Blagodarja! Kdo vydělal na bulharské akci ČEZ

Měla to být ukázková expanze českého byznysu a manažerských dovedností. Původní záměry ovšem vzaly zasvé a místo pěkných pravidelných zisků se teď sčítají ztráty a hledají viníci a příčiny nezdaru.

Do Bulharska vstupoval ČEZ s velkými plány. Bylo to v dobách, kdy firma měla volné prostředky na investice, ale doma v Česku ani na západních trzích neviděla dobré příležitosti. Začátky zahraniční expanze ČEZ se kryjí s nástupem éry Martina Romana, byť šlo o nápad jeho předchůdce Jaroslava Míla.

Na bulharský trh přicházela česká firma ve stejné době jako německý E.ON či rakouská EVN. V Bulharsku roku 2004 nakoupil ČEZ západní část distribuční soustavy se třemi miliony koncových odběratelů (celkově má země sedm milionů obyvatel), o rok a půl později získala česká firma i elektrárnu ve Varně. Další aktivity zahájila v Albánii a v Rumunsku, později v Turecku a Polsku.

Javor Kujumdžiev, tehdejší náměstek bulharského ministerstva energetiky, je přesvědčen, že při nástupu na tamní trh chyběla české firmě základní pokora. „Přišli sem jako lidi, kteří rozumějí všemu lépe. Vytvořila se tak propast mezi českým managementem a Bulhary, k nimž se chovali jako k druhořadému personálu.“

Po pár letech se vyhrotily vztahy se zákazníky. V roce 2013 propukla v zemi vlna demonstrací proti příliš vysokým cenám elektřiny. „Demonstrace tehdy nebyly proti ČEZ, ale proti všem zahraničním energetickým firmám, hlavně to však byla záminka vystoupení proti vládě,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková.