Miloš Doležal

Narodil se 1. 7. 1970 v Háji u Ledče nad Sázavou, je redaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze (1992). Pravidelně spolupracuje s Lidovými novinami. Básně a fejetony publikuje v polských literárních revuích. Je autorem řady rozhlasových dokumentů z období druhé světové války a komunistických represí 50. let. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí (na cyklech Heydrich — konečné řešení a Neznámí hrdinové). Vydal pět básnických sbírek, deník z italských cest Sansepolcro a knihu fejetonů České feferony. Připravil vzpomínkové knihy Antonín Bradna — Zaradoval jsem se, Jiří Louda — Svým dějinám neutečeme a Josef Svoboda — Tři inkarnace. Připravil čtyři knihy rozhovorů s vězni nacistických a komunistických kriminálů (Cesty Božím (ne)časem, Prosil jsem a přiletěla moucha, Proti zlému krompáč a lopata aChtěl jsem být blanickým rytířem). Napsal knihu o číhošťském mučedníku komunismu P. Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (vyhlášena v tradiční anketě Lidových novin jako Kniha roku 2012). Jeho knihy jsou přeloženy do polštiny, francouzštiny, italštiny a řečtiny. Žije v Praze a na Vysočině.

Autor také napsal:

not random 0

I ve zlé době se dějí zázraky

Děti ze známé české rodiny Šámalových poslali nacisté „na převýchovu“ do Německa, matka pak raději předstírala v dopisech své dceři do koncentračního tábora, že potomci zůstali u ní doma. Stala se ovšem zcela neobvyklá věc – ještě za války se přihlásila německá rodina, která děti dostala, a díky tomu se v roce 1945 našly. Snad proto, že zde Němci nevystupovali automaticky jako zločinci, snad kvůli spojení Šámalových s prezidentem Masarykem se o příběhu dlouho nemluvilo.

Miloš Doležal Report

not random 1

A kočka zvedla tlapu nad bezmocnou myší

Před pětasedmdesáti lety, na jaře 1946, se ve vězení okresního soudu v Humpolci ocitl mezi kolaboranty a nacisty lékař a básník Nikolaj Andrejevič Kelin. Nemálo na tom, že pár měsíců předtím unikl původem donský kozák na poslední chvíli deportaci do sovětského gulagu. Doktor Kelin miloval svou novou československou vlast, ale neskrýval svůj antibolševický názor podložený vlastní zkušeností. Ač jiní oslavovali „osvobození“ Rudou armádou, jeho oslavy nečekaly.

Miloš Doležal Lidé

not random 2

Zde bych mohl zůstat. Předtucha Johannese Urzidila

Před padesáti lety náhle zemřel v Římě významný pražský, německy píšící spisovatel Johannes Urzidil. Autor z Kafkova okruhu uprchnul před nacisty, od války žil v New Yorku, v padesátých letech, v dobách mccarthismu, ho vyhodili z práce. Do Československa se už nikdy nepodíval. Americké a soukromé rakouské archivy teď vydávají svědectví o jeho posledních týdnech a dnech života. I o místě jeho věčného odpočinku – v těsném sousedství chrámu sv. Petra ve Vatikánu.

Miloš Doležal Lidé

not random 3

Bez obav, soudruhu, něco jsme se nastříleli

ZE ZÁŘIJOVÉHO VYDÁNÍ. Po pětasedmdesáti letech jsem se pokusil prostřednictvím pamětníků a archivních dokumentů rekonstruovat tragickou událost, která se stala na Vysočině v září 1945. Slavnostní odhalování památníku v Kobylím dole se tehdy proměnilo v horor. Velitel partyzánského oddílu nejprve ujistil organizátory, že to se zbraněmi umí, vždyť se za války něco nastříleli. A pak při slavnostní salvě někdo z nich trefil elektrické vedení. Dráty spadly do davu a změnily se ve smrtící bič.

