzhledem k jeho zdravotnímu stavu – zjevné vítězství ďábla nad hmotou. Jiřího Valtera, zvaného BigBoss, jsme navštívili v jeho temném brněnském bytě, a to na poslední chvíli: „Možná,“ směje se sice hurónsky, ale nevesele, „brzy skončím na ulici.“

not random 17

Bez hlavy

Autor zjistí, že se mu v důsledku útoku labutě ztratila hlava – tak začíná povídka, která vychází v březnovém vydání magazínu Reportér.

not random 18
not random 19

Hudebniny zmizely

Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).

not random 20
not random 21

Hologramy

Zdá se vám sen, že si v Amsterdamu dáváte jointa, který jste propašovali z Českých Budějovic, ačkoli v Nizozemsku se dá marihuana legálně koupit – tak začíná povídka, kterou pro Reportéra napsal pětadvacetiletý básník, laureát Ceny Jiřího Ortena.

not random 22

Trochu za exota. Tady i tam

Vydal se ve stopách Miloše Formana a Ivana Passera: je prvním z mladší, porevoluční generace českých režisérů, jemuž se podařilo natočit film ve Spojených státech v tamní produkci. Čtyřiačtyřicetiletý Martin Krejčí si získal věhlas reklamními spoty pro globální firmy jako Apple či Nike, stojí za u nás populární vánoční reklamou na kofolu s divočákem. A coby člověk žijící mezi kontinenty zná české předsudky o USA i americké předsudky o Češích.

not random 23

Život v kostce: rodina, běh, byznys a Kunsthalle

Vejdu do budovy a procházím obrovským vnitřním staveništěm plným řemeslníků, které se mi před očima mění v nádhernou třípatrovou galerii. „Stihnete to?“ pozdravím manžele Pudilovy, kteří centrum moderního umění Kunsthalle na pražské Malé Straně vymysleli, zaplatili a vybudovali. „Jasně,“ nenechají se znervóznit: „Dvaadvacátého druhý otevíráme.“

not random 24

Porodník

Hudebním glosátorem Reportéra je Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic).

not random 25
not random 26

Let 272

Stárnoucí muž se dívá na snímky svojí rodiny z padesátých let a přemýšlí o rozpadlém manželství a synovi žijícím v cizině – tak začíná povídka psaná pro lednového Reportéra.

Kultura
not random 27

Půlka mozku kreslí, druhá skládá písničky, říká Kemel

Poznali jsme se před patnácti lety, když kreslil karikatury pro MF Dnes. Vysoký, klidný, laskavý chlap – tehdy čtyřicátník. Netušil jsem, že kdysi výborně hrával basketbal. A už vůbec jsem nevěděl, že je písničkářem: „Taky jsem jím nebyl,“ směje se Mirek Kemel. „Muziku jsem začal pořádně dělat až před padesátkou...“ Teď mu pomalu táhne na šedesát a vydává své zatím nejkrásnější album Vlčí stopy.

not random 28

Pokoj 320

Po letech práce s mluveným slovem jsem se s lehkou obavou rozhodl zkusit i slovo psané. Vzešlo z toho pár povídek, tuhle jsem napsal pro prosincové vydání Reportéra. Říká se, že muži často úplně nechápou ženy. A moje povídka začíná tím, jak jedna taková hůře pochopitelná žena, Šárka, jde po jedné pražské ulici…

not random 29
not random 30
not random 31

Pátý dveře!

Podivná doba. A těžko pochopitelná. Koronavirus ovládl naše životy, ať jsme zodpovědní, nebo ne. Vláda v demisi nás od poloviny listopadu dennodenně drtila tiskovými konferencemi se závěry, v kterých už se nikdo nevyznal. Jeden den nás odstupující premiér ujišťoval, že nouzový stav nebude, aby ho pozítří vyhlásil. Všechno je jinak, ví někdo jak? Už zase na covid začalo umírat plus minus sto lidí denně. Z veřejného prostoru mizí laskavost. Co s tím?

not random 32
not random 33

Svoboda!

Poslední víkend v říjnu jsme posunuli čas o hodinu zpátky. Vrátili jsme se z letního na standardní, běžný čas, kterému říkáme zimní, a co? Nikdo neprotestoval, nikdo se nebouřil; s posunováním času jsme se smířili, nemáme s ním problém. Anebo máme, než si na změnu zvykneme, a pak… Prostě žijeme. Žijeme v regulích daných pro tenhle kout světa, jak se to v civilizované zemi obvykle dělá.

not random 34

Epizoda s Ťapkou

Dvěma velmi mladým partnerům ze sociálně nepříliš uspokojivého prostředí se narodí dcera – tak začíná povídka psaná pro listopadového Reportéra.

Kultura
not random 35
not random 36

Vladimír Mišík: Kafe, pivo, rum... a žiju!

Sraz ve tři v jeho oblíbené hospodě Vegtral, má ji hned pod bytem na pražské Letné. Ve tři nula pět mu volám; nezapomněl? Ztěžka dýchá, není mu dobře: „Ale vydržte, já se tam za pět minut dobelhám.“ Ve svých čtyřiasedmdesáti letech píše Vladimír Mišík další obdivuhodnou kapitolu české muziky. Ukončil koncertní kariéru, je nemocný, a přesto vydává druhou fantastickou desku v řadě.

not random 37

<< NOVĚJŠÍ STARŠÍ >>