Byli jste závislí na nějakém televizním seriálu?

Mimořádná Hra o trůny

Jsem seriálový typ, viděla jsem snad všechno podstatné. Hra o trůny je moje srdcovka, mimořádný umělecký počin, přečetla jsem i pět dílů knihy. Dalším zásadním seriálem je Breaking Bad (Perníkový táta), zejména kvůli studii hlavní postavy. Co se týče humoru, až teď jsem se dostala k americkému The Office a jsem nadšená, Michael Scott je jedinečná postava. Naším rodinným klenotem je Seinfeld (Show Jerryho Seinfelda), známe doma všechny scénky a vtipy, běžně je používáme. Zajímavé je, že u nás Seinfeld neuspěl. Asi je příliš navázaný na americký způsob života.

Béháčko

Závislost na seriálu jsem měla naposledy v rané pubertě. Vyrůstala jsem v devadesátkách, takže klasicky Beverly Hills, Pobřežní hlídka, nebo taky Stíny nad Waikiki. Béháčko bych ale vypíchla, byl to fenomén. Dneska bych za něj nedala asi ani patnáct minut, ale tenkrát… tenkrát měl odpověď na všechno, na co jsme se nechtěli ptát rodičů. Nosili jsme trika s Brandonem a Kelly, neřešili jsme žalostné herecké výkony ani nesmyslné zápletky. Prostě jsme to hltali. BH patří k našemu dětství stejně jako ICQ, Medúza a Bravíčko. Kult, který ve své době neměl konkurenci. A vůbec. Pusťte Donnu k maturitě!

Paraguayce a Uruguayce

Ten okamžik, kdy Saga Norénová hodí na konci třetí série dánsko-švédského Mostu policejní odznak do moře (z „toho“ mostu, pochopitelně) na důkaz, že další řada už opravdu nebude – krve by se ve mně nedořezal! Závislost jsem přitom neměla na ději: jako scenárista odhadnu těch pár možností, kam může autor děj stočit. Ale to výtvarné zpracování! Harmonie mezi kamerou, kostýmy, architekturou a make-upem byla dokonalá. Padla jsem do toho světa tmavě pastelových tónů a zrcadlových odrazů jako do vody a nechtěla vyplavat. Podobně jsem to měla ještě u Příběhu služebnice a Babylonu Berlín.

Původní Twin Peaks

Zásadních seriálů mám několik (Lost, Návštěvníci, Game of Thrones), ale vybírám jen ten nejzásadnější. Původní Twin Peaks z devadesátých let. Když jsem ho viděl poprvé, tak to na mě působilo jako čiré zjevení. Do té doby neviděná atmosféra s geniálním podkresem skladatele Angela Badalamentiho. Dost mě to ovlivnilo. Nemohl jsem dospat dalšího dílu a při druhé televizní repríze jsem poctivě nahrával každý díl na nejdražší dostupné videokazety určené pro archivní účely. Mám je dodnes. Kdo zabil Lauru Palmerovou?