img

Tereza Šupová


Novinářka. Redaktorka ČTK. Před tím pracovala v Lidových novinách a MF DNES.

Autor také napsal:


not random 0

Přibývá chronických onemocnění ledvin, Česko je na špičce v transplantacích

Onemocnění ledvin přibývá, ale dopředu jde i medicína, lékaři dokážou transplantovat ledviny i člověku, pro něhož by to dřív nepřipadalo v úvahu. Přičemž nová ledvina se umístí do kyčelní jámy – a ty původní, nefunkční ledviny pacientovi zůstanou. Úplným standardem jsou pak i opakované transplantace, v pražském IKEMu vloni provedli rekordní šestou, vysvětluje profesor Ondřej Viklický, jeden z největších českých odborníků na transplantace ledvin.

not random 1

Kluci, kteří pomohli změnit Česko. Jejich příběh může „nakopnout“ další

Měl to být krátký film o přípravě jedné demonstrace. Jenže na ni přišlo padesát tisíc lidí. A následovala další. A další. Děje se tu něco velkého, řekla si filmařka Amálie Kovářová. A točila dál. Výsledkem je, respektive bude, celovečerní dokument o spolku Milion chvilek pro demokracii. Kovářová v něm zachytila nejen dění v české společnosti, ale hlavně příběh hlavních postav spolku, Mikuláše Mináře a Benjamina Rolla. Protože právě skrz příběhy si odpradávna předáváme zkušenosti, říká režisérka. Na dokončení filmu teď sbírá peníze na HitHitu.

not random 2

V brýlích je v kurzu návrat k tradicím, říká designér obrouček

Kdysi hledal brýle sám pro sebe. Nosil starší, repasované kousky a tak nějak přirozeně se začal zajímat o historii československého brýlařství. Což ho přivedlo až do slavné firmy Okula – v níž se nakonec stal podnikovým designérem. „Inspiruje mě minulost. Věci, které se objevily, přišly do módy a pak byly zase zapomenuty. Nesly s sebou kontext, který lze znovu oprášit a uvést v novém kabátě,“ říká designér brýlových obrouček Ondřej Vicena. Jedním z jeho projektů byly i brýle inspirované obroučkami, které nosila Milada Horáková.

not random 3

Alzheimerova nemoc: Zapomínání klíčů vás děsit nemusí, ztrácíte-li se v čase, zbystřete

Alzheimerovu chorobu můžeme mít dvacet pětadvacet let a vůbec o ní nevědět. Přijdeme na ni teprve ve chvíli, kdy se začne zhoršovat, pocítíme příznaky. Léky, které jsou momentálně dostupné, pak nemoc „jen“ zpomalí. „Naděje tu však je, v současnosti se vyvíjejí léky, které mají ambici nemoc zastavit,“ říká neurolog Jakub Hort. Podílel se na vzniku nové mobilní aplikace Terrapino, která pomůže trénovat mozek i zjistit rizika demence.

not random 4

Můj život může skončit v kterémkoli okamžiku

Vyrůstal v prostředí narkomanů, alkoholiků a domácího násilí. Už jako malý se Valerij Markus rozhodl, že vstoupí do armády. Chtěl bojovat. Válka si ho v roce 2014 našla u něj doma, na Ukrajině. I když následně z armády odešel, od únorové invaze Ruska působí v ukrajinských jednotkách znovu. Jeho kniha Stopy na cestě se stala jednou z nejprodávanějších knih v ukrajinštině za poslední desetiletí. A Valerij je jedním z nejpopulárnějších vojenských blogerů v zemi.

not random 5

Jak poznat, že se s dítětem něco děje? Napoví i spánek

Sebepoškozování, úzkosti, panické ataky. Vážné psychické problémy trápí často děti i ve velmi nízkém věku. Důvod? Na duševním zdraví se podepsaly dva roky covidu, sociální izolace, odloučení od vrstevníků a následně válka na Ukrajině. „Dřív to bylo tak, že si někteří rodiče nechtěli připustit, že by dítě mělo nějaký vážnější problém. Spíše si říkali, že to přejde. A cestu k psychologovi brali jako své selhání,“ říká psychoterapeutka Radka Víchová. Dnes už ale jít k psychologovi nepředstavuje takové tabu.

