Stroje, které recyklují odpad ze staveb, takže méně zatěžují přírodu: odpad pak totiž nekončí na skládkách. Areál s výrobními halami, restaurací, kavárnou a školkou, který bude energeticky co nejvíce soběstačný. To jsou příklady zelených projektů, na které půjčují české banky – jejich zájem o takovou činnost roste. Jde o investice, které mají šetřit nejen životní prostředí, ale i firemní pokladny.
Šumivé víno ve speciálním sudu z recyklovaného plastu má – kromě toho, že může být naražený měsíce, aniž by se v něm víno zkazilo – menší uhlíkovou stopu, než když se prodává v lahvích. To je jeden z výsledků toho, jak dnes firmy zjišťují, jak jsou jejich produkty a služby šetrné k životnímu prostředí. Začínají připravovat takzvané ESG reporty a sledovat nová data jako například uhlíkovou stopu a řeší, jak ji zmenšit. Některé to využívají v marketingu, pro jiné je to už životní nutnost.
České banky, i když zatím ne všechny, začínají více hledět na dodržování principů udržitelnosti u svých klientů v oblasti byznysu. Čím více se firma věnuje životnímu prostředí či omezování emisí, tím výhodnější financování by měla získat. A tento princip se nevztahuje jen na velké společnosti.
Jste malá firma, ale dodáváte své zboží nebo služby velké firmě? I vás se začnou týkat požadavky udržitelnosti, tedy například to, kolik produkujete emisí skleníkových plynů. Informace o této oblasti od vás bude téměř jistě požadovat váš velký zákazník, který musí psát ESG reporty, na nichž pak závisí například přístup k financím od bank.
Na samotě u lesa, v malebné krajině jižních Čech, stojí dům, jehož majiteli nechodí žádné účty za energie ani za vodu. Veškerou elektřinu a teplo si vyrobí sám a na praní prádla, splachování či sprchování využívá recyklovanou dešťovou vodu… Před válkou na Ukrajině zajímala energetická nezávislost spíše fajnšmekry a vizionáře. To se změnilo s krizí kolem cen plynu a elektřiny.
První firmy u nás začínají psát takzvané nefinanční reporty, které ukazují, jak si vedou v oblasti udržitelnosti. Brzy půjde o klíčovou věc, která rozhodne mimo jiné o přístupu firem k financování – a to nejen v Evropské unii, ale i jinde ve světě. Například firma, která je na tom špatně s emisemi skleníkových plynů, bude mít problém. Pro byznys je však reportování i příležitost zjistit o svém podnikání více a zmapovat možnosti dalšího rozvoje.
Ačkoli velcí farmáři a ministerstvo zemědělství tvrdí, že používání pesticidů v Česku zásadně klesá, jiná data to příliš nepotvrzují. Pesticidy určené k potlačení plevele a škůdců jsou přitom často jedy, které se dostávají do podzemních vod a do pitné vody. Podle dat Nejvyššího kontrolního úřadu pilo před několika lety vodu s větším množstvím chemických prostředků určených na hubení škůdců v Česku asi 220 tisíc lidí. Pokroky se objevují u ovocnářů, zelinářů a některých místních projektů.
V rámci boje proti nebezpečným klimatickým změnám se musejí firmy v Česku a Evropě, ale i obecně ve světě připravit na to, že jejich vztah k životnímu prostředí bude hrát velkou roli třeba při jednání o úvěru v bance. Některé velké korporace už se těmto kritériím věnují léta, na další se vztahuje povinnost tato data vést, brzy se však otázka udržitelnosti, vztahu k uhlíkové stopě nebo třeba k lidským právům začne týkat i menších a středních firem.
Patrně ne každý to ví. Jedním ze sektorů produkujících opravdu významné množství emisí, způsobujících globální oteplení, jsou stavby. Třeba budovy v Evropské unii spotřebují 40 procent veškeré energie v tomto bloku – a vyprodukují 36 procent emisí skleníkových plynů. I stavebnictví proto nyní prochází zásadní transformací. Tento sektor zelená. A to nejen obrazně, ale i doslova, zelené střechy a fasády porostlé vegetací můžou při boji s klimatickou změnou výrazně pomoci.
