Vladimír Maršík má na sobě modré triko a v ruce štětec namočený v modré barvě. Martin Pesler si dnes nese bílou. „Záleží na dohodě, ale vždycky máme jeden bílou a druhej barevnou. Jde to pak rychleji,“ vysvětlují. O turistické trasy na Havlíčkobrodsku pečují od devadesátých let. Občas pomůžou i v jiných krajích a někdy také v zahraničí – značili například v rumunském Banátu.
Ve věku jednadevadesáti let zemřel Zdeněk Jičínský, někdejší reformní komunista, disident, vlivný místopředseda porevolučního parlamentu a sociální demokrat. Před půl rokem se Zdeněk Jičínský účastnil projektu magazínu Reportér, při němž se na balkoně pražského Melantrichu fotografovaly po třiceti letech osobnosti Listopadu 1989.
Jana Najbrtová pomáhá starším lidem dlouhodobě, nyní se snaží spolupracovat s nově vznikajícími organizacemi. Jednou z nich je SousedskaPomoc.cz, možností pomáhat je však mnohem více. Několik tipů, jakou pomoc lze využívat i nabídnout, najdete na konci článku.
Jedna z největších českých filmových hvězd šedesátých let Jana Brejchová slaví osmdesátku. Hrála hlavní role v desítkách filmů, patřila mimo jiné k tvářím populárního televizního seriálu Arabela, věnovala se i divadlu. Přinášíme unikátní archivní snímky z dob jejího mládí.
Před třiceti lety, v listopadu a prosinci 1989, se stal balkon budovy Melantrichu uprostřed Václavského náměstí jedním ze symbolů pádu komunistického režimu. K demonstrantům odtud mluvil Václav Havel, který byl ještě pár měsíců předtím ve vězení, Marta Kubišová po téměř dvacetileté pauze veřejně zazpívala Modlitbu pro Martu, vystoupilo mnoho dalších lidí. Tři dekády poté jsme žijící osobnosti, které tehdy v Melantrichu byly, pozvali na balkon znovu.
„Mohl jsem být gejšou, teď mi zbyla gay show“ – tak zní jedna ze slovních hříček Cabaretu Calembour. Před deseti lety ho coby malé autorské divadlo založili tři studenti DAMU. Přizvali ještě dvě spolužačky a říkali, že si budou odskakovat z „velké“ (činohry) na „malou“. Nakonec to vyšlo, nějakou dobu byli dokonce čtyři z nich zároveň členy uměleckého souboru činohry Národního divadla. Jejich fanoušky jsou také herecké legendy Iva Janžurová a Jiří Lábus.
Na mobilu mi pípne zpráva: „Jak se máš?“ – „Dobře, jsem v Koreji a maluju si kytičky,“ odpovídám. V supermoderním městě Incheon jsem se učila tradičním korejským malbám.
Spojením slov glamour – čili okouzlující, půvabný nebo atraktivní - a camping vznikl takzvaný glamping. Je to luxusní způsob kempování, kdy máte pohodlí skoro jako v hotelu, a zároveň romantiku jako pod stanem, takové táboření – netáboření. Populární je například v Keni, v Evropě se na něj zaměřuje Slovinsko.
Višňový likér ginjinha a sladké koláčky z Beléma patří ke gurmetským symbolům Lisabonu. Přesné receptury výrobci úzkostlivě tají. Zato v hotelovém baru nedaleko metropole, kde se prý zrodil námět na příběhy Jamese Bonda, ohledně složení jeho martini žádné tajnosti nedělali.
Na letišti v korejském Incheonu při přestupu čekáte mnoho hodin. Tento čas se ale dá využít i mnohem zábavněji. Vydala jsem se do města na plavbu lodí, kde Korejci nadšeně vystřelovali plyšové žáby do terče, konzumovali medúzy a dojímali se u velkolepého ohňostroje. Pak jsem se proměnila v hologram a nechala se políbit slavnou hvězdou K-popu.
Před osmi lety se bioložka Hana Svobodová vydala do Indonésie, aby pomáhala mořským želvám. Dnes působí na třech ostrovech, z nichž dva jsou neobydlené; bez pitné vody, elektřiny nebo signálu. Samice želv sem denně přicházejí klást vajíčka, mláďata hned po vylíhnutí odcházejí do moře. Díky práci Hanky a „jejích“ ochranářů už se vylíhlo milion dvě stě tisíc želv, které by se jinak nejspíš nenarodily.
Nasadila jsem si helmu, do rukou vzala ovladače – a ve virtuální realitě jsem se přenesla na jeviště divadla, kde hraju Shakespearova Hamleta. Ačkoliv možnost sledovat představení z virtuálního hlediště existuje už dlouho, zahrát si v něm je unikátní věc. Tvůrce, designér her Jindřich Skeldal, sklízí s virtuálním Hamletem úspěchy doma i ve světě.
