Kateřina Tučková: Nejtěžší ze všech mých porodů

Post Image

Kateřina Tučková: Nejtěžší ze všech mých porodů

Play icon
26 minut

foto Tomáš Třeštík

Přesně před deseti lety vydala Žítkovské bohyně, kterých se prodalo sto padesát tisíc výtisků. Teď se Kateřina Tučková vrací s románem o řeholnicích, jemuž dala jméno Bílá Voda: „Vlastně celých těch deset let jsem na něm pracovala a bylo to náročné těhotenství, ještě že už končí,“ říká při procházce sychravou Prahou: „Včera v noci jsem odeslala poslední korektury.“ O knize mluví jako o novorozeněti – a v kočáru má novorozeně skutečné. To naopak porodila nečekaně rychle.

Jak se malá jmenuje?

Aranka, má sedm týdnů. Dvouletý Albert zůstal s tatínkem doma.

Dobrá jména!

To aby pasovala k příjmení Hédervári, aby to hezky drnčelo – manželův tatínek byl Maďar. Ale zároveň jsou i v českém kalendáři, takže kompromis.

Manžel se už narodil tady?

Ano, ani maďarsky se nenaučil. Když jsem mu dala k narozeninám kurz, odnesl si z celého semestru jedinou větu: Az alma csúnya, Jablko je škaredé.

Což se může hodit… Říkáte, že je vaší malé sedm týdnů?

Byla to první letošní holčička v podolské porodnici – narodila se prvního ledna před druhou ranní.

A o místo na světě se začala hlásit kdy?

Chvíli před silvestrovskou půlnocí, takže to celé trvalo dvě a půl hodiny. Ale řeknu vám, že největší peklo bylo sehnat v takovou chvíli narychlo hlídání pro malého syna… V jednu ráno už jsem začala mít doma kontrakce – ještě že byly všude v okolí připraveny sanitky kvůli oslavám na nedalekém Václaváku. Jedna přijela za pět minut a odvezla mě přesně včas, abych Aranku porodila na příjmu; ani jsem si nestihla sundat kabát nebo uvědomit, že to vlastně bolí.

Co jste dělala až do té silvestrovské půlnoci?

Podpořte Reportér sdílením článku