Válka o Ukrajinu a co na to Blízký východ?

Ačkoliv máme tendenci se na ruský útok na Ukrajinu dívat spíše naší evropskou optikou, tato nejnovější válka bude mít globální dopad a ovlivní nejen nás. Blízký východ je takřka přímým sousedem Ruska a patří mezi jeho zájmové oblasti a některé země i mezi jeho spojence. Zároveň řadu zemí pojí zejména ekonomické vztahy s Ukrajinou.

 

Egypt

Na ruské klientele jsou závislé egyptské příjmy z turistického ruchu, navíc je největším dovozcem obilí na světě, přičemž 85 procent dováží z Ukrajiny a Ruska.

Velké množství obilí dováží i další severoafrické a blízkovýchodní země. V kontextu zvyšujících se teplot, úbytku srážek i špatného hospodaření s vodou lze očekávat zhoršování situace. Podobné okolnosti přispěly před časem k vypuknutí vlny protestů a revolucí, pro které se vžil název arabské jaro.

Dodejme, že Ukrajina vyváží 95 procent obilí a zhruba polovina z tohoto objemu putuje na Blízký východ. Pokud letos na jaře zůstanou ukrajinská pole neosetá, mohou se lidé v už tak nestabilních oblastech ocitnout v potravinovém ohrožení. Také proto Egypt apeloval na svolání zasedání Arabské ligy, které proběhlo v pondělí 28. února.

 

Turecko

Turecko, které je přes Černé moře sousedem obou zemí, oznámilo, že své vztahy s Ruskem ani Ukrajinou nepřeruší a nadále zůstává jednou z mála okolních zemí, která je otevřená ruským letadlům.

Závislost na Rusku je silná zejména co se týče zemního plynu a turismu – hned první den po ukončení covidových restrikcí přiletělo jen do Antalye čtyřiačtyřicet ruských letadel s dovolenkáři.

S Ukrajinou pojí Turecko silné ekonomické vztahy a obranné zájmy. Navzdory ruským protestům Turecko prodalo Ukrajině drony Bayraktar TB2, které ukrajinská armáda proti Rusům úspěšně používá, a s jejichž využitím zpomalila postup nepřítele.

Po několikadenním váhání se Turecko rozhodlo označit konflikt jako válku a na žádost Ukrajiny uplatnit konvenci z Montreux (1936) a zakázat ruským válečným lodím plavbu přes Bospor a Dardanely. Zákaz ale platí i pro ostatní lodě – s výjimkou těch, které jsou registrované na černomořských základnách. Ještě před tím – na začátku února – ale do Černého moře proplulo šest ruských válečných lodí a jedna ponorka.

Řada pozorovatelů zůstává s chválou Turecka zdrženlivá, a to vzhledem k nedávným akcím proti Kurdům v Sýrii. O vztahu samotných Kurdů k Rusku svědčí i zprávy o tom, že se skupina jejich bojovníků přidala k Ukrajinské cizinecké legii. Podobně se snaží přejít na ukrajinskou stranu bojovníci z jiných protiruských oblastí – například z částí Sýrie, které vzdorují režimu v Damašku.

 

Izrael

Pro Izrael je konflikt zvýšením bezpečnostní hrozby. Země do jisté míry lavíruje mezi Východem a Západem a nyní hrozí, že si bude muset vybrat, na čí straně je. Zůstává sice spojencem USA a Západu, ale má dobré vztahy i s Ruskem, což mu umožňuje útočit na íránské základny v Sýrii.

Válka na Ukrajině může mít na Izrael i další vliv. Ukrajina už varovala, že eskalace konfliktu může způsobit přerušení dodávek obilí a také příliv židovských migrantů. Není proto divu, že se premiér Naftali Bennett nabídl jako mediátor pro vyjednávání mezi oběma zeměmi.

 

Írán

Podle projevu ájatolláha Chameneího si Írán přeje ukončení konfliktu, nicméně nejvyšší vůdce je přesvědčen, že konflikt má kořeny v akcích USA a Západu.

