Když Mha přechází v Jitřenku

Před obří napodobeninou pavučiny i s pavoukem uprostřed je ve sklepení umně seřazena společnost čtyřiadvaceti pánů a dvou dam. Vpravo dole je zakomponován nápis „Mha” a datum 31. 10. 1908.

Mha patřila mezi stolní společnosti, které významně ovlivňovaly život našich předků. Rádio, televize ani on-line sítě neexistovaly, k vyžití a společenským kontaktům spřízněných duší sloužily právě tyto zábavné společnosti. Mnohé z nich byly spjaté s konkrétními prostorami, kde se mocně popíjelo, ostatně právě za takových okolností vznikaly i mnohé politické strany.

Mha byla založena v roce 1907 a scházela se v bohatě zdobeném sklepě dnes již neexistujícího plzeňského hostince U Fišerů v Sedláčkově ulici. Členy společnosti, kterou navštěvovali i nejrůznější návštěvníci západočeské metropole, byli výhradně muži, z profesí převažovali umělci a také novináři. Jak vidno ze snímku, přístup však neměly zapovězeny ani dámy.

Řádným členem Mhy byl i autor tohoto snímku Antonín Duras, který je zachycen z profilu vpravo dole na lavici. Znalec plzeňských stolních společností a autor příslušné publikace Tomáš Bernhardt pomohl snímek blíže rozklíčovat: pochází z loučení Mhy s operní pěvkyní Marií Angerovou, která právě ukončila své angažmá v Plzni a přecházela do Národního divadla.

Zvětšit

V pamětní knize společnosti Mha je o akci záznam i s podpisy všech zúčastněných, z nichž dosud se podle podoby podařilo identifikovat jen čtyři. Události se věnovala i veršovánka Velmistra společnosti Adolfa Kopeckého, který v této roli vystupoval pod jménem Pecka I.; šlo o známou z plzeňskou postavu a jednoho ze zakladatelů místního Klubu fotografů amatérů.

Z velmi známých osobností byl za řádného Mistra společnosti Mha v roce 1910 přijat Jaroslav Hašek, čestnými Mistry byli například Karel Klostermann a Jaroslav Vrchlický. Ten Mze dokonce věnoval cyklus třinácti pijáckých písní, z nichž vybíráme následující:

Rychle miluj a pij zvolna!

Každá vzpomínka je bolná,

roztá v číše bezdnu,

zvolna pij a miluj rychle,

srdce obojím pak ztichlé

povznes k nebeskému hvězdnu!

Hvězdy ostatně vidíme i na korouhvi, která dle sdělení Tomáše Bernhardta nepatřila Mze jako celku, ale Jitřence – elitní části společnosti, která mívala tu čest spatřit v závěru svých schůzi ranní svítání.