Vláda šedin. Staří kapři si vodu nevypustí

Post Image

Vláda šedin. Staří kapři si vodu nevypustí

Play icon
9 minut

S pokrokem moderní medicíny se prodlužuje průměrný věk dožití, takže úřadující vrcholní politici či manažeři dnes dosahují stáří, které se ve dvacátém století považovalo za znak „gerontokracie“. V americké politice už je osmdesátka prakticky normálním věkem, v Británii mají třiasedmdesátiletého korunního prince, v Itálii přemluvili osmdesátiletého prezidenta, aby dál zůstal v úřadu. Změnit tuto vládu šedin je přitom prakticky nemožné.

Soudkyně amerického Nejvyššího soudu Ruth Bader Ginsburgová zemřela v úřadě dne 18. září 2020. Bylo jí 87 a půl roku, členkou Nejvyššího soudu byla od roku 1993 a za tu dobu přežila čtyři ataky rakoviny (až ten pátý se ukázal být smrtelný). Její houževnatost a vitalita byly nepochybně obdivuhodné a rád bych byl ve svém stáří aspoň z poloviny tak silný jako ona. Na druhou stranu však může její životní dráha posloužit jako ilustrace jevu, který se rozvíjí nenápadně, ale o to nezadržitelněji. Naše elity, čerpající z pokroků moderní medicíny, začínají být velmi, velmi staré.

Dva nejstarší senátoři v USA – demokratka Dianne Feinsteinová a republikán Chuck Grassley – letos shodně oslavují 89 let. Pouze sedm ze sta současných amerických senátorů bude letos na Silvestra mladších padesáti let – přitom ještě spisovatele Svatopluka Čecha prý při oslavě jeho padesátin (1896) oslovovali „velebný kmete“. Prezidentu Bidenovi bude letos osmdesát a poraženému exprezidentu Trumpovi, který by roku 2024 rád kandidoval znova, bylo 76 let. Jejich světovým protihráčům Si Ťin-
-pchingovi a Vladimiru Putinovi táhne na sedmdesátku. Papež František měl v prosinci 2021 pětaosmdesáté narozeniny; kdyby se jeho předchůdce Benedikt XVI. rozhodl setrvat v úřadě až do své smrti, měla by katolická církev dokonce pětadevadesátiletého papeže (Benedikt ještě žije a 95. narozeniny měl v dubnu).

Královně Alžbětě bylo šestadevadesát a korunní princ Charles je ve svých 73 letech stále ještě pouhým princem, což je pojem, který jsme si dříve spojovali s mladou a svěží tváří. Italský premiér Draghi bude mít sedm-desát pět a znovuzvolený prezident Sergio Mattarella oslaví brzy 81 let. Mattarella prý koncem ledna prosil italské poslance o to, aby jej už nechali odejít na odpočinek, ale nenechali – prý se nenašel žádný vhodnější kandidát. Další období mu končí roku 2029. Dožije-li se Mattarella jeho konce, bude mu skoro osmdesát osm roků.

Jen pro srovnání: v době Brežněvovy smrti, tedy v listopadu 1982 v jeho pětasedmdesáti, byl průměrný věk sovětského politbyra sedmdesát let a na Západě se tento stav považoval za beznadějnou a neudržitelnou gerontokracii.

Až ke stovce?

Vysoce postavení politici středního věku začínají být ohroženým druhem a totéž platí o vysoce postavených manažerech. Průzkum mezi největšími firmami Fortune 500 a S&P 500 ukázal, že věk jejich ředitelů při nástupu do funkce narostl mezi lety 2005 a 2019 o rovných čtrnáct let, jinými slovy, nedošlo k vůbec žádné generační obměně. Ještě koncem 20. století bylo celkem běžné, že velké světové firmy řídili čtyřicátníci. Dnes už to běžné není. Mezi „rekordmany“ jsou i zcela fascinující případy, například Morris Chang, zakladatel obří tchajwanské čipové továrny TSMC. Chang založil svůj podnik v 56 letech, už po plnohodnotné kariéře ve firmě Texas Instruments, a stál v jeho čele až do svých 87 let. Dodnes, i když loni oslavil devadesátku, se o vývoji v TSMC nechává detailně informovat a přispívá své firmě různými radami.

Podpořte Reportér sdílením článku