Komunisté, styďte se! Paměť národa uspořádala protestní pochod

28. června 2021

Kvůli nedávným výrokům předsedy KSČM, jimiž vychvaloval minulost komunistů, se v Praze v neděli 27. června konal protestní pochod. Pořádala ho Paměť národa s podporou spolku Milion chvilek pro demokracii. „Budeme reagovat na tyto soudružské drzosti a také se zavazujeme, že Paměť národa bude i nadále sdílet, vyprávět a publikovat příběhy z naší minulosti,“ řekl Mikuláš Kroupa, ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa.

Na počátku toho pochodu bylo prohlášení šéfa komunistů.

Zkraje června totiž prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip, že se komunisté za svou minulost nestydí. „My se za svoji třicetiletou minulost nijak nestydíme, nebojíme se obhajovat i to, co bylo před rokem 89, pokud to bylo ve prospěch občanů,“ vyhlásil doslova Filip při startu volební kampaně strany na pražském Střeleckém ostrově.

„Tohle je ohavné plivnutí do tváře obětem komunistického režimu. Takovou věc komunista nemá právo říct,“ řekl Mikuláš Kroupa, ředitel obecně prospěšné společnosti Post Bellum a vedoucí projekt Paměť národa: v jeho rámci se shromažďují vzpomínky pamětníků, kteří byli přímými svědky událostí 20. století, tedy samozřejmě i vzpomínky obětí komunismu.

Právě kvůli prohlášení předsedy KSČM se rozhodla Paměť národa s podporou spolku Milion chvilek pro demokracii uspořádat protestní akci. Jako datum si vybrali 27. června, den, kdy si připomínáme památku obětí komunistického režimu. „Doufám, že pár lidí přijde a dáme touto akcí najevo, že nám to není jedno,“ uvedl Mikuláš Kroupa před konáním protestní akce.

V neděli 27. června v šest hodin večer se u Pomníku obětem komunismu v Praze sešla více než stovka lidí. Poslechli si projevy skauta a bývalého politického vězně Jiřího Lukšíčka, kněze Ladislava Heryána, vysokoškolského učitele a signatáře Charty 77 Daniela Kroupy a místopředsedy spolku Milion chvilek pro demokracii Jiřího-Jakuba Zévla. Po písni Anděl od Karla Kryla v podání Ladislava Heryána zamířil protestní průvod z Újezdu přes centrum Prahy do ulice Politických vězňů, před sídlo KSČM, kde zazněla jména všech, které komunistický režim popravil. Pořadatelé akce připravili také pohlednice, kam mohl kdokoliv z přítomných napsat komunistům vzkaz, který jim bude doručen.

Pro Mikuláše Kroupu byla akce symbolickým gestem vyjadřujícím, že si vážíme všech lidí, kteří v nejtěžších chvílích čelili obrovské zkoušce a významně se zasadili za naši svobodu. Podle Kroupy nám pomůže si uvědomit, že společnost není lhostejná k aktuálnímu dění. „Beru to také jako slib do budoucna. Jednak, že budeme reagovat na tyto soudružské drzosti a také se zavazujeme, že Paměť národa bude i nadále sdílet, vyprávět a publikovat příběhy z naší minulosti.“

Kroupa dodává, že stydět by se neměli pouze komunisté, ale také ti, kteří s nimi vládnou a spolupracují, nebo lidé, kteří zlehčují povahu komunistického režimu a jeho zločiny. „Je ostuda, že jsme se po více než třiceti letech od sametové revoluce dopracovali k takovému marasmu. S postupným odcházením starší generace, která zažila totalitní režim na vlastní kůži, vzniká stále větší prostor pro zapomínání, vytěsňování a lhostejnost,“ řekl Mikuláš Kroupa.

Právě proto je potřeba o realitě komunismu co nejvíce mluvit – a to třeba i v rodinách. „To je náš úkol: Nenechat své blízké žit v bludech. Lež je palivo totalitních režimů,“ řekl Mikuláš Kroupa. „Demokracie se dá vybudovat pouze tehdy, pokud spolu budou lidé mluvit a přátelit se. A právě příběhy mohou být ten most, který nám pomůže překlenout propasti mezi námi.“

Ve vyprávění příběhů bude Mikuláš Kroupa pokračovat i nadále. V rámci Paměti národa vzniká nový projekt Institut Paměti národa: v každém krajském městě by měla být stálá expozice, která bude prostřednictvím projekcí vyprávět příběhy z totalitních režimů 20. století. Podle slov Mikuláše Kroupy bude Paměť národa také nadále pořádat protestní a pietní setkání.

A co by vedoucí projektu Paměť národa vzkázal všem, kteří se mají stydět? Poslechněte si příběhy 20. století!

Podpořte Reportér sdílením článku