Od malička trpěl úchylkou, že ho zajímá historie, ale už za studií se dostal k novinám. Byl zástupcem šéfredaktora v Lidových novinách a časopise Týden. Od roku 2006 pracoval jako zástupce šéfredaktora deníku MF DNES. Tento list opustil poté, co jej v roce 2013 koupil Andrej Babiš. Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích. Ze své novinářské dráhy vzpomíná na rozhovory s Gordonem Ramsayem a Danielem Craigem či na pozoruhodné diskuse v Evropském parlamentu v rámci aktivit proti českému náhubkovému zákonu. Jeho starší články najdete i zde.
Co si lze mimo jiné odnést z říjnových sněmovních voleb, které – navzdory mnoha předpovědím – skončily porážkou Andreje Babiše? Že naše schopnosti odhalovat nevyhnutelnost společenských procesů opravdu nejsou dokonalé.
Ačkoli letošní říjnové volby přinesly mnoho nečekaných výsledků, stalo se i pár věcí, které za příliš překvapivé považovat nelze. Jednou z nich bylo, že Česká strana sociálně demokratická nezískala potřebný počet hlasů ke vstupu do Poslanecké sněmovny.
Koalice Spolu, ještě před několika měsíci mnohými odepisovaná a v průzkumech se krčící až na třetím místě, získala nejvíce hlasů ve volbách a porazila ANO Andreje Babiše. Je to zásluha všech tří lídrů Spolu, velký díl pak sehrál její kandidát na premiéra a dlouho podceňovaný předseda ODS Petr Fiala.
Co když Andrej Babiš ve volbách opět kvůli své účinné a drahé volební kampani zvítězí, sestaví vládu a přijde nějaká krize podobná té covidové? Je bohužel pravděpodobné, že ani ji nezvládne. Je totiž politikem uchvatitelem, nikoli státníkem... Odemčený názorový text ze zářijového čísla magazínu Reportér.
Učinil jsem trochu ošemetnou věc: prošel jsem si zpětně, v čem jsem se mýlil ohledně covidu-19. A doporučuji to v nějaké formě každému. Politikům – a zejména expertům v oboru.
Přestože v Evropské unii je nyní vakcín proti covidu-19 dost, pomalý rozjezd očkování na začátku roku byl „malou tragédií“ – říká poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák. Evropská komise, která vakcíny centrálně nakupovala, pak ale podle něj udělala všechno, aby se situace zlepšila. Snad to povede i k tomu, že EU bude v příštích krizích postupovat pružněji. Europoslanec nicméně říká, že změna těžkopádného mechanismu rozhodování v rámci Unie není na stole.
Představte si, že bychom žili v jiné realitě. V takové, kde Andrej Babiš není premiérem, tudíž není ve střetu zájmů a jím řízený Agrofert má stejné právo na evropské peníze jako jakákoli jiná soukromá česká firma. Nebylo by to krásné?
Bylo by skvělé, kdyby se lidé při debatách o covidu více poslouchali – třeba by to mohlo různé tábory, zastánce co nejtvrdších lockdownů i propagátory promořování, obohatit.
Kolem důvodů, proč se v Evropské unii rozjelo očkování proti covidu-19 pomaleji než třeba v Británii, panují některé mýty, říká zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk. Podle lidí, s nimiž v hlavním městě evropských institucí mluví, byla hlavním problémem naivita Evropské komise, která neočekávala vakcínový nacionalismus ze strany jiných států. „Věčnou bolestí“ je také těžkopádnost rozhodování v rámci Evropské unie. Dodává ale, že nyní se situace zlepšuje a v druhém čtvrtletí bude už zjevně v Evropě vakcín hodně.
Jestli se chceme my, Češi, z nynější zdravotní a ekonomické krize poučit a zabránit tomu, aby se v dalších letech něco podobného opakovalo, musíme si nejprve přiznat jednu smutnou, zásadní pravdu.
Už před lety jsem se začal bát, že se v Americe stane něco neblahého. Donald Trump dlouho opěvoval „sílu“, urážel lidi a šířil konspirační teorie. Ne jeho politická příslušnost, ale jeho charakter přispěl k vytvoření atmosféry, v níž se Trumpovi fanoušci uchylují k násilí.