Miloš Doležal Lidé

not random 4

Po letech vězení ho pustili zemřít

„Vrátil jsem se zvalchován, ale vyztužen,“ psal po propuštění z komunistického vězení jeden z vrcholných představitelů české katolické poezie Jan Zahradníček básníkovi Jaroslavu Seifertovi. Života mimo věznici si však Zahradníček dlouho neužil – zemřel jen pár měsíců po velké amnestii, od níž v květnu uplynulo šedesát let a v jejímž rámci režim propustil tisíce politických vězňů. Tak v reálu vypadalo ohlášené vítězství socialismu.

Miloš Doležal Report

not random 5

Rekonstrukce po 80 letech. Jak gestapáci zlikvidovali Čapka

Jeden den a život se změní od základů. Ještě léto 1939 tráví malíř Josef Čapek v krásné neokázalé krajině Vysočiny; 1. září zaútočí Hitler na Polsko – a pro Čapka si přijde gestapo. Z přírody putuje malíř do vězení, projde mnoha nechvalně známými koncentračními tábory a v jednom z nich na sklonku války umírá. Čapkovo zatčení rekonstruuje následující reportáž; je založena především na pamětnické výpovědi Karla Daňka (1922–1997), jenž své vzpomínky vyprávěl autorovi textu.

Miloš Doležal Lidé

not random 6

Ta bolševická hajtra dokopává

Rvačka kvůli dívce, groteska, studentská stávka, nadávání na komunisty i obavy ze zásahu režimu. Taková je literární vzpomínka na listopad 1989 psaná pro Reportér.

Miloš Doležal Kultura

not random 7

Jakešovo balábile

Třicet let uplyne v polovině července od legendárního blábolivého projevu šéfa komunistů Milouše Jakeše, jehož nahrávka unikla ven a šířila se Československem. Na Jakešova slova „a proto je tak důležitý, ta podpora zespodu“, na atmosféru doby, kdy se nevědělo, že režim brzy padne, na podpis petice Několik vět i na okurkovou sezonu v Zemědělských novinách vzpomíná autor knih o historii dvacátého století.

Miloš Doležal Report

not random 8

Pravý hrdina se bije do posledních sil

Před pětasedmdesáti lety seskočila na území protektorátu čtyřčlenná paraskupina Chalk. Přestože si v lesích u Orlíku nad Vltavou začali vytvářet síť podporovatelů, protiparašutistický referát pražského gestapa za měsíc vojáky dopadl. Jeden ze členů výsadku, Vladimír Hauptvogel se však na rozdíl od kamarádů nemínil jen tak vzdát. Pokusme se za pomoci pamětníků a nově nalezených dokumentů rozplést jeho životní příběh a drama posledních okamžiků jeho života.

Miloš Doležal Lidé

not random 9

Jízda ochcanou strání aneb rudí se škvaří

Jak se žilo v režimu, od jehož pádu uplynulo letos v listopadu 28 let? Spisovatel a publicista narozený v roce 1970 přináší „kaleidoskop mžitků z městečka sedmdesátých a osmdesátých let v Československé socialistické republice“. Objevují se v nich hrozící hrobař, párky určené jen pro soudruhy i hry dětí u zarostlého židovského hřbitova.

Miloš Doležal Kultura

not random 10

Kari, můj manžel – gestapák z Lidic

Oskar Felkl. Účastnil se před pětasedmdesáti lety vypálení Lidic, dělal prohlídku u rodičů spisovatele Oty Pavla. I jeho žena Marie pracovala na gestapu, po válce byla osvobozena; podle soudu pomáhala Čechům. Její svědectví, které před časem vyšlo v knize Jiřího Červenky, doplňují archivní dokumenty: některé jsou od StB, s níž před vystěhováním do Německa krátce spolupracovala.

Miloš Doležal Report

not random 11

Pionýři, pionýři, udavačské děti

„Rudé šátky na slunci hoří jako rozkvetlý vlčí mák...“ zpívali pionýři o cípu rudé látky, který měli uvázaný na krku jako součást stejnokroje. Pionýři, členové monopolní mládežnické organizace komunistického režimu, však v padesátých letech dělali i jiné věci, než jen zpívali. Páter Josef Němec se dostal do vězení kvůli udání pionýrů, že požádal při hodině náboženství o sundání rudého šátku.

Miloš Doležal Homepage

STARŠÍ >>