Více než dva měsíce trvající nouzový stav, gigantický hospodářský výpadek a tisíce nakažených. Především pro mladší generaci představovala epidemie první osobní zkušenost s událostí, která vejde do historie a může změnit naše každodenní zvyklosti – možná navždy. A zdaleka nejde jen o digitální revoluci.
Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací, jež pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.
Ta procházka měří šest kilometrů a zvládneme ji za dvě hodiny. Začneme u Hradu na levém břehu vltavském, který obsadili katoličtí křižáci, a skončíme na vrchu Vítkově, kde je překvapivě porazí Jan Žižka s několika desítkami husitů. Vrátili jsme se přesně o šest set let zpátky, je červenec roku 1420, v Praze to vře. Tak pojďme.
Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun.
S Janinou Černou-Malinskou odešla část české historie. Válečná veteránka byla vůbec poslední příslušnicí 3. pěší roty, která v březnu 1943 zasáhla do protiútoku o ukrajinské Sokolovo. Zemřela minulý týden ve věku 96 let.
Vladimír Maršík má na sobě modré triko a v ruce štětec namočený v modré barvě. Martin Pesler si dnes nese bílou. „Záleží na dohodě, ale vždycky máme jeden bílou a druhej barevnou. Jde to pak rychleji,“ vysvětlují. O turistické trasy na Havlíčkobrodsku pečují od devadesátých let. Občas pomůžou i v jiných krajích a někdy také v zahraničí – značili například v rumunském Banátu.
První fázi koronaviru zvládlo Německo relativně úspěšně; kancléřka Angela Merkelová však varovala, že ještě není vyhráno – a za pravdu jí koncem června dávala lokální ohniska nákazy. Popularita její stranické aliance CDU/CSU vystřelila nahoru, obliba populistické AfD se propadla: otázkou ovšem je, na jak dlouho. Pandemie také ukázala, že německý federální systém vlády, kdy spolkové země drží významnou část pravomocí, může být těžkopádný.
Světem otřásla pandemie a čeští miliardáři využili nízkých cen k velkým nákupům. Obchodní řetězce, doly, a dokonce i královská pošta… Co však mají dělat drobnější investoři? Je dobré vsadit na americké akcie, které jsou stále docela levné? Mají věřit české koruně? Vyplatí se investovat do nemovitostí, o něž už je po dočasném poklesu opět zájem? Recepty jsou různé, bez výjimky však platí, že je třeba myslet na bezpečné rezervy.
Vybrala zahradní restauraci padesát metrů od pražského Václavského náměstí – a já po příchodu němě zírám, protože ta zahrada je nádherná, s vysokými stromy, úplně nečekaný svět. Ozve se zvon z chrámu Panny Marie Sněžné, tak Janě Plodkové povídám, že jsem nedávno psal o husitech, o Janu Želivském, který v tomhle kostele kázal, a ona přikývne: „Oba máme štěstí na práci, díky které se můžeme něco učit.“
Nikdo je nezval, na hranicích je nikdo nekontroloval a dnes u nás žijí a množí se. Patří mezi ně nová krásná miss našeho ptactva vlha pestrá – dále třeba šakal obecný, netopýr jižní, kudlanka nábožná a mnoho jiných. A k tomu ti, o kterých zatím ani nevíme. Seznamte se s našimi novými sousedy z živočišné říše, kteří přišli z jihu do Česka za stoupajícími teplotami.
Jaro mělo být klubové, léto festivalové tak jako vždycky. V Česku se čekala mimořádně dobrá sezona. Pak ale přilétl koronavirus a všechno zamrzlo. Ti, co se živí stavbou festivalového zázemí, museli začít kácet stromy či renovovat zahrady. Kapely pořádaly videokoncerty. Někteří bojují o přežití – těší je ale, že jen málo z těch, kteří si koupili lístky na letošní festivaly, si nechalo vrátit peníze: chtějí přijet příští rok.
Jakub Kořínek jako soukromý investor postupně nakoupil zhruba tři sta bytů a rodinných domů, které pronajímá. Nyní jako spoluzakladatel Fondu českého bydlení SICAV, a.s., vytváří pro investory portfolio, které by mělo mít do tří let okolo tisíce nájemních bytů. Při nákupech cílí na „normální bydlení pro normální lidi“, vyhýbá se Praze, Brnu a například i městům závislým na jednom velkém zaměstnavateli.
Byl můj první velvyslanec. Člověk pevný, rovný, odvážný a principiální. Když mi po vstupu Česka do NATO v roce 1999 nabídl odjet na ambasádu v Moskvě, kterou tehdy vedl, přijal jsem bez váhání i kvůli němu… Na Luboše Dobrovského pro magazín Reportér vzpomíná jeho kolega z diplomatických služeb.
