Pstruh bojuje o přežití

1. července 2020

Pavel Jurajda na expedici v Antarktidě.

Ivo Sedláček

Není těžké zahlédnout v českých řekách pstruha. Není dokonce ani těžké si jej nasadit do vlastního rybníčku. Jenomže není pstruh jako pstruh. Ti, které rybáři odchovávají a nasazují do potoků a řek, jsou s nadsázkou řečeno hloupé ryby.

Nevyznají se ve svém novém bydlišti, neumí se schovat před predátory a jsou jen pro rybáře. Bez jejich pomoci by velmi pravděpodobně nepřežili. A ty ostatní… ty se vám možná zahlédnout nikdy nepodařilo a velmi pravděpodobně už ani nepodaří.

Vědci se o to pokoušeli na mnoha místech republiky a většinou nebyli úspěšní. Našli jen pár lokalit v odlehlých částech Šumavy a Krkonoš. „Ve vytipovaných lokalitách jsme odchytili vždy dvacet ryb, ustřihli jim několik milimetrů ocasní ploutve a zase je vypustili zpět. Naši kolegové je pak prozkoumali v genetické laboratoři a populace, které nejsou ovlivněné rybářským hospodařením, jsme prokázali jen na čtyřech místech Krkonoš,“ popisuje Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, který krkonošský výzkum vedl.

Jen tam žili ti praví pstruzi. Na ostatních místech se vysazuje uniformní linie, která je však křížencem ryb z různých míst, a je tím pádem nepůvodní, ať už ji vysadíte kdekoliv.

Jak se pstruhům mohl zkazit „rodokmen“ a v jakém stavu jsou ty původní populace, popisuje Pavel Jurajda v rozhovoru zde.

Podpořte Reportér sdílením článku