Petra je normální máma, Marek je normální táta a Max je normální zdravé dítě. Ještě před šesti lety by tento příběh nemohl vzniknout, protože Max by na světě nebyl. Nedostal by šanci. Jeho máma byla jednou z prvních, které v České republice podstoupily transplantaci dělohy, a vůbec první, která v srpnu roku 2019 porodila. Tady je příběh zázraku zrození.
Stihl 85. narozeniny. Stihl se dozvědět, že má svou hvězdu. Stihl držet v ruce knihu, která mapuje jeho životní příběh. Novinář Karel Pacner stihl v životě skoro vše, co měl. Zemřel 7. dubna.
Umí kreslit, umí šít, miluje národní tradice a dobře zná Japonsko, kde šest let žila. Pro záměr obléknout českou výpravu na letní olympijské hry v Tokiu byla návrhářka Zuzana Osako ideální volbou. Když jí v e-mailu přistála nabídka od Českého olympijského výboru, vyhrkly jí slzy.
Byly to tradiční, a přece úplně jiné Vánoce. Miloslav Výborný během nich vyčerpal poslední dva dny dovolené v životě, po šesti letech skončil na Nejvyšším správním soudu a odešel do důchodu. Pro syna Marka šlo o první a nečekaně i poslední Vánoce v čele lidové strany, jež si teď na lednovém sjezdu vybere jeho nástupce.
Proč listy rostou nahoru a kořeny dolů? Proč kytky sice nedokáží utéct, ale zase si mohou nechat narůst nové „ruce“ a „hlavy“? Možná banální otázky, ale možná taky jeden z mnoha klíčů k pochopení života. Jiří Friml, světově uznávaný český biolog působící v Rakousku a čerstvý držitel Ceny Neuron za celoživotní přínos vědě, hledá na podobné otázky odpovědi. A taky je nachází. Nebýt náhody, kdy se ještě jako student přiotrávil rtutí, třeba bychom je doteď neznali.
V péči o děti jsme vždycky patřili k světové špičce. A platí to i v případě zachraňování těch nejmenších, nezralých novorozenců, kteří váží jako tři tabulky čokolády, a přesto dnes mají šanci na solidní život. Kam až se posunou hranice medicíny? A vystřídá jednou inkubátory umělá děloha?
Kdyby vše dopadlo tak, jak lékaři doufali, tento díl seriálu by vůbec nevznikl. Po objevu antibiotik a účinných očkovacích látek, jež byly v průběhu času stále a stále zdokonalovány, se zdálo, že kapitola infekčních nemocí se v historii medicíny brzy uzavře jako jedna z těch vyřešených a specializovaný obor už nebude ani potřeba. Nestalo se tak.
Bolí vás záda? Máte vyhřezlou ploténku nebo jste si při úrazu zlomili obratel? Lékaři dnes dokážou vyřešit lecjakou nepříjemnou patálii. Umějí operovat bez jizev, vyjmout z páteře nádor, přesně zacílit na postižené místo pomocí počítačové navigace. V jedné situaci přesto zatím zůstávají bezbranní. Dojde-li u člověka k úplnému přerušení míchy, není návratu.
Je dvojnásobnou českou mistryní v latinskoamerických tancích, ale kvůli tomu by tento text nevznikl. Její příběh je výjimečný tím, že mezi oběma tituly uplynulo sedm let, během nichž se svým životním (nikoli tanečním) partnerem a trenérem v jedné osobě zplodila dvě děti. Takový návrat po sedmileté pauze na parket, kde se od ženy očekává dokonalá postava a fyzická kondice, to se v tanečním sportu ještě nestalo.
Zní to jednoduše. Když se nějaká součástka porouchá tak, že ji nelze opravit, tak se vymění. Je jedno, zda jde o věc, nebo kus lidského těla. Lidé už dnes zvládnou obojí. Pomohly jim k tomu šikovné ruce, ale ještě víc jeden velmi důležitý lék. A hranice možného se stále posouvají.
Profesí vědec, duší rocker. „Já bejval hodně divokej,“ říká muž, který dnes sbírá vavříny za své vědecké objevy. Vyzkoumal například, proč některé rostliny v původně cizím terénu vytlačí ty původní a jiné ne, za což teď aktuálně obdržel cenu Nadačního fondu Neuron. Ve volném čase překládá Petr Pyšek knihy o rockových hvězdách a relaxuje při sbírání sloního trusu.
Už čtvrt století jezdí do odlehlých jihoamerických pralesů, prosekává se džunglí a brodí v bažinách, aby namaloval divoká zvířata. Zažil nevysvětlitelný strach s halucinacemi, zachraňoval život kamaráda – a jen tak mimochodem při tom všem objevil nový druh opice, kterou předtím ochutnal k večeři. Nerad, jenže indiánům se neodmlouvá.