not random 6

Pavle, musíš na scénu

Zpíval odmalička, bavilo ho to, ale jeho cesta na slavné operní scény byla klikatá. Přes všechny těžké chvíle se však nevzdával, ačkoli si už v určitý moment myslel, že zpívání bude mít pouze jako koníček. Po čtyřicítce je ale tenorista Pavel Černoch jedním z mála současných českých operních pěvců, kteří se dokázali prosadit v zahraničí a vystupují ve světě po boku největších pěveckých hvězd.

not random 7

Testy DNA odhalí problémy se srdcem i kolik kávy si můžu dát

Založit startup DNA ERA, který nabízí analýzy DNA, napadlo slovenskou genetičku Michaelu Šiškovou už během studia na vysoké škole. Načítala si nejrůznější studie, pracovala spolu s kolegy a manželem ve dne i v noci a povedlo se. Firmu založili v roce 2018, loni se jim podařilo expandovat do Česka a nyní mají v plánu i Polsko. Co všechno lze z DNA vyčíst? Predispozice k nemocím, zdravotní rizika, ale i to, zda jste spíš na vytrvalostní, či rychlostní sporty či kolik kafí denně je pro vás tak akorát.

not random 8

Kvarteto je přece nejkrásnější vězení světa

Jsou manželé, jsou stejně staří, jsou skvělí hudebníci – a tvoří polovinu jednoho hudebního souboru. Manželé Veronika a Peter Jarůškovi hrají ve světově uznávaném Pavel Haas Quartetu pojmenovaném podle hudebního skladatele, bratra herce Huga Haase, který zahynul za války. Světoznámý soubor založený kdysi Veronikou získal mnoho cen a je na seznamu deseti nejlepších smyčcových kvartet všech dob sestaveném prestižním magazínem.

not random 9

Vizuální smog lidi ruší. Hospody musí být hezčí a útulnější

Blikající reklamy, výlohy, vývěsní štíty. Zatímco v minulosti chtěli být hospodští za každou cenu vidět a hostům přehnaná reklama tolik nevadila, nyní je trend jiný. „Když půjdete okolo hospody s ošuntělou omítkou, spoustou různých reklam, zalepenými okny, tak si návštěvu rozmyslíte. I kdyby vnitřek byl vymazlený, půjdete nejspíš jinam,“ říká Markéta Bláhová, která v Plzeňském Prazdroji šéfuje týmu, jenž má na starosti proměnu exteriérů restaurací, hospůdek i pivních barů.

not random 10

Famózní housloví bratři

Mají výjimečný talent a našlápnuto na úspěšnou kariéru. Vynikající houslisté, bratři Richard a Eduard Kollertovi. Prvnímu je čtrnáct let, druhému devatenáct. Jejich příběhy se v mnohém podobají, přesto byly jejich začátky trochu jiné. Pro Edu, který na hudební nástroje začal hrát až v sedmi letech, byli vzorem jeho tatínek pianista Jiří Kollert a houslový virtuos Josef Suk. Mladší Richard měl už vzor jiný – svého bratra.

not random 11

Pořád se třesu, když slyším zvuk letadla nebo sirénu

Od ruské invaze toho Oksana Maslova příliš nenaspala. Rychle se rozhodla, že ze země musí zmizet. Po pětidenním putování se jí podařilo dostat do Česka. „První dny v Česku byly těžké. Objímali mě lidé, které jsem předtím neznala. Těšila mě lidská účast. Bolelo mě, že to nejsou ruce mých příbuzných, jejich hlasy a úsměvy,“ říká novinářka a kurátorka, která v Česku založila telegramový kanál Ukrajinka v Česku s informacemi pro ukrajinské uprchlíky. Nedávno byl spuštěn stejnojmenný web.