img

Michal Musil


Od malička trpěl úchylkou, že ho zajímá historie, ale už za studií se dostal k novinám. Byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách a časopise Týden. Od roku 2006 pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku MF DNES. Tento list opustil poté, co jej v roce 2013 koupil Andrej Babiš. Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích. Ze své novinářské dráhy vzpomíná na rozhovory s Gordonem Ramsayem a Danielem Craigem či na pozoruhodné diskuse v Evropském parlamentu v rámci aktivit proti českému náhubkovému zákonu. Jeho starší články najdete i zde.

 

Autor také napsal:


not random 0
not random 1
not random 2

Přímá volba prezidenta je špatná, vedla k rozdělení společnosti, říká politolog

Před deseti lety začínala kampaň před historicky první přímou volbou českého prezidenta. Politolog Tomáš Lebeda byl jedním z mnoha lidí v oboru, kteří tehdy varovali před jejím zavedením s tím, že naruší ústavní systém. Podle Lebedy přímá volba hlavy státu nejenže nepřinesla nic pozitivního, ale dokonce způsobila věc, před níž politologové nevarovali: česká společnost se zásadně rozdělila. „Jakýkoli zásah do ústavy může přinést důsledky, s kterými jsme původně nepočítali, takže takové zásahy by měly být co nejstřídmější,“ říká.

not random 3
not random 4
not random 5

Spojí se voliči proti šéfovi Senátu – a tudíž i proti vládě?

Referendem, jaké si přál Andrej Babiš – tedy hlasováním, v němž by byla na hlavu poražena Fialova vláda – se první kolo senátních voleb nestalo. A u druhého kola senátních voleb zatím obvykle platilo, že k němu voliči ANO, levice či extremistických stran příliš nechodili. Co když to ale tentokrát bude jiné? Kdyby všichni ti, kteří volili v senátním obvodě Jihlava kandidáty SPD a komunistů – a taky muže odmítajícího dodávky zbraní Ukrajině –, dali za týden hlas Babišově spolupracovnici Nagyové, dosavadní šéf Senátu Miloš Vystrčil by prohrál.

not random 6

Vládě se krátí čas

Kabinet Petra Fialy začal řešit dopady zdražování. Na rozdíl od toho, co dělal na začátku Putinovy invaze na Ukrajinu, se však o jeho výkonech dalo silně pochybovat. Hrozba podzimních sociálních nepokojů se jako možný scénář nedá vyloučit.

not random 7

Kdo může za Putina

Spoluodpovědnost za to, že se ruský diktátor odhodlal zahájit krvavou válku na Ukrajině, padá na hlavu mnohých. Pokusíme-li se oprostit od vlastních politických sympatií, zjistíme, že za Putinovu troufalost může v různé míře třeba i tak nesourodá dvojice, jakou je Angela Merkelová a Donald Trump. Právě o spoluvině za vývoj, který vedl až k únorové invazi, se píše v pravidelné eseji magazínu Reportér.

not random 8

Postavme Havlovi pomník. A nejen to

Ruská agrese vůči Ukrajině ukázala, jak důležité bylo přijetí České republiky do NATO, k němuž zásadně přispěl někdejší český prezident Václav Havel. Zaslouží si za to pomník. Ovšem nemělo by zůstat jen u toho.

not random 9

Orbán, bůh a komunikátor

Sjednocení maďarské opozice znamená, že výsledek dubnových voleb je otevřenější než dřív. Ačkoli strana premiéra Orbána v únoru v průzkumech vedla, jeho lidé si nebyli vítězstvím jisti. Že Orbán vládne nepřetržitě od roku 2010, je kombinací jím vytvořeného politického systému a jeho velmi dobré schopnosti komunikovat s veřejností, říká v rozhovoru pro Reportér András Pethö, maďarský novinář z uznávaného investigativního média Direkt36.

not random 10

Dopady covidu na EU. Zesláblo volání po federaci i výzvy k odchodu

Bylo to, jako kdybychom se najednou dostali na ostrov, ze kterého nebylo úniku – tak popisuje první vlnu pandemie v Bruselu tamní zpravodaj České televize Lukáš Dolanský. Koronavirová krize podle něj vedla k oslabení dvou krajních pohledů na budoucnost Evropské unie: plánů na federalizaci i volání po odcházení z EU. Ukázalo se, že z Bruselu nelze řídit nemocnice, ale také že kdyby o vakcíny soupeřily na trhu jednotlivé státy, nedopadlo by to dobře. Právě v těchto dnech je to od rok od doby, kdy se v EU začalo – s určitým zpožděním třeba oproti Británii - očkovat.

not random 11

Dostaneš vše, tvůj Sebastian 😘

Jak moc se rakouská politika podobá té české? Něco může napovědět série skandálů, na jejímž konci byl letos v říjnu odchod někdejší naděje evropských konzervativců Sebastiana Kurze z funkce rakouského spolkového kancléře. V aférách figurují záznamy textových zpráv se smajlíky a symboly polibků, vymazané pevné disky počítačů, policejní razie a spousta dalších místy zábavných a místy vážných věcí.