Který z kandidátů byl větší soudruh? Proč se Petru Pavlovi vracejí otázky na kurz pro rozvědčíky? Prolomí Danuše Nerudová kletbu „panímámy“ na Hradě? Kdy a jakého králíčka vytáhne z klobouku Andrej Babiš? A navíc návod, jak prohrát volby ve druhém kole. Nový díl podcastu Pravda vítězí.
Dostojí Andrej Babiš svým slovům o urputném hovadu? Mohou se ve finále prezidentské volby utkat dva kandidáti podpoření vládními stranami? Jak volbu ovlivní finanční neklid ve společnosti? Může se opakovat podobná situace, ve které vyhrál Miloš Zeman? Nový díl podcastu Pravda vítězí.
Před deseti lety začínala kampaň před historicky první přímou volbou českého prezidenta. Politolog Tomáš Lebeda byl jedním z mnoha lidí v oboru, kteří tehdy varovali před jejím zavedením s tím, že naruší ústavní systém. Podle Lebedy přímá volba hlavy státu nejenže nepřinesla nic pozitivního, ale dokonce způsobila věc, před níž politologové nevarovali: česká společnost se zásadně rozdělila. „Jakýkoli zásah do ústavy může přinést důsledky, s kterými jsme původně nepočítali, takže takové zásahy by měly být co nejstřídmější,“ říká.
Jsou Středulovy naděje u ledu? Zahraje Stropnický Babišovi prezidenta? Vykročí Alena Schillerová ve stopách Klementa Gottwalda? Diskvalifikace Karla Havlíčka. A v čem jsme se mýlili s přímou volbou… Nový díl předvolebního prezidentského podcastu Pravda vítězí.
Magazín Reportér přichází s novou podcastovou řadou Pravda vítězí, která se věnuje předvolebnímu dění. Aktuálními i historickými souvislostmi nadcházející prezidentské volby vás provedou Robert Čásenský a Michal Musil.
Referendem, jaké si přál Andrej Babiš – tedy hlasováním, v němž by byla na hlavu poražena Fialova vláda – se první kolo senátních voleb nestalo. A u druhého kola senátních voleb zatím obvykle platilo, že k němu voliči ANO, levice či extremistických stran příliš nechodili. Co když to ale tentokrát bude jiné? Kdyby všichni ti, kteří volili v senátním obvodě Jihlava kandidáty SPD a komunistů – a taky muže odmítajícího dodávky zbraní Ukrajině –, dali za týden hlas Babišově spolupracovnici Nagyové, dosavadní šéf Senátu Miloš Vystrčil by prohrál.
Kabinet Petra Fialy začal řešit dopady zdražování. Na rozdíl od toho, co dělal na začátku Putinovy invaze na Ukrajinu, se však o jeho výkonech dalo silně pochybovat. Hrozba podzimních sociálních nepokojů se jako možný scénář nedá vyloučit.
Spoluodpovědnost za to, že se ruský diktátor odhodlal zahájit krvavou válku na Ukrajině, padá na hlavu mnohých. Pokusíme-li se oprostit od vlastních politických sympatií, zjistíme, že za Putinovu troufalost může v různé míře třeba i tak nesourodá dvojice, jakou je Angela Merkelová a Donald Trump. Právě o spoluvině za vývoj, který vedl až k únorové invazi, se píše v pravidelné eseji magazínu Reportér.
Ruská agrese vůči Ukrajině ukázala, jak důležité bylo přijetí České republiky do NATO, k němuž zásadně přispěl někdejší český prezident Václav Havel. Zaslouží si za to pomník. Ovšem nemělo by zůstat jen u toho.
Sjednocení maďarské opozice znamená, že výsledek dubnových voleb je otevřenější než dřív. Ačkoli strana premiéra Orbána v únoru v průzkumech vedla, jeho lidé si nebyli vítězstvím jisti. Že Orbán vládne nepřetržitě od roku 2010, je kombinací jím vytvořeného politického systému a jeho velmi dobré schopnosti komunikovat s veřejností, říká v rozhovoru pro Reportér András Pethö, maďarský novinář z uznávaného investigativního média Direkt36.
Bylo to, jako kdybychom se najednou dostali na ostrov, ze kterého nebylo úniku – tak popisuje první vlnu pandemie v Bruselu tamní zpravodaj České televize Lukáš Dolanský. Koronavirová krize podle něj vedla k oslabení dvou krajních pohledů na budoucnost Evropské unie: plánů na federalizaci i volání po odcházení z EU. Ukázalo se, že z Bruselu nelze řídit nemocnice, ale také že kdyby o vakcíny soupeřily na trhu jednotlivé státy, nedopadlo by to dobře. Právě v těchto dnech je to od rok od doby, kdy se v EU začalo – s určitým zpožděním třeba oproti Británii - očkovat.
Jak moc se rakouská politika podobá té české? Něco může napovědět série skandálů, na jejímž konci byl letos v říjnu odchod někdejší naděje evropských konzervativců Sebastiana Kurze z funkce rakouského spolkového kancléře. V aférách figurují záznamy textových zpráv se smajlíky a symboly polibků, vymazané pevné disky počítačů, policejní razie a spousta dalších místy zábavných a místy vážných věcí.
