To setkání bylo původně naplánováno na hodinu a půl, nakonec se protáhlo skoro na dvojnásobek. Byl konec května 2007 a my jsme se poprvé sešli k rozhovoru s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Pak následovala ještě další dvě interview, v lednu 2009 a dubnu 2012. Byly to zároveň tři poslední rozhovory, které kdy Petr Kellner poskytl českým médiím. Viděli jsme při nich člověka uvolněného, starostlivého i drsně pragmatického.
Ve své podnikatelské kariéře určitě udělal řadu kroků, které byly přinejmenším kontroverzní. Na ostrově Virgin Gorda v Karibiku však na Petra Kellnera vzpomínají opravdu v dobrém. Veřejně se to moc neví, ale český miliardář výrazně pomáhal tamním obyvatelům po ničivém hurikánu Irma, který udeřil v roce 2017.
Lidé, kteří půjčili peníze firmám a teď se marně domáhají vrácení svých peněz. Miliardy, které tečou přes internetová dluhopisová tržiště a zprostředkovatele do různých, někdy pochybných společností. Takový je český svět toxických podnikových dluhopisů, jakási místní zlatá horečka posledních let. Magazín Reportér přináší první ze série článků popisujících tento problém: první díl se věnuje malým investorům.
Co byste chtěl, aby si jednou lidé pamatovali, když se řekne jméno Petr Kellner? Tato otázka padla na závěr rozhovoru, který jsme s Petrem Kellnerem vedli na sklonku jara 2007. Podnikatel, který nyní zahynul při havárii helikoptéry v aljašských horách, tehdy vyslovil přání, aby byla PPF vnímána jako úspěšná evropská firma. „Ale je to těžké, protože nic neprodukujeme – třeba boty, auta a podobně,“ říkal.
Chápu tristní situaci aerolinek, nicméně zákazníci nejsou bezbranné ovce, které se mají nechat oholit, a to ani během epidemie.
Podle Jana Trnky, přednosty Ústavu biochemie a vedoucího Katedry biomedicínských oborů na 3. lékařské fakultě UK v Praze, by všechny vakcíny měly projít standardním schvalováním. Používání léků bez ověřeného účinku na covid-19 považuje za neetické a za odborné selhání.
Matematik a dramatik René Levínský se poslední rok věnuje modelům o šíření epidemie a dopadům protiepidemických opatření na lidské chování. Zásadní chyba se podle něj stala už na podzim, kdy se epidemie vymkla kontrole. Neexistuje zde také respektovaná instituce věnující se ochraně veřejného zdraví a toxická je podle něj i role lobbistů brojících za montovny.
Argumentem, proč se nechat očkovat, i když jste třeba mladší, je takzvaný dlouhý covid. Ten postihuje relativně dost lidí: jde o to, že akutní fázi nemoci překonáte (klidně i snadno), ale dlouho poté vás trápí únava, bolesti kloubů či potíže s dýcháním.
Vedoucí oddělení jednoho z ústavů Akademie věd ČR upozornila na nesrovnalosti v odborném článku, přitom se zjistilo, že podobné podivnosti se objevily v dalších článcích týchž autorů. Etická komise ústavu jí dala za pravdu, i když prý nelze říci, zda šlo o úmyslné falšování dat. Výsledek? Mimo jiné to, že ona vedoucí oddělení musela ústav opustit. A šéfka Akademie věd jí sdělila cosi ve smyslu, že „hrát si na Husa za všech okolností není rozumné“.
Farmaceutický obr Pfizer začal fakturovat nově nalezenou šestou dávku vakcíny v každé dodané lahvičce. Evropským státům včetně Česka může dodat o pětinu méně lahviček za stejnou cenu. Navíc tato změna přichází v době, kdy kvůli úpravám továrny v Belgii krátí Pfizer některým státům dodávky.
Eva Čejková stojí za vznikem několika internetových serverů zaměřených na ženy. Její poslední projekt Testuj.to se zabývá testováním produktů a služeb a generováním uživatelských recenzí. Ještě loni v lednu bojovala o přízeň finančních investorů a přežití, o osm měsíců později získala strategického partnera a s projektem míří do zahraničí.
Koronavirový rok zatřásl poměry v byznysu. Zatímco jedni horko těžko zachraňovali své podniky, druzí využili příležitosti a vyrazili dobývat nová teritoria. Tentokrát se hlavní pozornost velkých českých hráčů neobracela na východ, jak tomu bylo ještě před pár lety, ale opačným směrem, na západ Evropy i do Ameriky. Živo bylo i v české kotlině. Přečtěte si příběhy nejzajímavějších transakcí loňského roku.