Radek Hušek a Daniel Vach začali před pár lety prodávat tyčinky ze sušených a namletých cvrčků. Byznys se časem rozeběhl, a tak si ještě s jedním Francouzem pořídili obří cvrččí farmu v Thajsku. Časem by chtěli z cvrčků dělat i burgery.
Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. V roce 2010 vyhrál Jiří Paroubek s ČSSD volby se ziskem 22 procent hlasů. Několik hodin po uzavření volebních místností rezignoval na post předsedy a de facto tak ukončil vrcholnou politickou kariéru. „Kdybych neskončil, nepřežil bych to,“ říká. Současného předsedu Jana Hamáčka považuje za schopného, zato na Bohuslavu Sobotkovi nenechá takřka nit suchou. Vláda ANO není podle něj schopná přinést nějakou vizi. A u lobbisty Tomáše Hrdličky je prý jen běžným nájemníkem.
Filmová plátna proslavila řadu automobilů, typickým příkladem je Aston Martin ve filmech Jamese Bonda. Pak jsou zde ovšem vozy, za nimiž se nikdo neohlédne, ale jsou potřeba: historické dodávky, náklaďáky nebo zemědělské stroje, které svou roli ve filmech hrají skromně a zodpovědně. Jejich kouzlu propadl Martin Stárek, sběratel z Mníšku pod Brdy. Leckdy dává dávno zapomenutým vozům šanci na druhý život – stroje z jeho muzea zásobují filmařské štáby.
Hraný a dokumentární film, to jsou dvě zcela odlišné disciplíny. Český kameraman Petr Cikhart – jemuž kamarádi neřeknou jinak než Cígo – ovšem zvládá obě bravurně. Natočil oceňovaný dokument z Tibetu, coby člen týmu kameramanů získal prestižní televizní cenu Emmy. A potom vystudoval kameru hraného filmu na rovněž prestižním hollywoodském American Film Institute.
Až vyjde 11. května můj fejeton, kdo ví, co bude. Teď, třetí týden v dubnu, máme kvůli pandemii covid-19 nouzový stav a zavřené hranice. Většina Čechů prý zákaz cestování podporuje; chtějí otevřít kadeřnictví. Už fungují hobbymarkety, psí salony a farmářské trhy. Sportovci můžou trénovat venku. Fotbalisté dokonce i ve skupinkách. Brzy se rozjede liga, bez diváků. Ve chvíli, kdy vláda kadeřnictví oficiálně otevře (někde fungují tajně) a začne se, třeba jen na zahrádkách restaurací, točit pivo, bude dobře.
Měl to být úplně jiný rozhovor. Probrali bychom v něm nové, pompézní představení jménem Cesty, na jeho zdar bychom si připili vínem. Jenomže divadlo Cirk La Putyka od půlky března nehraje, a i kdyby, tak principál Rosťa Novák dodržuje přísnou životosprávu. Není mu nejlíp. Na poslední chvíli dokonce zrušil osobní setkání: „Lékař řekl, ať neriskuju a ať si radši povídáme přes Skype.“
Eliška Křenková se před kamerou objevila poprvé v roce 2005. V nekonečném seriálu Ulice. V roce 2019 získala za svůj výkon ve filmu Všechno bude Českého lva pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Objevila se i v seriálech Pustina či Vyprávěj.
Skuteční fotožurnalisté by měli jásat, že je digitální revoluce zbavuje povinnosti svět jen popisovat. Už není třeba, aby byli rychle například u nějaké katastrofy, takový snímek může udělat náhodný svědek s mobilem v kapse. Shodli se na tom účastníci konference o roli profesionální novinářské fotografie a porotci letošní soutěže Czech Press Photo, s nimiž hovořila fotografka Liba Taylor.
Čtyři druhy vlastního nepasterizovaného piva na čepu, selata pečená speciální metodou, pivovici čili destilát z piva a další lahůdky nabízí podnik ve starobylém městečku na kopci obklopeném řekou Ohří a lesy. Pivovar Svatý Florian patří rodině Lojínů, která v malebném Lokti vlastní také hotely. Jindy jej hojně navštěvují zahraniční turisté, dnes je příkladem podniku, jenž se vyrovnává s krizí – a jehož majitelé neztrácejí optimismus.
Jak vypadají rozhovory s dojičkou, nezaměstnaným a pořadatelem rockového koncertu? Na všechny tři nás ve své povídce pro magazín Reportér postupně pozve Kúča – intelektuální mánička undergroundového typu, pětapadesátiletý šéf nejslavnější českokrumlovské kapely Bratři Karamazovi.
Přes pět set Čechů a Slováků zahynulo za druhé světové války ve službách britského Královského letectva. Jejich odkaz tehdy zvěčnil Ladislav Sitenský – sté výročí fotografova narození připadlo na srpen, v listopadu uplyne od úmrtí slavného tvůrce deset let. A navíc je tomu osmdesát roků, kdy Sitenský těsně před začátkem války odešel do exilu.
