Ještě si dejte šampaňské, radila mi královna Alžběta II.

Report

V roce 2016 se v Británii konalo referendum o Brexitu a královna Alžběta II. slavila devadesáté narozeniny. A mně se v tom roce splnily dva z největších životních snů: pracoval jsem v samotném srdci britské monarchie, tedy Buckinghamském paláci, a setkal se osobně s panovnicí, kterou jsem vždy, možná až posedle, obdivoval.

Ve včerejších odpoledních hodinách se pozornost světa upínala na zámek Balmoral ve Skotsku, odkud přišla znepokojivá zpráva ohledně zdravotního stavu Jejího veličenstva královny Alžběty II. Nejhorší obavy se později potvrdily: výjimečná panovnice, která stála v čele Velké Británie přes 70 let, večer zemřela.

Světoví státníci nyní budou skládat královně pocty a smekat před její úctyhodnou vládou. Já si dovolím sdílet osobní vzpomínku na Alžbětu II., která je spíše úsměvná než velkolepá.

Dveře k setkání mi otevřelo léto, které jsem v paláci strávil coby průvodce. Někdy v listopadu mi napsala bývalá kolegyně, která si na rozdíl ode mne svůj pobyt v paláci prodloužila a pracuje tam stále, že dostala pozvánku na vánoční recepci přímo v paláci. A že si může přivézt doprovod.

Nejprve se zeptala svých rodičů, kterým ale termín nevyhovoval. Já byl hned další na jejím seznamu. Věděl jsem, že žádnou další takovou příležitost už pravděpodobně nikdy nedostanu. A tak jsem v polovině prosince 2016 nastoupil do londýnského taxíku se slovy „Buckinghamský palác, prosím!“ A tentokrát jsem nemusel do paláce služebním bočním vchodem. Nakráčel jsem do něj přímo přes hlavní nádvoří skrze křídlo s nejznámější fasádou na světě.

Samotná recepce se odehrávala přímo ve státních reprezentačních pokojích. Ve vstupní hale zpíval koledy sbor složený ze zaměstnanců paláce, v plesovém sále hrálo kvarteto a podávalo se šampaňské.

Královna společně s princem Philipem touto recepcí děkovali zaměstnancům královských sbírek za uplynulý rok. A očekávalo se, že v průběhu večera společně projdou skrze pokoje a u několika vybraných hostů se zastaví.

Krátce předtím, než se tak stalo, se hosté Jejího veličenstva rozestoupili a já s kolegyní jsme zůstali stát sice v poměrně nezajímavé východní galerii, ale zároveň tak trochu na ráně proti dveřím, kterými měla královna vejít. V tu chvíli jsem svou prázdnou skleničku na šampaňské odložil – nepřišlo mi vhodné držet ji ve chvíli, kdy možná budu stát před Alžbětou II.

Krátce na to se otevřely dveře a za nimi stála drobná postava ve světle zeleném třpytivém kostýmku a s ikonickým stříbrošedým účesem.

Opravdu procházela kolem nás a já provedl drobnou předepsanou úklonu hlavy, která mi vždy připadala nedostatečná. Kolegyně, která mi ještě v létě tvrdila, že je Němka a proto by se před královnou nikdy neklaněla, vysekla hluboké pukrle.

Královna nás o pár kroků minula, ale pak se zastavila a vrátila se. Podívala se přímo na nás dva o otázala se: „Proč někteří z vás nemají skleničku?“

Ačkoliv jsme věděli, co se sluší a patří, a že je třeba zachovat zdrženlivost, byli jsme v lehkém šoku a ztráceli nad sebou kontrolu. Podobné pocity popsala například herečka Helen Mirren, která se s Alžbětou II. setkala mnohokrát…

„Já už jsem všechno vypila!“ vyhrkla kolegyně. A ani já nezůstal pozadu: „Mám ji támhle na stolku,“ prohlásil jsem. Královna se na nás oba zkoumavě podívala a kývla hlavou. Bylo zjevné, že jí záleželo na pohodlí hostů bez ohledu na to, zda šlo o politické představitele, nebo průvodkyni a bývalého průvodce z paláce.

Při odchodu se k nám ještě pootočila a pronesla: „Ještě si, prosím, dejte…“ Pak pokračovala za dalšími hosty.

Až po nějaké době mi došlo, co se odehrálo a dnes rád vyprávím, že jsem od Alžběty II. dostal skvělou radu do života: měl bych si občas dopřát ještě skleničku šampaňského!

Dnes mohu slíbit, že si v blízké době dopřeji jednu na oslavu úžasného života této britské panovnice, kterou nepřestanu obdivovat. Děkuji, Vaše Veličenstvo. Za všechno!

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement