Návrat ztracené, čerstvě čtyřicetileté dcery

Kultura

Zpěvačka Helena Zeťová oslavila v sobotu 7. listopadu čtyřicáté narozeniny. Otevřeli jsme s ní rodinné album a zalistovali pozoruhodným životním příběhem, který vede z Valašska na Kanárské ostrovy, z Kanárů do Prahy (a k velké slávě), z Prahy pod řecký Olymp, pak zase do Prahy, ale poslední dobou čím dál víc na rodné Valašsko. Domů. Do Beskyd.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Jako dcera hostinského se nikdy netajila tím, že má ráda hospody, bary, pivo, a tak je logické, že oslavu čtyřicátin si Helena Zeťová představovala jinak. „K tátovi do restaurace bych pozvala sto přátel a cimbálovku, ale smůla, pandemie. Ve velkém oslavím až padesátiny...“

A tak si jen sedli s tátou ke krbu, přiťukli pivem, a Heleně zbývá čas na vzpomínání.

Po letech vytahuje z krabic fotky.

Vzpomene si třeba na dobu po revoluci, kdy si táta pronajal na nedalekých Pustevnách parkoviště a ona mu (když nelyžovala) pomáhala vybírat peníze; první brigáda.

Bylo jí deset – a ve stejné době se víc než pro lyžování nadchla pro muziku: „Mamka už žila s Leškem Semelkou, který mi pouštěl kvalitní rockové desky. A právě Lešek poprvé prohlásil, že jsem talentovaná zpěvačka…“

Vzpomíná, jak jí bylo šestnáct a zpívala na motorkářských srazech. „Samozřejmě jsem taky pomáhala tátovi v hospodě, míchala drinky, obsluhovala, a vlastně mě to bavilo.“

V devatenácti odletěla na Kanárské ostrovy: „I tam jsem rok zpívala po barech, byla to sranda. Bydlela jsem v bytě s pěti bezvadnými surfaři a můj pokoj měl dva na dva metry. Jenom matrace, lampička a jeden šváb, na kterého jsem si zvykla natolik, že se z nás stali nejlepší kámoši.“

 

 

Vzpomíná, jak se na podzim roku 2000 vrátila coby host televizního pořadu, v němž měly zazpívat dcery známých otců (i otčímů). Takhle se seznámila s Terezami Kerndlovou a Černochovou, jejich hlasy si rozuměly, děvčata založila trio Black Milk a zažila několik let slávy. „Na druhou stranu mně bylo jasné,“ říká Helena Zeťová, „že se do showbyznysu úplně nehodím. Milovala jsem zpívání, ale všechno okolo mě spíš znervózňovalo: focení, natáčení, rozhovory... To platí dodnes.“

Spoustu fotek má z Řecka, kde napůl žila osmnáct let. „Po první sezoně s Black Milk jsem odjela do Mexika, a pak mi zbyly dva týdny, tak jsem namátkou vybrala Řecko. Nejdřív se mi nelíbilo, po Mexiku bylo vše slabé, ale našla jsem si přátele, první řeckou lásku, plavčíka Zika, a bylo rozhodnuto.“

V Řecku se naučila jazyk a dlouhé vztahy tam nakonec zažila tři. Že kvůli pendlování mezi Českem a Řeckem přichází o peníze a nejspíš taky o popularitu, jí moc nevadilo. 

Před rokem se vrátila do rodné země – myslela, že na čas. Že tady natočí sólovou desku, uspořádá turné, a pak se nejspíš zase vrátí na jih. Album Consequences vydala, ale turné mělo začít v březnu, pročež z něj sešlo.

Helena Zeťová neměla důvod zůstávat v pražském centru dění a stáhla se do rodných Beskyd; do chalupy, kde vyrůstala. Když nebyly koncerty, vlastnoručně si ji zrekonstruovala: „Abych se netrápila myšlenkami, co s námi muzikanty bude,“ směje se. 

Pochopila, že jí Valašsko po celý dospělý život chybělo. „Přijížděla jsem na krátké návštěvy a zapařit, ale pak jsem zase mizela na koncerty nebo do Řecka. A koronavirus mi pomohl zjistit, že tady žijí lidi, kteří jsou mi ze všech nejbližší. Že to tady mám ještě radši než u moře pod Olympem, a to je co říct…“

Nevylučuje, že se po otevření všech hranic do Řecka zas vrátí: „V tomhle je výhoda, že jsem zatím svobodná a bezdětná.“ Pak ale zaklapne album a přizná: „Jestli můžu mít jediné přání pro další dekádu, tak je to právě dítě. Kdysi jsem si přála čtyři, ale brala bych nakonec i jedno.“

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama