Vybrané lahůdky Čech, Moravy a Slezska

Report

Hodláte kvůli koronaviru cestovat o prázdninách po České republice? Zde je deset tipů od Lukáše Hejlíka, autora uznávané Gastromapy, který už několik let zpracovává přehled restaurací, hostinců, kaváren či cukráren v celé zemi. I jeho nápady psané pro Reportér vycházejí ze zkušeností výletů za jídlem a pitím, současně jsou provázané s širšími cestovatelskými vzpomínkami.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

1. Jižní Čechy: Bechyně

Vlakem na chobotnici a víno

V jižních Čechách je ohromná konkurence míst, kam se člověk může podívat; strašně hezký je třeba Tábor, kde se dá toulat starými uličkami, navštěvovat kavárny, bistra, hostince. Ale já si z jihu Čech vybral Bechyni. To je totiž místo, kam bych se rád vrátil na romantický víkend – a možná i vlakem. Příjezd po úzkém mostě, na němž má přednost vlak před auty, to je rarita. Navíc přesně z tohoto mostu se vám naskytne krásný výhled do údolí, ve kterém se kroutí Lužnice.

V Bechyni je vyhlášená keramická škola, spousta umělců tu vyrostla, studovala a spousta z nich sem stále ráda jezdí. Prohlídka zámku je hezká stejně jako procházka jeho parkem.

Úchvatná je však také klášterní zahrada, z níž vedou vrátka k secesní vile Elektra – což je podle mě jeden z nejhezčích penzionů u nás. Navíc s báječnou kuchyní.

Vrátka budoucí Elektry kdysi zavíral Karel Kryl; budova byla za totality internátem zmíněné keramické školy, kde legendární písničkář studoval. Dnes je tam podnik, který vedou Hana Gutová a Ivo Svoboda a neskutečně jim to funguje. Hana se stará o běh penzionu, kuchyně, o úchvatné dezerty. Ivo je šéfem grilu.

Když si tam dáte chobotnici na galicijský způsob, pijete dobré víno a sedíte na terase, fakt víte, že se budete chtít vrátit. Třeba já se těším, až se s ženou trhneme, dáme synka k babičce a přijedeme si vychutnat tohle město a Elektru zvlášť. Dodnes vzpomínám, jak jsme tam seděli na terase, byli po skvělém jídle a předčítali si nahlas knížku. Už si nepamatuju, jak se jmenovala, ale šlo v ní o to, že někde v puritánské části Londýna probíhá večeře, při níž se jeden z hostů zavře v koupelně. Vlastně nevím, proč jsme ji nedočetli, byla to úžasná zápletka. Až se do Bechyně vrátíme, rozpleteme ji.

 

2. Vysočina: Humpolec

Unikátní kultura a croissant a zmrzlina

Vždycky se pozná, že nějaké místo, které navštívím, má akčního osvíceného starostu. Pak jsou ale taky města, jejichž tvář formují místní silní vizionáři. A Humpolec má Rýznerovy. Bára a Zdeněk Rýznerovi ve spolupráci s dalšími podnikateli vytvořili nadační fond; známý architekt, Zdeňkův bratr Luděk vytvořil projekt na rekonstrukci bývalé textilky a v části objektu vznikla – jak tomu říká Bára Rýznerová – zóna pro umění.

Ta zóna se nazývá 8smička. Můžete tam najít skvělé výstavy, je tam také opravdu nádherné knihkupectví. A pak i kavárna, která zdaleka vyčnívá nad většinu provozů sídlících v kulturních institucích a často nabízejících jen chlebíček s vlašákem nebo kolu v lahvi.

Cafe 8smička Báry Lamačové, která s láskou peče už od devatenácti let, s ní vede její mamka Ivana Tošerová. A nabízí parády české a francouzské cukrařiny. Ať zkusíte kremroli či větrník, croissant, kokosový éclair, choux s karamelovým mascarpone nebo vyhlášenou zmrzlinu, bude to raketa! Můžete sem zajít i posnídat, třeba párečky místního řezníka nebo loupák s jahodovou marmeládou. Ivana, která prý nikdy péct nechtěla, prodá 300 kusů báječného chleba a vaří i obědovou polévku. V podniku můžete potkat také tatínka Zdeňka Tošera, tedy pokud zrovna nebude třeba na cestě do obchodů, kam dámy dodávají plody své skvělé práce.

 

3. Jižní Morava

Na kole s chutnými zastávkami

Je těžké vybrat jeden srdeční tip, když je jižní Morava tak velká a krásná.

Vlastně by bylo nejlepší sednout na kolo a začít u Mikulova, což je město, do kterého se vždycky zamilujete, nedaleko je farma Jáňův dvůr nebo Penzion Pastuška v Brodu nad Dyjí. Pak si zajeďte do Dolních Věstonic, kde najdete nádhernou kavárnu Kafanu. Též vinařská obec Pavlov nádherně ožila, tamní Archeopark není jen moderní archeologické muzeum, ale opravdu architektonický počin – hned vedle sídlí přívěs ve šmoulí barvě, KarBar, a nabízí moc dobré věci. Poblíž je Marináda Viniční dům – a když jste už tady, vezměte to třeba do Café Fara v Klentnicích, tahle gurmánská adresa funguje už téměř deset let. Nebojte se určitě zajet do Lednice a prohlédnout si zámek. Skočte si na kafe do zámecké kavárny, na hot dog do Pedro’s Foodtruck na Zámeckém náměstí a projděte si všechny ty lichtenštejnské stavby v parku.

A když jsme u toho, jedna z nich je také Hraniční zámeček v Hlohovci, kde je dnes finediningová restaurace Essens. Vede ji Otto Vašák, který pracoval v pražské michelinské La Degustation Bohême Bourgeoise, s ním jsou tam i brněnští mágové David Viktorín a Jiří Nedorostek. Do Essens už ale nechoďte v cyklistickém.

 

4. Severní Morava

Po Beskydech za skvělým jídlem

Beskydy mají nejenom nádherné vrcholy, koneckonců se sem můžete vydat na ultramaraton B7 po sedmi hřebenech. Já sem ale jezdím rád na takový beskydský gastromaraton, který se dá pospojovat s výlety.

Vzpomínám si, jak jsme bydleli v Lesním hotelu Rekovice v Trojanovicích. Hned brzy ráno jsme se vydali na nedalekou rozhlednu Velký Javorník, cesta byla krásná, stejně jako návrat do hotelového areálu, za jehož vznikem stojí osvícený starosta Jiří Novotný a architekt Kamil Mrva.

Nabízí nejenom hostinec s novým designem, ale i fotogenickou kapličku a lesní Šopu, tedy takové rychlé občerstvení.

Tehdy, o prázdninách roku 2016, jsem narazil při hovoru s místními na to, že se jim celý projekt nelíbil. Já jsem jim říkal, že je to pecka, že to určitě přiláká spoustu turistů. Místní namítali, že turisti přece jezdí na výšlapy a ne za nějakou architekturou a gastronomií: mně se však už tehdy zdálo, že ke slovu se dostávají i tyto důvody.

Rekovice zažily spoustu změn, ale pořád si drží vyšší standard. Snažím se tam každé léto dostat, užít si ten areál, dát si jídlo a radegast v Šopě a podívat se na Beskydy přes tamní zvoničku, která mě chytá za srdce.

 

5. Střední Morava: Šumperk

Kavárna, kam jezdí lidé z celé Evropy

Určitě znáte města, v nichž se život začal odlívat z náměstí na okraj k nákupním centrům. Romantická náměstí pak zela prázdnotou – a jsou to často kavárny, které se nyní centru snaží navrátit život.

Ne že by se Šumperk s krásným historickým centrem, s renesancí, barokem, klasicismem či secesí, taky nepotýkal s odlivem života, ale pro mě to mění kavárna Pikola. Podnik Nikol a Jirky Gieslových byl původně nevelký, pak se kvůli zájmu návštěvníků rozšířil probouráním do vedlejších místností. Nejenže nabízí vysoký evropský standard, ale bez přehánění do něj už začali přijíždět i návštěvníci z Evropy. Opravdu, nejezdí tam jen lidi z Prahy a Brna, ale třeba i z Berlína. Jiří Giesl je také členem okrašlovacího spolku města, které je mimochodem bránou do Jeseníků.

 

6. Východní Čechy

Dědictví mnichů a sýr s hruškovým ragú

Ano, jsou to ty nejvýchodnější Čechy, je to až v Broumově, tedy až na hranicích! A jestli jste ještě nebyli v Broumovském klášteře, pak to musíte napravit. Nejenže je to neskutečná stavba, která má opravdu silný genius loci, ale za pozornost stojí všechno, co se v tamním vzdělávacím a kulturním centru děje. Nádherná klášterní knihovna, romantická zahrada – a k tomu nádherná klášterní kavárna Café Dientzenhofer a především restaurace U tří růží. Pozor, tenhle hostinec těšil v Broumovském klášteře hosty už v 17. století; teď ho po dlouhé pauze otevřeli manželé Lenka Fikrová a Lukáš Schůrek, kteří skvěle provozují i restauraci Baroque v Kuksu, mimochodem další východočeský tip na výlet.

Mladý šéfkuchař Michal Verner postavil menu vycházející ze surovin, které by dokázali obstarat i mniši benediktinského řádu – jeho vaření je ovšem naprosto dnešní. Navíc ho několikrát v roce mění, čímž posouvá celý svůj tým a hosty nutí se pořád vracet. Kravský sýr kombinuje s hruškovým ragú a škvarkovými plackami. Skvěle fungovaly také květákové placičky s hráškovým pyré a máslovou mrkví i pečený vepřový bok s červeným malinovým zelím a strouhancem.

 

7. Severní Čechy

Místo bez signálu, kde si dáte velký řízek

Za dobu, kdy cestuju po Česku a vykopávám gastronomické poklady, vím, že lidi mají rádi místa, která jsou zašitá. Každý, kdo miluje skály, ví, že Tiské stěny nad Ústím nad Labem jsou ohromující, ale totéž platí i pro Ostrovské skály. A právě Ostrov mi učaroval. V okruhu několika kilometrů není nejlepší signál. Oválný tvar lemují vápencové prsty skal a uprostřed toho leží Hotel Ostrov. Také on je oválný, stejně jako jezírko před ním. Jsou zde nádherné trasy na procházky lesem, podél skal, hranice s Německem je, co bys vápencem dohodil.

Hotel rodiny Kuličových je na místě, které zjevně Bůh tvořil obzvláště rád. Je to zóna, kde můžete vypnout sebe – a jak už jsem říkal, i telefon. Hotel postavil táta, ale krátce po otevření tragicky zemřel. A tak ho převzaly jeho čtyři děti, především nejstarší Ondra. Překopal taktiku, přišel o devadesát procent hostů, ale získal nových čtyři sta procent. Ti sem jezdí za originálním odpočinkem a gastronomií. Třeba degustační menu! Překvapí vás výběr paštiček, zvlášť ta z foie gras. Perfektní je i uzené pastrami z hrobského řeznictví, grilovaný ovčí sýr nebo velký řízek. Zkuste konfitovaný hovězí špalek s kořenovkou a bramborovým gratinem. Navíc mají famózní vinnou kartu, ve sklepě je přes 3 000 lahví! Čepují Ostroff, pivo, které pro restauraci vaří pivovar Falkenštejn. Kávu pro hotel praží liberečtí Nordbeans. Kuličovi jsou strašně ambiciózní, o vedení hotelu neustále přemýšlejí, snaží se zdokonalovat a z jejich práce je to cítit.

8. Západní Čechy

Malebné stezky a zajíc na smetaně

Tohle je pohádkové místo. Mezi lázeňskými městy na západě Čech se nacházejí Kladské rašeliny, stezky přes dřevěné mostky a opravdu hezká naučná procházka, která bude bavit i děti. Ani tady nebývá dobrý signál, ale je tu penzion Kladská a s ním Vlastimil Reitmajer. Foie gras, jaké jste ještě nejedli? Nabídnou vám ho právě v jedné z těch chaloupek v alpském stylu z konce 19. století v osadě Kladská.

Pan Reitmajer je navrátilec z Kanady, ale už téměř dvacet let těší návštěvníky Slavkovského lesa. Jestli hledáte nejlepší stálici, která se orientuje na zvěřinu, bude to právě Kladská. Jeho zvěřinový degustační talíř nabízí křepelku, medailonek jeleního, kančího i srnčího masa s jalovcovou omáčkou. Zajíce na smetaně nechá Vlastík dlouho koupat v láku, servíruje pak klasicky na smetaně s brusinkami a knedlíkem, to musíte zkusit. Na menu ale také bývají úhoři, pstruzi, kohouti, šneci, jehněčí. Ovšem za nejvyhlášenější specialitu štamgastů Čechů, Rusů, Arabů i Němců platí hříbkový krém, a tak pan Vlastík sbírá se svým jezevčíkem Lumpíkem tolik hub, aby mu vystačily na celý rok.

 

9. Střední Čechy

Podél Sázavy s nádhernou zastávkou

Už jsem to naznačil, ale fakt rád jezdím vlakem. A mám pro vás hezkej tip. Vystoupit z vláčku v Poříčí nad Sázavou a vzít to pěšky do Týnce nad Sázavou. Je to nenáročná trasa, u který si můžete povídat s rodinou, děti ji zvládnou hravě. Jen musíte počítat se zastávkou, která zabere nějaký čas. Protože se pak vám ani dětem nebude chtít pokračovat.

Zhruba uprostřed cesty jsou totiž Ledce a tam ve staré stodole bistro. Kolem jsou pastviny s krávama, nádherná Sázava a vysoké stromy, a uprostřed místo, které gastronomicky i společensky ožilo. Rodina Katky Kerlehové získala v restituci starý statek a strýček Petr Vaništa začal zase hospodařit. Katka mu pomáhala už při studiu zemědělky – a její manžel Láďa, urbanista, si dálkově udělal i výučák na kuchaře. Nápad na bistro ve staré kůlně všechny nadchl; Katku s Láďou pak doplnili ještě tři kluci – a pořád pomáhá i strýček Petr. Lidi sem přicházejí na super kafe od Mamacoffee, dobré pivo a víno a stejně tak jídlo. A taky na tu báječnou atmosféru!

Co bývá v nabídce? Třeba pomalu pečené vepřové ramínko na fenyklu s kapustou a fazolí, zapečený lilek s rajčaty a parmazánem, kuře v misce s dýní, smetanou, muškátem a chilli a jako dezert třeba cheesecake. Vychutnejte si jejich jídla, a pak už se vydejte dál do Týnce nad Sázavou. Ten je totiž taky moc hezký.

 

10. Praha

Nejprve průvodce, pak luxusní jídlo

Kdo by před rokem tipoval, že bych vás v Praze zval do centra. Ale je krásné a letos, když cizinci nejezdí, máme ojedinělou možnost ho takhle vidět.

My jsme si s ženou zaplatili soukromého průvodce We love Prague za dostupné peníze, prohlédli jsme si překrásnou knihovnu ve Strahovském klášteře, s průvodkyní Katkou prošli kolem Lorety kolem tří velkých paláců, až k Pražskému hradu. Zastavili jsme se v katedrále, pak sešli po Zámeckých schodech a šli do Fieldu, ano, michelinské restaurace Radka Kašpárka. Field, stejně jako druhý český michelinský hráč La Degustation Bohême Bourgeoise, jde Čechům letos na ruku, přichází s velmi výhodným obědem za cenu, která je opravdu dostupná. Ale užít si můžete i večerní degustační operu v plné parádě.

Je zde prostě dokonalá možnost vidět Prahu takhle, navštívit michelinskou restauraci – a podpořit třeba i nějaký hotel v centru Prahy. Věřte, že vás budou vítat s otevřenou náručí.

 

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama