Jak jsme připraveni na klimatickou změnu?

Pouhých devět procent lidí na světě si myslí, že není důvod mít obavy ze stavu životního prostředí. Naopak 89 procent obyvatel zeměkoule je jím zneklidněno a přesvědčeno, že skutečně dochází ke změnám klimatu, přičemž 60 procent vyjadřuje ochotu přizpůsobit se některým navrhovaným změnám.

Uvedená čísla vyplývají z průzkumu, který nese název Ekologická transformace: Jsme připraveni? Připravila jej vodárenská společnost Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe a proběhl v srpnu a září letošního roku. Zapojilo se do něj pětadvacet zemí, při jejichž výběru byla brána v potaz velikost v poměru k tomu, jakou měrou se podílejí na skleníkových emisích. Konkrétně šlo o deset evropských států, šest amerických, čtyři východoasijské, tři africké, dvě blízkovýchodní a Austrálii.

Průzkum nashromáždil více než pětadvacet tisíc hlasů, z toho tisíc jich pochází v České republiky. Ústřední otázky zněly: Co považujete za největší hrozbu klimatické změny? Jak radikální by měla být žádoucí změna? Jaké pro ni existují překážky? Jsme připraveni nést její náklady? Jaké nástroje jsou nejvhodnější?

Češi víc v pohodě

Za největší hrozby související s klimatickou změnou považuje lidstvo extrémní teploty a nedostatek vody, dále degradaci biologické rozmanitosti, migrační pohyby související se suchem a majetkové škody způsobené živly. Odpovědi ukázaly, že tváří v tvář možným hrozbám jsou na tom podobně (a mají tedy společný zájem) jak země, pro něž je typická nízká výkonnost ekonomiky, tak rozvinuté země, které se dlouhou dobu cítily chráněné svým hospodářským rozvojem a kvalitní infrastrukturou.

„Ekologická úzkost“ či „klimatický žal“ jak zní označení pro stav znepokojení aktuálním stavem životního prostředí, podle průzkumu roste. Největší je v Indii (vyjádřilo ji 58 procent dotázaných), což vzhledem k hustotě obyvatel a četnosti přírodních pohrom není nepochopitelné. Světový průměr činí 30 procent a evropský 27 procent, přičemž nejnižší míru tísně ohledně stavu přírody ze všech pětadvaceti zemí zahrnutých v průzkumu vykazuje Česko: 20 procent, přičemž podobně to mají ještě Finové – vysvětlení této podobnosti průzkum nenabízí.