Jarmila Štuková se proslavila jako fotografka, která jezdí do válkou a chudobou sužovaných oblastí. Stále častěji ale vstupuje do veřejného prostoru ještě jinak. Už dlouho se věnuje prevenci proti popáleninám a nyní se nově vrhla do problematiky rozvodů. Jejím přáním je, abychom rozpad vztahu zvládali s větším nadhledem a mysleli u toho na děti, které se až příliš často stávají oběťmi boje mezi dospělými.
Představte si, že jste dítě, které má nějaký problém. A posadí vás do lavice s dospělým, což vaši „jinakost“ stvrdí. Asistentů ve školách přibývá, což je dobře. Častý model, kdy spolu oba sedí v jedné lavici, už ale tak dobrý není. Asistent má pomáhat celé třídě tak, aby měl učitel volné ruce a mohl se věnovat dětem, které jeho pomoc potřebují víc. Přenastavit zažitý model se snaží speciální pedagog Zbyněk Němec, který asistenty a učitele školí.
Mnoho staveb z dob pozdní moderny už neexistuje. Další na řadě má být Kulturní dům Eden v pražských Vršovicích, který už dvacet let nikdo nevyužívá. Mají ho nahradit byty a komunitní centrum. Podle sochaře Pavla Karouse, který se zajímá o umění ve veřejném prostoru, by přitom stačilo ho jen „omýt vapkou a rozsvítit“. A taky ho prohlásit za kulturní památku. „Je to něco, co kvalitou převyšuje vše, co tu za posledních třicet let vzniklo,“ tvrdí.
Uběhlo jen pár hodin od začátku války na Ukrajině a principál Cirku La Putyka Rostislav Novák se rozhodl, že se pokusí pomoct studentům cirkusové školy v Kyjevě. Měsíc nato s nimi stál na pódiu své domovské scény v prostoru Jatka 78. Tady kyjevští a čeští akrobaté společně vystoupili ve hře, která vznikla podobně rychle jako nápad na jejich záchranu. A v pomoci pokračují. Nedávno se vrátili z Ukrajiny, kde odehráli představení v dětských domovech.
Jestli by Jitka Andrlíková mohla něco rozdávat, je to nezlomnost. Její životní plány jí během studií na DAMU překazila mrtvice – pak zažila ještě další dvě. Kariéra v kamenném divadle už nebyla možná, místo toho ale začala jezdit po školách. Na jí organizovaných představeních si děti mohou zkusit třeba to, jaké to je, být v roli šikanovaného, a jak se tomu ubránit. Chce po nich, aby přepisovaly scénáře, které se odehrávají ve skutečném světě.
Setkávala se s uprchlíky z Bosny, Čečenska či Sýrie. Pomáhala překonat mlčení v rodinách zasažených holokaustem. Nyní psychoterapeutka Věra Roubalová Kostlánová nabízí pomoc lidem utíkajícím z Ukrajiny. „Moje zkušenost z uprchlických táborů je, že běženci klidně mohou mluvit ukrajinsky a vy česky. Nevadí to, i přesto si dokážete porozumět,“ říká.
V ukrajinském městě Dnipro na východě země se ukrývá v krytu několik desítek pěstounských rodin se svými dětmi. Postupně se je ale daří dostat do Česka. Některé rodiny čítají i deset dětí. „Děti v pěstounské péči si i bez války prošly traumatem a nechceme, aby musely zažívat další. Hledáme pro ně bydlení tak, aby se rodina nemusela trhat,“ říká ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.
Nezisková organizace Konsent založila před třemi lety svépomocnou skupinu pro ženy, které se setkaly se sexuálním násilím. „Zatím jsem se u nás nesetkala se ženou, která by si připadala ,dostatečně‘ znásilněná. Mnoho z nich vypráví, že váhaly, zda k nám mohou přijít,“ říká studentka psychologie Kristýna Bělíková, která skupinu koordinuje.
Vymysleli jazyk, který neexistuje, a zpívají v něm. Získali řadu cen, fanoušky mají i v zahraničí, kde též hodně koncertovali. K popularitě v Česku a po světě pomohla dvoučlenné kapele DVA zásadně tvorba hudby a zvuků ke slavným počítačovým hrám nezávislého českého studia Amanita Design. Bára Ungerová a Jan Kratochvíl plánují letos po několikaleté pauze vydat nové album. A taky se vrací na koncertní pódia.
Víc než války robotů nebo toho, že lidstvo skončí pod nadvládou umělé inteligence, se česká vědkyně obává, že nevyužijeme znalostí, které nám umělá inteligence může nabídnout: například k záchraně planety. Lenka Zdeborová působí na předních evropských vědeckých pracovištích, kde zdokonaluje počítačové algoritmy. Loni převzala Cenu Neuron pro nejlepší české vědce a vědkyně.
Předsudky zřejmě nikdy nevymizí. Nemusíme se jimi ale nechat ovládnout. „Sice můžeme mít obavu z někoho, koho neznáme, ale jestli tu obavu budeme podporovat, anebo se jí pokusíme zbavit, je už zcela na nás,“ říká Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR, která předsudky dlouhodobě zkoumá. Momentálně působí na univerzitě ve švýcarském Bernu.
Před jednadvaceti lety odletěli na Kubu a v tamní léčebně pomáhali ukrajinským dětem zasaženým radiací z havárie v Černobylu. Tato zkušenost dovedla Denisu Augustínovou a Martina Bandžáka k založení neziskové organizace Magna. Dnes žijí se dvěma dcerami na různých místech světa; Magna se zaměřuje na zdravotnickou pomoc dětem a rodinám v krizových oblastech a také je dokumentuje – Martin Bandžák je cenami ověnčený fotograf.
