Chaos, tři vlády a Syrta v rukách Islámského státu

7. srpna 2016

Reportér 08/2016 · Číslo 24

Se zbraní. Misurátský dobrovolník na střeše policejní stanice v Abú Grein (130 km západně od Syrty). V červnu 2016 na ni zaútočil sebevražedný atentátník Islámského státu v nákladním voze naloženém výbušninami. Zahynulo 10 ozbrojenců bojujících proti IS, dalších sedm jich bylo zraněno.
foto Stanislav Krupař

„Během povstání dostal šanci prodrat se k moci každý, kdo sehnal zbraně. Zformovalo se asi sedmnáct set ozbrojených skupin,“ popsala nedávno situaci v Libyi britská BBC. Horší však je, že většina z nich teď nehodlá zbraně složit. A odzbrojit je v zemi nemá kdo.

Vyjmenovat všechny armády, milice a bojůvky prohánějící se Libyí by vydalo na hodiny.

Co kraj, velkorodina, kmen, vesnice, to parta s kulomety na pick-upech. Některé skupiny pouze chrání soukmenovce. Jiné se – byť třeba jen verbálně – opírají o rozličné ideologie. Jedni chtějí planetární vítězství islámu, další návrat monarchie, jiní sekulární vládu. Najdou se i tací, co plédují za demokracii. Přesto lze vystopovat několik větších skupin, jakkoli proměnlivých, které soupeří o moc. Libye má dvě vlády, které sestavily kabinet národní jednoty. Takže v zemi dnes vlastně existují tři vlády.

A pak je zde Islámský stát, který v Libyi s pomocí blízkovýchodních kolegů vytvořili (severo)afričtí islamisté. Podobně jako v Sýrii a Iráku, i v jeho řadách se sešli donedávna nepravděpodobní spolubojovníci včetně bývalých kádrů libyjské armády diktátora Muammara Kaddáfího. Toho v říjnu 2011 – více než půl roku po začátku povstání podporovaného západními zeměmi, třeba Británií a Francií – rebelové brutálně umučili k smrti: také proto, že on sám nařizoval ohavné zacházení s vězni, nezřídka islamisty.

Islámský stát se uchytil v přístavu Syrta, kde zavedl drastický režim. Zloději přicházeli o končetiny, politicky nepohodlní o hlavy. Tlupy samozvaných učitelů obcházely domy a vyhrožovaly obyvatelům ošklivými tresty, pokud se nedostaví k povinné indoktrinaci. „(Loni) v srpnu začala naplno platit jejich nařízení ohledně oděvu a chování. V té době také začali s křižováním a bičováním. Obvykle tak činili veřejně před páteční modlitbou,“ vzpomínal jeden uprchlík v rozhovoru s BBC.

Nejprve teror v Syrtě organizovali cizinci, nejčastěji Tunisané, Syřané a Iráčané, později se ale přidali místní: část libyjských islamistů i, jak už bylo řečeno, někdejší Kaddáfího stoupenci. Těch je v Syrtě více než dost již proto, že se tu bizarní diktátor narodil. Město také proto utrpělo během občanské války velké ztráty a motivací Kaddáfího pohrobků je nejen snadnější obživa, ale též pomsta. Na obranu místních je třeba říci, že se některé kmeny pokusily Islámskému státu vzdorovat, byť marně.