Koronavirový rok zatřásl poměry v byznysu. Zatímco jedni horko těžko zachraňovali své podniky, druzí využili příležitosti a vyrazili dobývat nová teritoria. Tentokrát se hlavní pozornost velkých českých hráčů neobracela na východ, jak tomu bylo ještě před pár lety, ale opačným směrem, na západ Evropy i do Ameriky. Živo bylo i v české kotlině. Přečtěte si příběhy nejzajímavějších transakcí loňského roku.
Vláda mohla v prosinci počkat s rozvolněním a omezit šíření viru na úroveň, kterou bude možné kontrolovat testováním a trasováním. Jenže řekla ne. Když nákazu, tak o Vánocích. Nebyl v tom úmysl, ale neschopnost.
Vývoj vysoce účinných vakcín proti novému koronaviru je triumfem moderní vědy. Není dosud jasné, zda očkovaný může covid-19 šířit dále, ale základní bezpečnost dvou vakcín už prošla zevrubným zkoumáním. Teď jde o jejich dostatek a systém, který umožní naočkovat co nejrychleji co nejvíce lidí. Evropská komise i Česko sázely na vakcínu AstraZeneca; kontrolní úřady v Evropě i v USA ji však zatím neschválily kvůli potížím v klinických testech. V Německu se však má brzy spustit nová továrna vyrábějící schválenou vakcínu Pfizer.
Čísla ohledně koronaviru jsou neúprosná: Česko se na podzim přiblížilo stavu, jaký na jaře postihl severní Itálii. Koncem listopadu nákaza zbrzdila a vláda se rozhodla rozvolnit. Nehrozí ale, že přijde nový, třetí lockdown? Vláda už snad nebude opakovat téměř totální uvolnění ze začátku léta. Zároveň přišla o to nejpodstatnější: spolupracující obyvatelstvo. Metodou, jak snížit hrozbu nové karantény, by podle expertů bylo mnohem rozsáhlejší testování.
Nezvládnutá druhá vlna epidemie vedla k přetížení nemocnic a státu nezbylo nic jiného než zastavit šíření koronaviru rozsáhlým omezením ekonomických aktivit. Po nadějném létě se české hospodářství opět propadá do recese – a to ačkoli se mnohé podniky snaží krizové situaci přizpůsobit. Vzniká obří díra ve státních financích, přičemž vláda zatím nepředložila žádný plán, jak ji postupně zaplňovat. Kabinet Andreje Babiše tak možná během krátké doby utratí peníze na generace dopředu.
Nedostatek testování na nový koronavirus je jedním z nejvýraznějších rysů a také problémů českého boje s pandemií. Přesto se situace v půlce podzimu aspoň částečně zlepšuje: díru na trhu s komponenty pro testy zaplňují menší české firmy. V poslední fázi před spuštěním výroby jsou jednodušší testy ze slin. A zdá se, že bude brzy možné přidat až několik desítek tisíc testů denně navíc a snížit jejich cenu.
Recea Prague, jeden z velkých dodavatelů respirátorů během jarní vlny pandemie, řeší dva problémy dohromady za více než 330 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví odmítlo společnosti zaplatit za dodávky ochranných pomůcek, následně firmě ze skladu zmizel téměř milion respirátorů, které si odvezla zatím neznámá Číňanka „Mi“. Případ řeší policie i finanční úřad.
Nahromadila se řada neblahých faktorů. Premiér Babiš vzkazoval lidem, že koronavirus je pryč. Hygieny, dlouhodobě personálně oslabené, se bránily změnám. Existoval odpor vůči masivnímu testování, proti byli i zastánci „promořování“. A tak se covid-19 v srpnu a v září v Česku vymkl kontrole. Kvůli rychlému růstu počtu nakažených zdravotníků a hospitalizací s těžkým průběhem začaly v říjnu nemocnice s omezováním jiné než nutné péče.
Existuje značná šance, že do Vánoc bude schválena vakcína proti koronaviru a v příštím roce se začne očkovat – i když obecně platí, že při vývoji vakcín mohou přijít zklamání. Závod farmaceutických firem je nevídaný: postupuje se více směry – třeba starou metodou inaktivovaného viru i moderní metodou výroby „umělého viru“. Experti jsou přesvědčeni, že schválená vakcína bude bezpečná: jiná věc je, aby byla dostatečně účinná a vedla ke vzniku kolektivní imunity.
Jeden z velkých dodavatelů respirátorů pro ministerstvo zdravotnictví – společnost Recea Prague – si stěžuje na postup při nákupu ochranných pomůcek během jarní vlny pandemie. Společnost podala v sobotu podněty k prošetření obchodů k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) a k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Upozorňuje na údajné zvýhodňování některých dodavatelů a věřitelů ministerstvem zdravotnictví.
Patří mezi vůbec nejcitovanější toxikology, jeho specializací je vývoj nových antidot pro léčbu otrav nervově paralytickými látkami, mezi které patří nechvalně známé sloučeniny jako sarin, látky VX nebo v posledních letech novičoky. K práci profesora toxikologie Kamila Kuči patří i přemýšlení o tom, jak mohlo dojít k otravám bývalých sovětských špionů nebo aktuálně ruského opozičního politika Navalného.
