Pojďte si hrát. S mapou, batůžkem a hlavně venku

Post Image

Pojďte si hrát. S mapou, batůžkem a hlavně venku

Play icon
17 minut

foto Leona Jenčová

Na počátku byl nápad, jak udělat Telč ještě přitažlivější. Nakonec to ale vypadá, že tým tří mladých lidí bude postupně zatraktivňovat více měst. Jejich originální venkovní hra Nachozeno vychází v době, kdy mnozí z nedostatku jiných možností objevují krásy české země intenzivněji než dříve. Nepotřebujete přitom mobil ani internet: hrajete s obálkami, mapou a kartičkami.

Osmadvacetiletá Daniela Pospíchalová pochází z Telče. Před pár lety, ještě když byla na střední škole, pracovala v místní kavárně blízko klenotu české renesance – náměstí Zachariáše z Hradce, které lemují gotické a renesanční měšťanské domy se zdobenými štíty a podloubími.

Zachariáš z Hradce byl český šlechtic, mecenáš a budovatel, jenž si z cest po severní Itálii přivezl obdiv k renesanci. Po návratu se rozhodl přestavět svůj gotický hrad v Telči na zámecké sídlo. Stavebníci včetně těch italských, kteří pracovali na úpravách zámku, se zároveň podíleli i na proměně celého města. Středověké domy na náměstí získaly v této době své renesanční štíty. Na Českomoravské vrchovině – asi třicet kilometrů od rakouských hranic v polovině cesty mezi Prahou a Vídní – tak vzniklo v 16. století město, které dnes patří k nejcennějším městským památkovým rezervacím u nás.

I když později přicházely nové architektonické slohy, ráz Telče už se nikdy významně neproměnil. Dokonce i ve 20. století respektovala výstavba na jejím okraji městské panoráma, takže ho nenarušila vysokou panelovou zástavbou. Ani do historického centra se komunističtí plánovači nikdy nepustili. V roce 1992 tak mohla být Telč zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Vraťme se ale do kavárny u telčského náměstí, v níž pracovala Daniela Pospíchalová. Před pár lety dostala nápad, který během loňského roku získal jasné obrysy: společně se svým partnerem Dominikem Rosenbergem a kamarádem Tomášem Noskem vymysleli offline hru Nachozeno. A loni na podzim ji uvedli na trh. „Do Telče lidé často jezdí na jednodenní výlet. Kvůli ubytování, které bylo nad kavárnou, jsem ale v práci potkávala i hosty, kteří trávili ve městě víc dní,“ vzpomíná Daniela. Hosté se jí někdy ptali, kam se ve městě vydat, když už viděli zámek, zámecký park, náměstí a rybníky. (Mimochodem – rybníky jsou též zajímavou součástí města, protože hned tři vodní plochy sousedí s náměstím; Zachariáš udělal z Telče vodní pevnost.) „Od těch dob mi v hlavě zůstala myšlenka, jak město pro turisty ještě víc zatraktivnit a ukázat jim ho zábavnou a živou formou,“ pokračuje ve vyprávění Daniela.

Zásadní posun přišel v lednu 2020. První měsíc v roce si Daniela s Dominikem tradičně sednou a bilancují, co se jim povedlo v roce předešlém a co by chtěli zažít, zvládnout nebo dotáhnout do konce v tom nadcházejícím. A vzpomněli si na Telč. K tandemu Daniela–Dominik se posléze připojil jejich dlouholetý kamarád Tomáš Nosek. Přibrali ho poté, co si všiml jejich výzvy na Facebooku. Daniela s Dominikem tam od svých známých zjišťovali, co říkají na nápad vytvořit offline hru v Telči. „Nápad jsem jim pochválil. Přišlo mi to skvělé, navíc v této době, kdy je Česko bez turistů a ani my za hranice moc nejezdíme,“ říká pětadvacetiletý Tomáš: počátky vývoje hry se totiž trefily do koronavirové pandemie a prvního lockdownu loni na jaře.

Aby to bylo záhadné

Podpořte Reportér sdílením článku