Toto prohlášení je plně v souladu s íránským oficiálním postojem. Prezident Raísí byl jedním z prvních světových lídrů, kteří mluvili s prezidentem Putinem po zahájení invaze. Shodli se přitom, že expanze NATO východním směrem je reálnou hrozbou.

Írán, který je od revoluce v roce 1979 na ostří se Západem, pojí s Ruskem mnoho smluv. Rusko hraje důležitou roli také v obnovených jednáních o íránském jaderném programu, která nyní probíhají ve Vídni.

 

 

Sýrie

Syrský režim je silně závislý na Rusku, bez jeho pomoci by Baššár Asad patrně neudržel svoji vládu. V zemi je velká základna ruské armády ve městě Tartús na pobřeží Středozemního moře.

Sýrie je velkým dovozcem obilí a dalších základních surovin a po loňském suchu, kdy byla velmi slabá úroda, se nyní snaží sehnat potraviny i z jiných zemí.

Rusko si díky intervenci v Sýrii v roce 2015 mohlo vyzkoušet zbraňové systémy a vojensko-strategické postupy. Nedílnou součástí bylo i využití soft-powers, jejichž prostřednictvím si okupanti získávali velkou oblibu mezi částí populace – šlo například o festivaly, při nichž se za zvuků ruské hudby rozdávalo jídlo.

Zároveň díky konfliktu v Sýrii víme, čeho je Rusko schopné vůči civilistům. Zejména intenzivní ostřelování měst vedlo k plošným destrukcím objektů a k mnoha ztrátám na životech.

 

Perský záliv

Státy Zálivu zůstávají neutrální. K Rusku je váže partnerství v OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) a Saúdskou Arábii a Emiráty také silné ekonomické a obchodní partnerství. Postoj těchto zemí ostatně potvrdilo i zasedání Arabské ligy v minulém týdnu. Tyto státy jsou závislé na Rusku i Ukrajině, zachovávají si proto neutrální postoj a podporují diplomatické urovnání konfliktu.

Saudská Arábie a Emiráty jsou hlavní partneři USA v regionu, dostávají od Američanů zbraně a technologie výměnou za ropu a plyn. V rámci OPEC je nicméně Saudská Arábie v úzkém kontaktu s Ruskem a loni spolu obě země podepsaly Smlouvu o vojenské spolupráci.

Prostřednictvím vojenské přítomnosti v Saúdské Arábii a Kataru však můžou Spojené státy více tlačit (a tlačí) na své partnery, aby nahradily Rusko na evropském energetickém trhu. Což je požadavek, který zejména Katar nezvládne splnit, jelikož má podepsané zásilky do asijských zemí, jako jsou Indie a Jižní Korea. Saúdská Arábie se zase brání zvýšení těžby, jelikož by to ovlivnilo ceny ropy.

 

Severní Afrika

V politicky i hospodářsky rozložené Libyi se nachází ruská vojenská základna al-Džufra. Přičemž Rusko stojí na straně generála Chalífu Haftara v Tobrúku, jenž soupeří o moc s vládou v Tripolisu, kterou podporuje Západ.

Skrze Libyi tak může Rusko na Evropu vyvíjet nátlak zejména hrozbou přílivu uprchlíků, kteří se zde shromažďují. Kromě toho Libye dováží z Ruska a Ukrajiny okolo 40 procent svého obilí.

Alžírsko i Súdán podporují Rusko, což je dědictví úzkých vazeb ještě z dob Sovětského svazu.

 

Obecněji

Ukrajinský konflikt rezonuje na Blízkém východě na několika úrovních. Mnoho obyvatel, možná většina, sympatizuje s Ukrajinou.

Evropská solidarita s uprchlíky zde má ovšem i hořkou příchuť: sociálními sítěmi kolovala dvojice fotografií upozorňující na dvojí metr – polští vojáci objímající ukrajinské děti a polští vojáci stojící v temném lese nad ležícími lidmi. Objevily se také fotky a memy rozbombardovaných blízkovýchodních měst s narážkami na západní zapojení v blízkovýchodních konfliktech.

V komentářích se objevují se narážky na to, že když východní Evropa chce, kapacity na pomoc velkému množství lidí má dostatek.