Vánoce s Reportérem! Dvacet vybraných článků roku 2021 zdarma

Nejčtenější

Nabízíme vám vánoční výběr článků, které letos vyšly v magazínu Reportér. Odemykáme materiál Jaroslava Kmenty o zákulisí krize kolem zdraví prezidenta Zemana, unikátní reportáž o pozadí neúspěchu volební kampaně Pirátů nebo rozhovory Tomáše Poláčka s Martou Kubišovou a Jaroslavem Rudišem. V přehledu najdete také povídku spisovatele Františka Kotlety, rozsáhlý příběh náhradních matek v Česku – a spoustu další článků.

Odemykáme dvacet reportáží, rozhovorů, příběhů a odhalení, které jsme v magazínu Reportér vydali v roce 2021. Přejeme vám příjemné čtení!

 

Potěší nás, pokud si budete nacházet cestu k našim textům i nadále – některou z variant předplatného magazínu Reportér si můžete vybrat zde. Předplatné časopisu může být také hezký dárek k Vánocům, který bude dělat radost obdarovaným každý měsíc po celý rok. Zařídit to lze za pár chvil kdykoli, klidně až do Štědrého dne.

 

 

Jaroslav Kmenta: Ve vleku vlekaře

Říká se jim Pumpař a Vlekař. Dva nejbližší spolupracovníci prezidenta: někdejší obchodník s pohonnými hmotami, nyní neoficiální poradce hlavy státu Martin Nejedlý a majitel skiareálu, toho času ředitel prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Zdravotní obtíže Miloše Zemana jejich vliv ohrozily, každý však zareagoval jinak. A zejména „Vlekař“ Mynář rozjel velkou manipulativní hru s prezidentovým zdravím a vlastním vlivem.

 


 

Na pirátské bárce aneb jak nedělat kampaň

Vyhrát volby a získat alespoň pětadvacet procent hlasů. Takové cíle měla koalice Pirátů a Starostů na začátku pětiměsíčního boje o voliče. Pak šlo i o to – řečeno slovy jednoho z Pirátů – „přežít zbytek kampaně“. Nakonec to bylo jediné, co se podařilo splnit. Piráti přežili, i když jen taktak. Jak to? Po odpovědi můžete pátrat s námi při pohledu za kulisy volební kampaně.

 


 

Jaroslav Rudiš: Malebná krajina, všude hroby

Jsou za námi skoro tři hodiny povídání. Lépe řečeno jsou za ním, za Jardou Rudišem – hovoří nadšeně, vášnivě, někdy se dostává na hranu šílenství: „Potřebuju se napít vody,“ zachroptí, tak se zvedám, že zajdu do kuchyně, ale Jarda dál mluví o bitvách a o vlacích a já fascinovaně poslouchám, takže vodu nedostane. V českém překladu mu právě vychází možná životní román: Winterbergova poslední cesta.

Přečíst článek

 


 

Bůh hlídal jen jednoho. Reportáž z Aljašky, kde zahynul Petr Kellner

Existují dvě Aljašky, jedna je pro většinu běžných lidí, druhá pro majetné cestovatele. Snowboardová výprava, které se účastnil český miliardář Petr Kellner, byla typická právě pro tu druhou Aljašku. Přesto nejsou v místních horách lyžování a snowboarding na místech, kde vás vysadí vrtulník, ničím výjimečné ani obzvlášť riskantní. „Tak tragickou nehodu nikdo nepamatuje,“ říkají místní znalci o havárii helikoptéry, kterou přežil jediný účastník z šestičlenné posádky.

Přečíst článek

 


 

Náhradní matky. Teta Maruška je taky tvoje maminka 

Oliver a Richard jsou bratři, biologičtí sourozenci. Jeden oslaví čtvrté narozeniny v říjnu, druhý hned v lednu. Počítáte správně, věkový rozdíl mezi nimi je přesně dva a půl měsíce. Přesto mají stejné rodiče včetně genů z matčiny i otcovy strany. Mladší Richard byl překvapením nejen pro lékaře. A staršího Olivera porodila náhradní matka.

