Ruský útok na Ukrajinu ovlivní i vzdálenější regiony, z nichž některé jsou závislé jak na Ukrajině, tak na Rusku. Jaký bude mít konflikt dopad na Blízký východ a Afriku a jaké jsou v těchto částech světa dosavadní reakce?
Dlouhá úzká loďka proplouvá mezi vysokým rákosím. Občas mě některý stvol šlehne do obličeje, dál však netrpělivě vyhlížím cíl naší cesty: vesnici Čabáiš, ležící uprostřed mokřadů Hammár. Její domy jsou postaveny z rákosí a její obyvatelé jsou označováni jako bažinní Arabové. Z romantických představ mě probere tvrdá realita jižního Iráku...
Deset let od začátku občanské války je Sýrie unavenou a zdecimovanou zemí. Miliony Syřanů se ale snaží o obnovení svých domů a živností, navázání někdejších vztahů a celkové záchrany toho, co zbylo z jejich země. Jejich úsilí ale komplikují mezinárodní sankce: „Západ nás chce donutit postavit se proti vládě a svrhnout ji. My už ale další válku nechceme. Chci opravit svůj hotel, chci tu zase vidět cizince,“ říká podnikatel Akram.
Setkáváme se v elegantní restauraci v iráckém Dohúku. Mírza Dinnáí je silným hlasem komunity jezídů a vytrvalým bojovníkem za jejich práva, jeho tvář od roku 2020 zdobí arménskou poštovní známku. Za nový život tomuto jezídovi, který v roce 1992 uprchl před perzekucemi bývalého iráckého režimu do Německa, vděčí tisíce lidí.
V srpnu 2014 spáchal Islámský stát genocidu jezídů v irácké oblasti Sindžár. Vyhlazeny byly celé vesnice, počty mrtvých se odhadují na tři až pět tisíc. Zatímco muži byli zabíjeni, ženy byly odvlečeny do otroctví. Sedm let poté jsou stále mnohé z nich vězněny, jiné žijí v uprchlických táborech. Ředitelka nemocnice v iráckém Šajchánu, gynekoložka Negham Nawzád Hasan, je oporou ženám a dívkám, které si prošly otroctvím.
Do ordinace, která vypadá jako ze sedmdesátých let, vstupuje starší muž v ošuntělé bundě a unaveně se usmívá. Na ulici rušné Káhiry byste si ho nevšimli. Přitom zlepšil život tisícovkám žen, které poznamenala ženská obřízka. Doktor Sajfuddín Amr je první plastický gynekolog v Egyptě a na Blízkém východě. Celou svoji kariéru usiluje, aby tato starobylá tradice byla vymýcena.
Osmdesátimilionová blízkovýchodní země se chystá na prezidentské volby, jejichž výsledek lze poměrně snadno předpovědět. Zvlášť po proškrtání seznamu šesti set zájemců na pouhých sedm kandidátů. Jaké změny to může znamenat pro bouřící se obyvatelstvo, sužované ekonomickými a existenčními problémy?
Druhé největší město Iráku se nechvalně proslavilo jako dějiště hrůz páchaných Islámským státem. Teroristická organizace zde vládla v letech 2014 – 2017. Do míst, která byla domovem prastarých kultur i početné křesťanské komunity, se po válce vrací život.
Region sužovaný konflikty, autoritářskými mocnostmi i náboženským fundamentalismem čelí dnes novému problému – šíření nového koronaviru. Odborníci se obávají, že na Blízkém východě jsou sta tisíce nenahlášených nakažených, zatímco oficiální čísla rychle rostou. Zároveň se očekává, že nemoc brzy pronikne do chudých a ztrápených regionů. Jak vlastně pandemie ovlivňuje jednotlivé státy a regiony a jaká opatření lidé přijímají?
Co mají blízkovýchodní země Turecko, Irán, Sýrie a Irák společného? Kromě mnoha dalších věcí jsou to Kurdové. Ačkoliv je situace v každém státě v lecčem odlišná, nedůvěra mezi státem a tímto etnikem toužícím po vlastní zemi přetrvává po generace. Česká arabistka Lenka Hrabalová procestovala celý region křížem krážem a pro web magazínu Reportér napsala reportáž z íránského Kurdistánu.
Pět let uběhlo od genocidy jezídů ze strany Islámského státu. Irácký Kurdistán (KRG) však dál zůstává domovem tisícovek jezídských uprchlíků. Žijí už celé roky ve stanech, chatrčích, rozestavěných činžácích či pronajatých domech. Nemají se kam vrátit, nebo se návratu bojí. Na rozdíl od Sýrie sice už Irák není válečnou zónou, do klidné oblasti má ale daleko.
Jamie Janson se na prahu čtyřicítky vydal na vysněnou cestu kolem světa – jako obyčejný britský turista. Nakonec se však dobrovolně ocitl v uniformě bojovníka za kurdskou revoluci a vznik autonomní Rojavy. Nyní je ve své vlasti vyšetřován na základě zákona proti terorismu. Exkluzivní rozhovor s ním pořídila stálá spolupracovnice webu magazínu Reportér.
