Ladislav Zibura


Vystudoval mediální studia na Karlově univerzitě, nyní dokončuje studium žurnalistiky a hospodářské politiky na Masarykově univerzitě. Pochází z Českých Budějovic, žije v Brně. Krátce působil v Českém rozhlase, momentálně se živí jako copywriter. Jeho vášní jsou pěší poutě, dosud absolvoval tři – do Říma, Santiaga de Compostela a Jeruzaléma.

Autor také napsal:


not random 0
not random 1

Ticho na vlastní uši

"Slyšet ticho víc nahlas. Tahle fráze mi utkvěla v paměti. Vzpomněl jsem si na ni začátkem března, když byla v Praze vyhlášena karanténa. Všichni jsme pocítili, že je něco jinak – a myslím, že za tím stálo právě nezvyklé ticho," píše Ladislav Zibura ve svém pravidelném sloupku.

not random 2

Randění skoro naslepo

Před pěti roky jsem si stáhl Tinder. Tohle přiznání je samo o sobě docela odvážné, protože k dobrým mravům každého uživatele patří tvrdit, že „Tinder používá asi měsíc“. Ale najdou se i výjimky. Třeba taková Tamara. Sotva jsme si vyměnili srdíčka, napsala mi následující: „Co děláš na tomto beznadějném místě, na tomhle hřbitově lidských duší? Já už jsem tu čtyři roky.“ Tamařina upřímnost mě upoutala natolik, že jsme spolu zašli na snídani a ještě mi ve vší počestnosti doma pomohla pověsit závěsy.

not random 3
not random 4
not random 6

A pak se na střeše objevil chlap s puškou...

MUDr. Mansour Al Rajab. Takové jméno najdete na dveřích jedné z ordinací polikliniky v Českých Budějovicích. Napůl Čech a napůl Syřan pracoval ve městě Homs. A za občanské války se z bohatého majitele nemocnice změnil v nepřítele Asadova režimu, který musel uprchnout ze země. Přitom dělal jen to, co celý život. Léčil lidi.

not random 7
not random 8