PODCAST: Až dozní Janáček uprostřed řeky, popřejeme Stivínovi a spustíme techno

20. srpna 2022

Post Image

PODCAST: Až dozní Janáček uprostřed řeky, popřejeme Stivínovi a spustíme techno

Play icon
71 minut
Marek Vrabec

Tomáš Nosil

Po šestadvaceti letech v roli impresária hudebního festivalu má Marek Vrabec na co vzpomínat. „Tak třeba neuvěřitelné setkání Bobbyho McFerrina s Danem Bártou,“ vypráví v podcastu Host Reportéra. „Nebo mě nepřestává těšit, že se nám povedlo propojit Gregory Portera s Ondrou Pivcem, a že spolu ti dva dnes jezdí po celém světě.“

Marek Vrabec pořádá multižánrový festival, který letos mění jméno – ze Strun podzimu se stává Prague Sounds. „S tím Bobbym McFerrinem to bylo tak, že roku 2008 v Paláci kultury sice svolil, že si s Bártou zazpívá, ale protože nesnáší jakékoli zkoušení předem, tak se s Danem až do večera odmítal na čemkoli domluvit. Když ho potom pozval na pódium, Dan Bárta byl zjevně nervózní, ale najednou se čas zastavil a nebe otevřelo, Dan improvizaci zvládl fenomenálně a sám říká, že od té doby se už na pódiu nebojí.“

V podcastu Marek Vrabec hovoří i o koncertech, které v rámci Prague Sounds připravuje spolu se svým týmem letos, třeba o oslavě osmdesátin Jiřího Stivína v Rudolfinu. „Ve druhé půlce osmdesátých let jsem studoval na teplické konzervatoři hru na bicí. Hltali jsme světové jazzmany typu Chicka Corey, Keitha Jarretta nebo Milese Davise. Českých idolů jsme měli jenom pár, ale mezi nimi právě Jiřího Stivína, na toho jsme strašně rádi chodili. Podle mě si k osmdesátinám velký bilanční koncert se spoustou hostů zaslouží.“

Mimochodem, zmíněný Keith Jarrett je jedním z mála vysněných umělců, které Marek Vrabec na pražský festival nikdy nedostal. „Jednání s jeho managementem bylo tak komplikované, že jsem to vzdal, čehož dnes trochu lituju, protože Keith Jarrett ukončil koncertní kariéru.“

Ve více než hodinovém podcastu dále hovoří o zářijovém Koncertu pro Evropu, který se uskuteční na vltavské hladině v centru Prahy: „Sto sedmdesát filharmoniků zahraje Smetanu, Dvořáka, a moji milovanou Glagolskou mši od Leoše Janáčka.“

Přiznává, jak složitě se vyvíjel jeho osobní vztah s jazzovým pianistou Bradem Mehldauem, vysvětlí, proč pozval kapelu hrající originální techno, a naznačí, že jeden jediný pianista může stát pořadatele víc než úžasná sedmnáctičlenná kapela.

Rozhovor si poslechněte bud přímo zde, nebo ve vašich podcastových aplikacích.

Podpořte Reportér sdílením článku