 


 

Faltýnkova stoka aneb jak korupce požrala ANO

Strana ANO, založená Andrejem Babišem, vždy hlásala hesla jako „Lepší Česko. Bez politiků řízených mafiány“ či „Postavit se korupci a neblábolit“. Brněnská korupční kauza Stoka, kterou řeší soud, přitom ukazuje, že ANO tam provozovalo systém: buď zaplatíš, nebo nedostaneš zakázku. „Mám vás začít popravovat nebo co?“ zlobil se podle policie nyní souzený expolitik ANO Jiří Švachula. Přesto Jaroslav Faltýnek, za jehož působení brněnská chobotnice v ANO vznikla, znovu kandidoval. A Babišovi to zjevně nevadilo.

 


 

Čtyři měsíce po tornádu: Sú na tem lidi aj hůř

Kdo by si myslel, že se život v poničených vesnicích na jižní Moravě vrátil do svých kolejí, toho ten pohled překvapí. Koncem října, čtyři měsíce po úderu tornáda, stále v některých ulicích chybí celé řady domů, další zůstávají neobyvatelné. Dobrovolníků tu zbývá už jen zlomek, více než peníze chybějí řemeslníci a materiál, navíc se blíží zima. A lidem se při vzpomínkách pořád ještě láme hlas a některým tečou slzy – ovšem i dojetím.

 


 

Bílina, Blšany a Babiš. Reportáž o voličích ANO

Nejsledovanějším volebním regionem se stal Ústecký kraj, kde se odehrál souboj mezi dosavadním premiérem a jeho možným nástupcem Ivanem Bartošem. Navštívili jsme na přelomu září a října dvě místa, kde hnutí ANO dostává nadprůměrný počet hlasů, abychom zjistili, čím si Andrej Babiš zdejší obyvatele získal. Mezi převažující motivace patří pocit, že se za jeho vlády zlepšovala životní úroveň – a že jim lidsky rozumí.

 


 

Marta Kubišová: Než umřu, musím uklidit

Poprvé jsme spolu dělali rozhovor před dvaceti lety, když Marta Kubišová vyhlížela šedesátiny. A některé věci se nemění: pořád dlouho tvrdí, že nemá čas, ale když si přece jen sedne, vypráví tři hodiny, a potom ještě poděkuje. Pořád je neobvykle upřímná, pořád má tendenci vysvětlovat, že není žádná hrdinka. Pořád kouří, i když jenom elektronicky. Už nezpívá, to se změnilo. A poprvé v životě říká, že by raději žila v úplně jiné zemi.

 


 

Veřejnost jsem já. Eseje o největších problémech dneška

„Normalita toho, co považujeme za (v)hodné zveřejnění, se nebezpečně nafoukla. Tak nebezpečně, až praskala. A soukromé se vylilo do veřejného beze zbytku,“ píše absolventka oboru filozofie a publicistka Josefina Formanová a odpovídá tím na otázku, kterou magazín Reportér pravidelně nabízí originálně uvažujícím osobnostem: Co je podle vás největším problémem naší doby a současné společnosti? „Revoltujeme proti tomu, že jsme součástí veřejného prostoru... Kolonizujeme veřejný prostor svým soukromím tak divoce, jako bychom jej chtěli přepsat.“

 


 

Toxické dluhopisy. Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské... 

Pád česko-slovenské skupiny Arca Investments – spojené se jménem Pavola Krúpy, jehož prezident Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy o stát – je největším úpadkem finanční instituce od doby krachů českých bank v devadesátých letech. Arca představuje velkou rybu v oblasti prodeje dluhopisů, v posledních letech byla známa agresivním prodejem směnek. Čeští a slovenští investoři do ní vložili minimálně osmnáct miliard korun.

 


 

Tady vládne Kalič. Vítejte v oblacích 

Myslel jsem, že půjdu trochu delší procházkou na pivo, ale toho piva už se nejspíš nedožiju. Co má tohle znamenat? Srpen – a sněhová vánice. Fuj, zapadl jsem po pás do trhliny. Kde je ta šílená chata? A co je za blázna ten Kalič; do čeho se to uvrtal?! „Tome,“ říkám lapaje po dechu fotografovi, „nech mě tady sedět, fakt si musím odpočinout.“ Tomáš Binter mě zmrznout nenechá: „Neblázni, za deset minut bude tma. Ledovec jsme přešli, zbývá nám pět minut nahoru po šutrech, to dáš. A nahoře bude teplo; tam si odpočineš.“

 


 

Jak jsem se probořil při dálkovém bruslení 

Dálkové, neboli také nordické bruslení je nádherné a lze ho provozovat i v Česku. Někdy to ovšem nemusí být taková legrace. Svoje první proboření a bezmála poslední chvilky v životě popisuje fotograf Tomáš Binter.

 


 

Chci být kat. Příběhy z dob komunismu

„Chtěl bych se touto cestou informovat, kdo v naší socialistické vlasti vykonává popravy, zda takový člověk je a jak bych se s ním mohl dostat do styku, později být jeho spolupracovníkem a nástupcem.“ Takový list žadatele o práci popravčího se nachází v archivech. Po komunistickém puči v únoru 1948 se začali kati rekrutovat z dobrovolníků, lidí s běžným civilním povoláním, kteří si k popravám jen odskočili od své běžné práce. O „zakázky“ v politických procesech neměli nouzi.

 


 

František Kotleta: Kvantový polibek doktora Buchtíka

V Evropě se objevilo pár skutečně nepříjemných hurikánů a kontinent sužovalo velké sucho, ale sociolog Dorian Buchtík přišel s řešením – tak začíná povídka psaná pro květnového Reportéra.

 


 

Kupujte pozemky ve virtuálních říších

Život ve virtuální realitě si většina představí jako z filmu Matrix: podobné kultovní sci-fi ovšem v povědomí široké veřejnosti spadají do kategorie vzdálené budoucnosti. Jenže vývojářské společnosti už dnes provozují virtuální kontinenty a stále posouvají hranice toho, co znamená „realita“. V těchto digitálních říších lidé pracují, staví domy a setkávají se s přáteli. A také nakupují pozemky a přicházejí o ně, vydělávají či prodělávají peníze.

 


 

Co vám namícháme, pane Lemieuxi? 

Za barem stojí ztělesnění amerického snu. Tohle je totiž New York, Manhattan, restaurace jménem Le Pavillon. Otevřela letos v květnu, od té doby je vždy na dva měsíce dopředu zarezervovaná. Jedna z nejlepších ve městě, možná nejkrásnější. Denně v ní sedí desítky celebrit a drinky jim servíruje šestatřicetiletý Marcel Jinoch, který se ještě před pár lety bál deportace.

 


 

Očista duše v prázdné zemi. Pouť Adély Elbel

Camino de Santiago, česky svatojakubská cesta. Málokdo o ní neslyšel a hodně z těch, kdo slyšeli, se na ni už buď vydali, mají to v plánu, nebo si s tou myšlenkou minimálně na chvíli hráli. Jak to ale na cestě vypadá letos, v době boje s covidem? Rok 2021 je z hlediska katolického světa pro toto poutní místo „svatý“. Vydali jsme se do Španělska a šli po stopách poutníků coby reportéři. Na cestě nám často pršelo, jednou zuřila vichřice. Trasa byla prázdná, někteří místní měli roušky dokonce i za okny svých bytů.

 


 

Andrej sobě. Přehled, jak v Agrofertu končí státní zakázky a dotace

Je to fascinující přehled. Pro někoho skličující, pro jiné – třeba pro šéfy Agrofertu – patrně uspokojivý, až veselý. Holding, který založil a vybudoval politik a miliardář Andrej Babiš, dostává od českého státu miliardy na nejrůznějších státních zakázkách, další miliardy ve formě dotací získává od českých a evropských daňových poplatníků. Tu jde o státní lesy, tu o státní strategické rezervy, jindy o projekty Lovochemie… Dohromady se jedná o ohromné peníze. Přehled sestavil investigativní reportér, který vydává novou knihu o Andreji Babišovi.

 


 

Miloš Doležal: Flanďáky tam odděláme

Na mapě Česka připomíná Broumovsko ušní boltec. Nebo je to obrys paty, která se hluboce zabořila do hlíny a kolem níž vystouply kopce. Nachází se tam i vesnice Šonov, nad kterou visí temný stín. V srpnu 1945 zde skupina opilých československých funkcionářů a vojáků vyrabovala faru, dva německé kněze pak odvedli do lesa a tam je střelami do hlavy zavraždili. K činu se přiznali, ale vyvázli bez trestu. Příběh je rekonstruován na základě archivních výpovědí.

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama