Po přeslici: Svatý a placatý!

Post Image

Po přeslici: Svatý a placatý!

Play icon
8 minut

Až vyjde 11. května můj fejeton, kdo ví, co bude. Teď, třetí týden v dubnu, máme kvůli pandemii covid-19 nouzový stav a zavřené hranice. Většina Čechů prý zákaz cestování podporuje; chtějí otevřít kadeřnictví. Už fungují hobbymarkety, psí salony a farmářské trhy. Sportovci můžou trénovat venku. Fotbalisté dokonce i ve skupinkách. Brzy se rozjede liga, bez diváků. Ve chvíli, kdy vláda kadeřnictví oficiálně otevře (někde fungují tajně) a začne se, třeba jen na zahrádkách restaurací, točit pivo, bude dobře.

Zavřené hranice! Začít jednatřicátý rok demokracie a svobody dobrovolným návratem k totalitě, bez tanků a vojáků cizích okupačních armád, to je gól! Jednu přednost tohle opatření ale má. Konečně si můžou mladí lidé představit, jaký tu byl život za bolševika. I když teď by jistě na čáře při pokusu o její překonání nikdo na nikoho nestřílel. Hranice nejsou zadrátované, nehlídají je vojáci se samopaly a psy. Ne, není to jako kdysi. Ale já mám stejně divný pocit, když nikam nesmím, jakkoliv teď fakticky nikam jet nechci.

Krizová opatření začala dobře a jistě byla účinná. Teď ale členové vlády, krizového štábu, který už možná v květnu asi existovat nebude, epidemiologové i virologové, dokonce i jinak neviditelný prezident říkají každý něco jiného.

Hranice budou zavřené dva roky. Hranice budou zavřené jeden rok. Hranice (pro pracovní cesty) rozvolníme. Hranice nerozvolníme. Populaci promoříme, populaci nepromoříme (jakkoliv slovo promořit dostalo negativní cejch a rychle se přestalo používat, je asi nejpřesnější). Nemocných bez příznaků je mnohem víc, než tušíme. Těch, co nemoc prodělali, je málo, kolektivní imunita chybí. Roušky pomáhají, roušky nepomáhají, roušky budeme nosit dlouho, roušky sundáme v červnu, na podzim, někdy.

Když vše, obchody, školy, divadla, život otevřeme rychle, přibude sto padesát tisíc nemocných, nechal se nedávno slyšet šéf zdravotnických statistiků, i když jedním dechem dodal, že o chování koronaviru stále nic moc nevíme. (Teď už své strachy mírní.) Když zůstaneme zapikolovaní doma, zhroutí se ekonomika, říkají už nějaký ten týden ekonomové, zdůrazňuje Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Chránit rizikové skupiny, tedy nemocné a staré lidi, nestresovat je zkreslenými čísly o smrtnosti nemoci a ostatním nechat svobodu k práci i pohybu požaduje stále větší počet lékařů. Naše největší kapacity v různých oborech, profesoři Pirk, Höschl, Kolář a další, se obávají následků skutečnosti, že kromě kovidu nic jiného neléčíme. Počet obětí mezi nemocnými s rakovinou nebo kardiovaskulárními chorobami prý u nás bude mnohem vyšší než počet obětí pandemie. A taky jsou tu už teď oběti strachu jít v tuhle dobu s čímkoliv jiným než s příznaky covid-19 k doktorovi. Jednou z nich je i člen legendární skupiny Spirituál kvintet, Dušan Vančura. Bál se jít k zubaři, dostal sepsi, ach, jak zbytečná je to smrt!

Podpořte Reportér sdílením článku