První Češi v USA: alchymista a dobrodruh

Post Image

První Češi v USA: alchymista a dobrodruh

Play icon
10 minut

foto archiv

Na území Spojených států žilo podle sčítání obyvatel přesně před sto lety 823 000 Čechů první a druhé generace. První velká přistěhovalecká vlna přitom přišla už za Rakouska, po potlačení revoluce v roce 1848. Ve dvacátém století kvůli Hitlerovi, nástupu komunistů i sovětské invazi přibyly další desetitisíce imigrantů. Fenomén Čechů v Americe dodnes zůstává pro badatele fascinujícím tématem.

Neznámé končiny lákaly od nepaměti i Čechy. Koncem 15. století se roznesly zprávy o objevení Nového světa i do střední Evropy a v roce 1506 vyšel první spis o Americe v českém jazyce. Patrně prvním historicky doloženým Čechem, který se procházel po americké půdě, byl jistý Joachim Gans z Prahy, alchymista, odborník na metalurgii, který se vylodil s výpravou anglických kolonistů v dnešní Severní Karolíně, jak dokládá zpráva z roku 1585. Jeho úkolem bylo pátrat po ložiscích vzácných kovů.

Za připomenutí určitě stojí Augustin Heřman, dobrodruh, diplomat a kartograf, jenž se svou rodinou opustil pobělohorské Čechy a ve čtyřicátých letech 17. století trvale pobýval ve Filadelfii a Novém Amsterdamu (dnešním New Yorku), kde dokonce patřil k poradcům guvernéra. Proslavil se vyhotovením podrobné mapy Virginie a Marylandu. Prameny z nadcházejících dvou staletí pak zmiňují i další česky znějící jména dobrodruhů, kteří absolvovali náročnou až strastiplnou cestu lodí přes oceán.

64 hektarů půdy

První opravdu masivní přistěhovaleckou vlnu do Spojených států amerických přinesla porážka revoluce roku 1848 a policejní represe rakouské monarchie. Proud Čechů se v dalších letech nezastavil. Americké lodní a železniční společnosti vysílaly do Evropy své zástupce, aby lákali potenciální osadníky na ekonomické přednosti života v Americe.

Nejčastěji se uvádí, že od poloviny 19. století do propuknutí první světové války v létě 1914 odešlo kolem 350 tisíc obyvatel Čech a Moravy. Co se sociálního složení týče, šlo převážně o chudé rolníky s vidinou snadného zisku půdy k obdělávání. Prostorná území Ohia, Illinois, Iowy a o něco později prérijních států jako Nebraska, Oklahoma či Texas skutečně nabízela téměř neomezené možnosti. Češi zde dokázali vybudovat kompaktní zemědělské osídlení a vlastnili farmy s rozlohou, o níž se jim doma mohlo jen zdát.

Krvavá občanská válka Severu proti Jihu sice proud imigrantů utlumila, evropští přistěhovalci ovšem znovu ve velkém začali proudit, když konflikt v květnu 1865 skončil. Vábily je mimo jiné výhody plynoucí ze zákona o domovinách (Homestead Act), přijatého již 20. května 1862. Každému usedlíkovi a občanovi přiznával právo na bezplatných sto šedesát akrů (asi šedesát hektarů) federální půdy na bělochy dosud neobydleném „Divokém západě“. Plným vlastníkem se člověk stal, pokud prokázal, že pozemek minimálně pět let obhospodařoval. Ročně tak v průměru přistávalo u amerických břehů 4 až 11 tisíc Čechů, rekordním počtem byl podle záznamů roku 1907; šlo o 13 554 imigrantů. Vedle rolníků a horníků na venkově se v rostoucích velkoměstech dobře prosadili čeští dělníci, stavební inženýři, sládkové, cukrovarníci, doutníkáři, brašnáři, úředníci, lékaři a odborníci v mnoha dalších odvětvích.

Podpořte Reportér sdílením článku