Nečekaný dopad pandemie. Zdražilo zlato na opravy soch a oltářů

22. července 2020

Cena plátkového zlata stoupla po koronavirové pandemii o třicet procent. „Musí se zpracovávat ručně a během covidu ho neměl kdo bouchat,“ říká restaurátorka Anna Bradnová, která teď pracuje zejména na oltáři plzeňské katedrály.

Zlato, chléb a vajíčka. Dalo by se říci, že to jsou jedny z nejdůležitějších surovin, se kterými takřka každý den pracuje restaurátorka Anna Bradnová. Její specializací je zlacení, a jak v rozhovoru říká, pozlacovat se dá skoro všechno, dřevo, kámen, kov. Nyní ona a kolegové z její firmy Bradna restaurování pracují hlavně na oltáři v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni, ale kromě toho mají rozdělaných zhruba deset dalších věcí.

Kvůli koronavirozé krizi cena zlata vylétla, včetně toho plátkového, vysokokarátového, které používají restaurátoři a které se v Evropě dosud vyrábí ručně. „Cena šla nahoru o třicet procent. U plátkového zlata to je důsledek toho, že během korony neměl kdo zlato bouchat. My jsme měli poměrně velké zásoby zlata, to bylo dobré. Ale teď zlato na trhu není,“ uvádí Anna Bradnová.

V rozhovoru popisuje, co vše restaurování a zlacení obnáší. Některé postupy jsou velmi staré. Do podkladové hlinky na sochách se přidávají bílky, zlato se čistí nejvíce chlebem, leští se achátem. Za den spotřebují tři až čtyři bochníky, nejlepší je obyčejná Šumava, a až čtyřicet vajec měsíčně.

„Vtipné je, že občas měníme účetní firmu, a první, na co je musíme upozornit, je, že vejce a chleba nekupujeme tolik, že bychom byli nějací rozežraní, ale že je potřebujeme na práci,“ popisuje Anna Bradnová.

Jiné postupy jsou ale velmi moderní. Například když chtějí restaurátoři vyhnat z oltáře dřevomorku, strčí jej na vteřinu do reaktoru v Roztokách u Prahy.

Kolik stojí kilo zlata na sochy a oltáře? Jak vypadá jemná práce na obnově starých památek? A podle čeho se pozná dobrý výsledek? Čtěte rozhovor s Annou Bradnovou na Reportér Premium zde.

Podpořte Reportér sdílením článku