Rozhovor: Jenom mrtvá Stašová je omluvenka

Post Image

Rozhovor: Jenom mrtvá Stašová je omluvenka

Play icon
33 minut

foto Tomáš Třeštík

Naposledy jsme se sešli dávno, to bylo herečce Simoně Stašové padesát. Něco se změnilo: „Tehdy mi vlastně tajně lichotilo, že se o mě novináři zajímají. To je dávno pryč a já mám z rozhovorů strach. Respektive bojím se sama sebe, toho, co řeknu...“ Proto je dnešní povídání křehké, ale nakonec mám pocit, že Simona Stašová řekla víc, než plánovala, a to nejen slovy. Občas jako by mluvila i v mezerách mezi řádky.

Náš rozhovor málem skončil dřív, než pořádně začal.

Simona Stašová hovořila hezky a moudře, ale někdy až příliš obecně, tak jsem chtěl vědět víc. Prosil jsem ji: „Buďte konkrétnější!“

Chvíli přemýšlela a pak omluvně řekla: „Naprosto se lidem otevřít není mým cílem. Na repertoáru mám krásné hry, které jsem si sama vybrala, a to nejdůležitější ze sebe vysílám do hlediště prostřednictvím svých postav. Je to mnohem cennější než odhalovat neznámým čtenářům vlastní játra Simony Stašové, tak na shledanou.“

Vyděsím se, začnu přemlouvat, ale ona vypadá rozhodnutě.

Vypráví, že jestli ji chtějí lidé doopravdy poznat, mají přijít do divadla: „Proto si pečlivě vybírám texty, kterým rozumím, proto jezdím nahoru dolů po vlastech českých, proto pak nemůžu usnout, když přijedeme z Ostravy domů o půl třetí ráno…“

Podpořte Reportér sdílením článku