Mají výjimečný talent a našlápnuto na úspěšnou kariéru. Vynikající houslisté, bratři Richard a Eduard Kollertovi. Prvnímu je čtrnáct let, druhému devatenáct. Jejich příběhy se v mnohém podobají, přesto byly jejich začátky trochu jiné. Pro Edu, který na hudební nástroje začal hrát až v sedmi letech, byli vzorem jeho tatínek pianista Jiří Kollert a houslový virtuos Josef Suk. Mladší Richard měl už vzor jiný – svého bratra.
Od ruské invaze toho Oksana Maslova příliš nenaspala. Rychle se rozhodla, že ze země musí zmizet. Po pětidenním putování se jí podařilo dostat do Česka. „První dny v Česku byly těžké. Objímali mě lidé, které jsem předtím neznala. Těšila mě lidská účast. Bolelo mě, že to nejsou ruce mých příbuzných, jejich hlasy a úsměvy,“ říká novinářka a kurátorka, která v Česku založila telegramový kanál Ukrajinka v Česku s informacemi pro ukrajinské uprchlíky. Nedávno byl spuštěn stejnojmenný web.
Na 8. května připadá Světový den boje s rakovinou vaječníků. Gynekologických zhoubných nádorů sice v Česku nijak dramaticky nepřibývá, přesto by počet nemocných mohl být ještě mnohem nižší. „Jako populace totiž příliš zodpovědní nejsme. Na kontroly a screeningy chodí ženy, když jsou mladé. U starších už tomu tak často není,“ říká profesor David Cibula, který je vedoucím Onkogynekologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Když se Filip Veselý narodil, zjistila jeho máma, že má zdeformované dolní končetiny. Následovalo množství drastických operací a zásahů, mimo jiné natahování nohou železy. Nakonec mu museli nohy pod koleny amputovat. To bylo Filipovi devět let. Jako velký bojovník se ale nevzdal. Začal totiž hrát parahokej, stal se z něj obrovský talent a splnil si svůj velký sen. Právě teď – ve svých šestnácti – září jako vůbec nejmladší člen parahokejové reprezentace na paralympiádě v Pekingu.
Ve věku 104 let zemřel nejstarší skaut v Česku. Celý život skautoval a střídal kriminály. Nezlomilo ho ani několik měsíců vězení během druhé světové války, ani sedm let komunistického žaláře a uranových dolů. Připomínáme rozhovor z července 2020.
Provozuje restaurace Chateau St. Havel v zámečku na Praze 4 a Ginger & Fred v Tančícím domě u Vltavy, pořádá kurzy vaření, natáčí pořad Kluci v akci. Šéfkuchaře Ondřeje Slaninu pandemie nezastavila. U zámecké restaurace otevřel výdejní okénko s názvem Cyklovna, rozjel projekt Léčíme jídlem, což byl rozvoz jídel pro lidi v karanténě, ale i doma na home office. „Hrad nebo zámek, ty musely fungovat vždycky, aby lidé viděli, že jedeme dál. V momentě, kdyby se i ony zavřely, tak je konec. Říkal jsem si, že zámek nenechám zarůst šípkovým keřem jako v té pohádce,“ říká.
Do necelých pěti let žil Adam Peška normální život, naučil se i bruslit a lyžovat. Pak ale začal klopýtat, padat a mít problémy s chůzí. Lékaři mu diagnostikovali svalovou dystrofii Duchenne. Ačkoli je Adam upoután na vozík, jeho velkou zálibou je sport. Už dvanáct let se věnuje hře jménem boccia a právě v ní letos na paralympiádě v Tokiu vybojoval zlatou medaili. (Adam hovořil s pomocí ventilátoru, takže se mu někdy hůř mluvilo a jeho maminka Ivana, která je v boccie jeho asistentkou, mu s odpověďmi pomáhala.)
Bílá, červená, bílá. Tři pruhy, jež byly před rokem k vidění ve všech médiích světa. Vlajka nezávislého, svobodného Běloruska, které tou dobou zažívalo největší protirežimní protesty v dějinách. Dvě autorky magazínu Reportér, Adéla Dražanová a Tereza Šupová, popsaly dění v zemi, respektive jeho příčiny a historický kontext, na osudech několika běloruských disidentů. Kniha s názvem Bělorusko na cestě ke svobodě vyjde na podzim v nakladatelství Kniha Zlín a toto je ukázka z ní, úryvky z příběhu reportérky Iryny Chalipové.
Když se stal před asi čtrnácti lety zdravotním klaunem, po každé tříhodinové návštěvě nemocnice seděl hodinu unavený venku a jen se tak díval. „Musíte umět improvizovat, být pohotový, empatický, a navíc chyby se nepřipouští. Kdybychom někam přišli a rozbrečeli dítě, které je traumatizované už tím, že je v nemocnici, tak je to špatně,“ říká Petr Liška alias profesor doktor Archibald.
Trpěla obrovskou únavou a někdy ani nedokázala celý den vstát. Že má roztroušenou sklerózu, se Petra Klausová dozvěděla před více než šesti lety. „Prvotní šok vystřídala do jisté míry i úleva, protože znáte příčinu svých potíží a můžete začít dělat ty správné kroky k jejich zlepšení,“ říká. Spolu se svým bratrem, hokejistou NHL Jakubem Voráčkem, založili následně Nadaci Jakuba Voráčka, která pomáhá právě lidem s diagnózou RS. Světový den roztroušené sklerózy připadá každoročně na 30. května. Rozhovor s Voráčkovými se odehrál částečně písemně a na dálku.
Dlouhodobé následky onemocnění koronavirem čítají řadu symptomů. Může se měnit pozornost, člověk může mít pocit mentální mlhy, dlouhodobé potíže s bolestí hlavy anebo svalovou slabostí a k těmto častým příznakům patří také nespavost, říká psychiatr Peter Šóš, který se specializuje na poruchy spánku. Pro kvalitní spánek je podle něj důležité dodržovat pravidelný režim vstávání, spát mezi šesti až devíti hodinami a dbát na klidovou zónu před spaním.
V mládí měl vážné problémy se srdcem, kvůli kterým ukončil sportovní kariéru. Je nejdéle žijícím Čechem s implantovaným defibrilátorem. Kdysi se Jiří Dostal, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, sám věnoval atletice, nyní pomáhá vrcholovým sportovcům mimo jiné dostat se zpátky do tréninku po prodělání nemoci covid-19.
