img

Miloš Doležal

Narodil se 1. 7. 1970 v Háji u Ledče nad Sázavou, je redaktorem Českého rozhlasu – Vltava. Vystudoval Fakultu sociálních věd UK v Praze (1992). Pravidelně spolupracuje s Lidovými novinami. Básně a fejetony publikuje v polských literárních revuích. Je autorem řady rozhlasových dokumentů z období druhé světové války a komunistických represí 50. let. Jako scenárista spolupracuje s Českou televizí (na cyklech Heydrich — konečné řešení a Neznámí hrdinové). Vydal pět básnických sbírek, deník z italských cest Sansepolcro a knihu fejetonů České feferony. Připravil vzpomínkové knihy Antonín Bradna — Zaradoval jsem se, Jiří Louda — Svým dějinám neutečeme a Josef Svoboda — Tři inkarnace. Připravil čtyři knihy rozhovorů s vězni nacistických a komunistických kriminálů (Cesty Božím (ne)časem, Prosil jsem a přiletěla moucha, Proti zlému krompáč a lopata aChtěl jsem být blanickým rytířem). Napsal knihu o číhošťském mučedníku komunismu P. Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli (vyhlášena v tradiční anketě Lidových novin jako Kniha roku 2012). Jeho knihy jsou přeloženy do polštiny, francouzštiny, italštiny a řečtiny. Žije v Praze a na Vysočině.

Autor také napsal:

not random 0
img

Rekonstrukce po 80 letech. Jak gestapáci zlikvidovali Čapka

Jeden den a život se změní od základů. Ještě léto 1939 tráví malíř Josef Čapek v krásné neokázalé krajině Vysočiny; 1. září zaútočí Hitler na Polsko – a pro Čapka si přijde gestapo. Z přírody putuje malíř do vězení, projde mnoha nechvalně známými koncentračními tábory a v jednom z nich na sklonku války umírá. Čapkovo zatčení rekonstruuje následující reportáž; je založena především na pamětnické výpovědi Karla Daňka (1922–1997), jenž své vzpomínky vyprávěl autorovi textu.

Lidé
not random 1
not random 2
img

Jakešovo balábile

Třicet let uplyne v polovině července od legendárního blábolivého projevu šéfa komunistů Milouše Jakeše, jehož nahrávka unikla ven a šířila se Československem. Na Jakešova slova „a proto je tak důležitý, ta podpora zespodu“, na atmosféru doby, kdy se nevědělo, že režim brzy padne, na podpis petice Několik vět i na okurkovou sezonu v Zemědělských novinách vzpomíná autor knih o historii dvacátého století.

Report
not random 3
img

Pravý hrdina se bije do posledních sil

Před pětasedmdesáti lety seskočila na území protektorátu čtyřčlenná paraskupina Chalk. Přestože si v lesích u Orlíku nad Vltavou začali vytvářet síť podporovatelů, protiparašutistický referát pražského gestapa za měsíc vojáky dopadl. Jeden ze členů výsadku, Vladimír Hauptvogel se však na rozdíl od kamarádů nemínil jen tak vzdát. Pokusme se za pomoci pamětníků a nově nalezených dokumentů rozplést jeho životní příběh a drama posledních okamžiků jeho života.

Lidé
not random 4
img

Jízda ochcanou strání aneb rudí se škvaří

Jak se žilo v režimu, od jehož pádu uplynulo letos v listopadu 28 let? Spisovatel a publicista narozený v roce 1970 přináší „kaleidoskop mžitků z městečka sedmdesátých a osmdesátých let v Československé socialistické republice“. Objevují se v nich hrozící hrobař, párky určené jen pro soudruhy i hry dětí u zarostlého židovského hřbitova.

Kultura
not random 5
img

Kari, můj manžel – gestapák z Lidic

Oskar Felkl. Účastnil se před pětasedmdesáti lety vypálení Lidic, dělal prohlídku u rodičů spisovatele Oty Pavla. I jeho žena Marie pracovala na gestapu, po válce byla osvobozena; podle soudu pomáhala Čechům. Její svědectví, které před časem vyšlo v knize Jiřího Červenky, doplňují archivní dokumenty: některé jsou od StB, s níž před vystěhováním do Německa krátce spolupracovala.

Report
not random 6
img

Pionýři, pionýři, udavačské děti

„Rudé šátky na slunci hoří jako rozkvetlý vlčí mák...“ zpívali pionýři o cípu rudé látky, který měli uvázaný na krku jako součást stejnokroje. Pionýři, členové monopolní mládežnické organizace komunistického režimu, však v padesátých letech dělali i jiné věci, než jen zpívali. Páter Josef Němec se dostal do vězení kvůli udání pionýrů, že požádal při hodině náboženství o sundání rudého šátku.

Homepage
not random 7
img

A nechtěl byste o mně napsat knížku?!

Její příběh by neměl být zapomenut. Josefina Napravilová vstoupila do historie jako žena, která po válce hledala děti odvlečené nacisty. Zažila okupaci, Pražské povstání, emigraci v Rakousku, rozvod, exil v Kanadě. Přitom pomáhala lidem, kteří se stali obětí dvou totalitních režimů dvacátého století – nacismu a komunismu. Ne všechny podrobnosti o jejím životě přitom byly známy.

Lidé
not random 8
img

Kterak Václav Sisel literární poklad zachránil

Nepíše se o něm v učebnicích ani v historických monografiích, přesto patří do české literatury dvacátého století jako zachránce a uchovávatel. Václav Sisel, obyčejný vězeňský dozorce z pražského Pankráce. Nebýt jeho, česká literatura by kupříkladu neznala Zahradníčkovu básnickou sbírku Dům strach. Příběh Václava Sisla sestavený z jeho zápisků, synových vzpomínek i dalších svědectví je ovšem též příběhem nečernobílých poměrů ve věznicích padesátých let.

Lidé
not random 9
img

Když se zamiluje estébák

Nešťastná láska dokázala otřást i obávanou komunistickou Státní bezpečností. Bohuslav Růžička byl jedním z policistů, kteří unesli faráře Toufara. Kněz zemřel při mučení, avšak ani Růžička se nedožil vysokého věku. Prostřelil si hlavu služební pistolí. Ženatý muž se zamiloval do mladé policistky, která mu nakonec – po naléhání nadřízených – řekla ne.

Lidé
not random 10
img

Jak koráb pouště po válce Čechami putoval

Malá černobílá fotografie velblouda kráčejícího s rozesmátými skauty českým poválečným maloměstem. Červen 1945. Záhada. Kde se v té době vzalo v Čechách cizokrajné zvíře přezdívané koráb pouště? Ani po měsících zkoumání celou odpověď neznáme. V každém případě se vracíme do zvláštní, krvavé i bizarní atmosféry konce druhé světové války. 

Report
not random 11
img

Údolí smrti

Toto je příběh o konfidentských bestiích a prachu mrtvých. Příběh z druhé světové války i doby komunismu. Postavy skutečně existovaly, události nejsou smyšlené. Jen některé okolnosti obklopuje temná nejistota.

Kultura

STARŠÍ >>