Tolik fotovoltaických elektráren, kolik se zprovozní letos, se do sítě připojilo naposledy v roce 2010. Současný boom bude však ve všech ohledech jiný než ten, který dal vzniknout pojmu solární baroni. Nejvíc na něm paradoxně vydělají ti, kdo si žádnou fotovoltaiku nepostaví, ale budou umět nárazově vyrobenou energii ze slunce využít.
Jaké je pozadí událostí kolem společnosti ČEZ, které se na nás v posledních týdnech hrnou? Magazín Reportér zkoumal do hloubky nynější dění, ve kterém jde mimo jiné o desítky, či spíše stovky miliard. Fialova vláda pracuje se dvěma základními scénáři, na jejichž konci by měla být výroba elektřiny ve vlastnictví státu. Důvodem operace je, aby se Česko nestalo závislým na dovozu energie a mělo více vlastních jaderných zdrojů. Do velké hry o ČEZ ovšem vstupují různé názory ministrů nebo třeba minoritní akcionáři, včetně velkých byznysmenů.
Pokud nepřijdeme na to, jak ve velkém a efektivně skladovat energii vyrobenou ze slunce a větru, nemůžeme provést zelenou transformaci tak, jak si ji představujeme. Evropa teď sází na vodík. Ten lze vyrobit z vody za pomoci přebytečné solární a větrné elektřiny třeba v létě a v zimě, když nesvítí slunce ani nefouká vítr, ho pak můžeme proměnit zpátky na elektřinu. Plán však skřípe. Češi, a nejen oni, by chtěli vodík vyrábět i z jaderné elektřiny, Německo je proti.
Němci potřebují levný ruský plyn. Země, přes které poteče, ho budou mít dostatek, a ještě na tranzitu vydělají – taková byla energetická politika střední Evropy. Když se začaly připravovat rusko-německé plynovody obcházející region, pustily se staré tranzitní země v čele s Polskem, do budování nových spojení a LNG terminálů. Česko zůstalo stranou: vsadilo na to, že bude profitovat z plynovodu, jímž měl proudit ruský plyn ze severovýchodu na jih Německa.
„Dítě si vytvoří svou vnitřní představu o hudební skladbě a jeho hrací aparát – tělo – jde jen přirozeně za ní. Tak jednoduché by to s hrou na klavír mělo být,“ myslí si učitelka klavíru Taťána Vejvodová. Celý svůj profesní život se zabývá otázkou, proč spolu duše a tělo za klavírem ne vždy spolupracují. Vychovala nadějné mladé klavíristy – Kláru Gibišovou nebo Jana Čmejlu, ale i mnoho dětí, které mimořádným nadáním nedisponují. „Hra na klavír je obohatí do té míry, že se to projevuje i navenek.“
Před několika týdny se na veřejnost dostaly interní materiály společnosti Facebook. Ukázalo se, že firma zná svá slabá místa, ví i o tom, že její Instagram způsobuje deprese a posiluje sebevražedné sklony mladých dívek. Snad by s tím i ráda něco udělala, ale zdá se, že problém je součástí podstaty. Proč člověka pobyt na sociální sítích dlouhodobě deprimuje? „Nutí nás pohybovat se v určitých mantinelech a tím nám zužují životní prostor,“ říká Martin Strouhal, teoretik výchovy a pedagog.
