Estébácké manýry Babišovy éry

Ústavní soud v Brně dnes rozhodoval o mé stížnosti proti pokutě, kterou mi loni udělil Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) za to, že jsem – podle jeho tvrzení – odmítal přijít na výslech a tím mařil trestní řízení.

Ústavní soud mou stížnost zamítl, ale jen do té míry, že už nebude snižovat pokutu ve výši tří tisíc korun, kterou považuje za bagatelní.

Redaktor České televize Michal Cagala, který byl jednání přítomen, uvedl: „Ústavní soud zamítl stížnost pouze z důvodu, že nižší instance už pokutu snížila z dvaceti tisíc na tři tisíce korun, jinak by stížnosti vyhověl. Zároveň zvedl varovný prst policii, aby se vyvarovala jednání, které by mohli novináři vnímat jako zásah do jejich práce.“

Rozhodnutí respektuji. Nešlo mi o výši pokuty, ale o princip. A v tom mi Ústavní soud zcela vyhověl. Jsem rád, protože člověk má jistotu, že stále žije v právním státě – byť s jistými obtížemi. A za tu jistotu Ústavnímu soudu děkuji. Potvrdilo se, že šikana jako forma nátlaku na novináře není přípustná metoda.

Na své práci a jednání nevidím nic nezákonného a ujišťuji vás, že v ní budu pokračovat. Jen budu muset přehodnotit způsob komunikace při domlouvání termínu podobných výslechů. Napříště i toto přenechám právním zástupcům, abych předešel konfliktům, jež se snaží některé státní úřady v éře Andreje Babiše vyvolat a využít.