Když stát vytváří nefér nerovnosti
12. března 2023
Reportér 03/2023 · Číslo 103
Když stát vytváří nefér nerovnosti
Zvětšitfoto ČTK/Profimedia.cz
Stát jako instituce, respektive státy vytvářejí nespravedlivé nerovnosti. „Za typický projev takových nerovností považuji daňové ráje,“ píše ekonom Petr Janský a v pravidelné eseji tím odpovídá na otázku magazínu Reportér, co považuje za zásadní problém dneška. Daňové ráje umožňují skrývat vlastnictví majetku a vyhýbat se placení daní, přitom tuto možnost mají jen někteří, velké firmy a ti bohatší; většina to naopak dělat nemůže a právě tím vzniká jedna velká nerovnost. „Obávám se, že občané – jak ti, kteří jsou přímo v nerovném postavení, tak také ti, kteří jen nerovnosti pozorují, ale nic z nich nemají – mohou kvůli tomu stále více pochybovat o demokratickém státu,“ dodává.
Řekněme si otevřeně – některé nerovnosti mezi lidmi jsou přirozené. Každý člověk je unikátní, někdo má vlastnosti, které jiný nemá, a naopak. Platí také, že některé různosti, nerovnosti mají na společnost pozitivní dopad. Avšak u jiných je ten dopad negativní – a za některé z těchto negativních nerovností je zodpovědný stát coby instituce.
Právě nerovnosti vytvořené státem bývají nespravedlivé, zbytečné a neefektivní a představují jeden ze zásadních problémů dneška: přestože nejsou příliš na očích a nemluvíme o nich tak často, jak by si zasloužily. Nutno zdůraznit, že mluvím také o demokratickém státu, respektive státech – a právě to je problém. Takové nerovnosti totiž mohou podrývat důvěru občanů v demokratický systém. Proč bych měl dodržovat pravidla, když platí jen pro někoho a pro jiného ne? může se zcela logicky ptát spousta lidí.
Co považujete za zásadní problém dneška?
Lidé různých názorů z pravé, levé i střední části politického spektra, s nimiž ne každý nutně souhlasí – takoví jsou autoři seriálu esejí odpovídajících na otázku: Co je zásadní problém dneška?
Za typický projev státem či státy vytvářených nerovností považuji daňové ráje. Proč? Stručně řečeno – což dále rozeberu – umožňují obcházet systém transparentního vlastnictví firem a nemovitostí a zdanění byznysu i jednotlivců, přičemž tuto možnost dávají do rukou jen některým. Studie za studií, mnoho jich v médiích ukazuje, že daňové ráje využívají, nebo spíše zneužívají bohatí jednotlivci nebo velké firmy. Méně majetní a menší firmy na to nemají prostředky a nevyplatí se jim to. Někdo tak může skrývat své vlastnictví nebo platit nižší daně, jiný nikoli. Vytváří se tím nerovné hrací pole, kdy menšina nehraje podle pravidel, jimiž se řídí většina.
Anonymně z daňového ráje
Pojďme se nyní na problém podívat hlouběji. Coby společnost jsme si stanovili, že chceme vědět, kdo co vlastní. Ať už jde o nemovitosti, nebo firmy. V Česku a nejen tam si může na internetu každý zjistit, co v tomto ohledu jako obyčejný živnostník nebo příslušník střední třídy vlastníte. Ve veřejně přístupném rejstříku je vidět vaše registrovaná adresa, pokud jste osoba samostatně výdělečně činná nebo když třeba vlastníte podíl ve společnosti s ručením omezeným. V katastru nemovitostí si může každý vyhledat, kdo vlastní jaký byt, dům či pozemek.
Jenže tato transparentnost se netýká všech. Pokud má někdo větší finanční prostředky, může vlastnictví firmy či nemovitosti skrýt. A právě v tom tkví ona nerovnost, protože má možnost, kterou zkrátka někdo jiný nemá.
Podpořte Reportér sdílením článku
Pedagog a ekonom
