Prožívají americké zpravodajské kabelové televize, které ještě nedávno zásadně formovaly tamní veřejné mínění, úpadek? Pozornost k této otázce, o níž se už nějakou dobu mluví, znovu přitáhly vyhazovy dvou tamních moderátorských hvězd. Budoucnost zpravodajských televizí přitom může být zajímavá i pro média mimo USA.
Poslední z nás, v originálním anglickém názvu The Last of Us, je populární seriál z produkce HBO, který sledují miliony diváků. Zajímavé a unikátní je na něm to, že jde o první televizní hit, jenž vznikl z videohry. S ní v minulé dekádě vyrůstala spousta lidí – mnozí ji přitom ani přímo nehráli, ale sledovali youtubery, jak ji hrají.
Seriál Netflixu nazvaný The Playlist popisuje příběh streamovací platformy Spotify. Má své zajímavé momenty a postupy, ale pozoruhodně málo se v něm řeší jeden velký problém – totiž že Spotify sice pomohlo hudebním vydavatelům, nikoli však samotným hudebníkům. V recenzi k tomuto závěru dochází publicista, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Nespokojenost okrajových hlasů s podporou pro Ukrajinu se v obou amerických stranách zatím daří držet pod pokličkou.
Když se mluví o autorských právech u muziky, většina lidí si vybaví dopady internetu na hudební průmysl, tedy neomezené možnosti šíření pirátského obsahu. Nutno však říct, že v uplynulé dekádě, aniž by se to široce vědělo, se objevil jiný strašák. Největší hvězdy světové pop-music a jejich vydavatelství už se tolik neobávají, že budou muset žalovat ostatní. Naopak. Převážila obava, že budou kvůli autorským právům žalováni oni.
Američtí zaměstnanci si během pandemie uvědomili svoji hodnotu a v posledním roce a půl v houfech měnili práci a odcházeli za lepším. Co ale z aktuální vlny výpovědí zbude v časech, kdy Ameriku postihla inflace a propad reálných příjmů a nelze vyloučit ekonomickou recesi? Nepůjde jen o krátké pracovní prázdniny?
Pomoc, které se dostalo Ukrajině od administrativy prezidenta USA Joea Bidena, je zjevně maximem možného. Americká veřejnost sice v obecných termínech podporovala ostrý postup proti Putinovi, ale přímé vojenské angažmá odmítala. Je navíc pravděpodobné, že obecné nadšení začne slábnout s tím, jak bude krize dále dopadat na americké peněženky.
„V zásadě se nic nezmění,“ uklidňoval předloni Joe Biden skupinu dárců, kteří finančně podpořili jeho kampaň. Po jeho zvolení prezidentem měl přijít návrat „do normálu“ – tedy do doby před Donaldem Trumpem a pandemií koronaviru. Povedlo se po roce v úřadě Bidenovi něco z toho?
Myslíte, že zdrojem našich nynějších problémů jsou pomýlení voliči? Že by bylo lépe, kdybychom demokracii nějak omezili, protože demokracie je příliš moc?
Spojené státy trápí síla monopolů; a nejde zdaleka jen o velké technologické firmy. Pokud by administrativa nového prezidenta Bidena zasáhla – což je možné, i když ne jisté –, mohlo by to pomoci mnoha Američanům. A nakonec i Ameriku aspoň trochu sjednotit.
Pokud chce Joe Biden vyléčit svou zemi z Trumpa, musí být také prezidentem zapomenuté Ameriky, nejen rychle se rozvíjejících regionů USA. Dokáže se však vedení Demokratické strany změnit a poučit z dřívějších chyb? Po volbách to tak nevypadalo.
Donald Trump by se mohl stát posledním prezidentem jedné éry, v tomto případě té, kterou založil Ronald Reagan. Jenže detailnější pohled věci komplikuje. Jak by totiž mohl sedmasedmdesátiletý demokrat Joe Biden spojený se starou politikou založit novou éru?
