PODCAST s Arthurem Sniegonem: Pokud si nepotřeš břicho práškem z luskouních šupin, narodí se ti luskoun

„Arthure,“ zní jedna z podcastových otázek na Arthura F. Sniegona, ochránce (nejen) slonů a zakladatele organizace Save-Elephants, „schválil bys mi nákup nějakého chutného exotického zvířete na konžském trhu?“

Arthur odpovídá zajímavě, jako vždy: „Pokud se na to podíváme z hlediska zdravotního, nedoporučil bych ti nic, protože i nejběžnější krysa nebo kaloň z toho trhu tě můžou ohrozit například ebolou, pokud tedy nebudou dostatečně tepelně upravení. Pak tu máme pohled etický – nevím, jestli máš žaludek na opičku, která vypadá jako napůl ohořelá dětská mrtvolka. Uvidíš tam samozřejmě krokodýly, což jsou živé konzervy, protože když jim svážeš čelist, dlouhé týdny vydrží nežrat, ale krokodýli už jsou tam skoro vylovení, takže je s našimi detekčními psy hledáme, zabavujeme a vypouštíme do přírody.“

Zatímco krokodýl se po osvobození zvládne do divočiny vrátit, takový luskoun už mnohdy ne. „Luskouni jsou na tom špatně, protože i oni jsou živými konzervami, mají dobré maso, a k tomu navíc šupiny, které hlavně Asiaté, ale taky mnozí Američané považují za zázračný lék. Na některých místech rovníkové Afriky například existuje mýtus, že když si žena během těhotenství nepotře bříško práškem z luskouna, tak se jí narodí luskoun…“

Co by tedy Arthur Sniegon s čistým svědomím ochutnal? „Na vesnici bych si klidně dal nějakého čerstvě uloveného a na místě připraveného hlodavce, třeba dikobraza nebo pralesní krysu. Neodmítl bych malou antilopu chocholatku nebo prase štětkaté. Ale všechno by to muselo být opravdu na místě zabité a dobře uvařené. A nikdy bych nebral nic z transportů do větších center, protože nechci podpořit překupníky, kteří kromě zvířat zmíněných obchodují i s ohroženými druhy…“

Celý rozhovor s Arthurem Sniegonem si poslechněte buď přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.