Austrálie: tradiční vypalování v éře klimatických změn

9. ledna 2020

Farma v Klokaním údolí v australském státě Nový Jižní Wales, 5. ledna 2020.

Profimedia.cz

V čem se liší běžné australské požáry od těch současných, přibližuje pro webové stránky magazínu Reportér česká tlumočnice a překladatelka, která žije se svým manželem – biologem a odborníkem na nakládání s krajinou a ekosystémy – u Perthu v Západní Austrálii.

Od září 2019, za necelý půl rok, lehlo v Austrálii popelem přes 10 milionů hektarů buše, tedy o pětinu více než je rozloha České republiky. Z toho v Novém Jižním Walesu, nejobydlenějším státě, shořelo přes 5 milionů hektarů buše, což je území o velikosti Čech. Pro srovnání: během rozsáhlých požárů v jihoamerické Amazonii shořelo v loňském roce dle odhadů přibližně 900 tisíc hektarů, to znamená desetkrát méně než dosud v Austrálii.

Prach a popel zbarvil do růžova ledovce na Novém Zélandu, který leží dva tisíce kilometrů od břehů Austrálie. Podle Světové meteorologické organizace dým doputoval přes Tichý oceán k břehům Chile a zřejmě zasáhl i Antarktidu. Dopady požárů jsou již nyní těžko představitelné, konečná bilance bude ještě mnohem hrozivější. V Austrálii není ještě ani polovina léta a meteorologové neočekávají v následujících měsících výraznější deště.

Miliony místo statisíců

I z úst vysoce postavených australských politiků opakovaně slýcháme tvrzení, že požáry jsou tu přirozeným jevem, s nímž se země v minulosti dokázala vypořádat. Naznačují tak, že současné požáry nejsou výjimkou, natož aby souvisely s klimatickými změnami či s energetickou politikou země. První část tvrzení je bezesporu pravdivá. Požáry jsou dokonce pro zdejší ekosystém nutné, protože řada rostlin, například některé druhy banksie či eukalyptu, se rozmnožují právě díky vysokým teplotám způsobeným pravidelnými požáry. Letošní situace je ovšem výjimečná z hlediska rozsahu i typu požárů a experti se shodují, že požáry souvisejí se změnami klimatu, zvyšováním teplot a snižováním srážek. Čerstvá zpráva Australského meteorologického ústavu potvrzuje, že rok 2019 zde byl nejteplejším a nejsušším rokem přinejmenším od roku 1910, kdy začalo systematické měření teplot na kontinentu. Průměrná teplota přesáhla o 1,52 °C dlouhodobý průměr a 18. prosinec byl nejteplejším dnem v Austrálii s průměrnou teplotou 41,9 °C. Právě kombinace vysokých teplot, extrémní vyprahlosti krajiny a také silných větrů přispěla k šíření požárů, které se brzy vymkly kontrole.

Požáry sužují Austrálii každý rok, ale ty letošní se od těch předchozích liší. K zatím nejrozsáhlejším požárům v novodobé australské historii došlo v letním období 1974-1975, kdy shořelo území o celkové rozloze větší než 100 milionů hektarů. Tehdy ovšem šlo zejména o travnaté oblasti spíše v řídce obydlených částech Austrálie. Letošní požáry ničí zalesněné oblasti a buš, včetně deštných pralesů. V minulosti měly také požáry lokálnější charakter: zasahovaly sice rozsáhlá, ale ohraničená území. Období australských požárů začínalo obvykle kolem listopadu v Novém Jižním Walesu, následně se živel přesouval směrem na jih do států Victorie, Jižní Austrálie a do Tasmánie. V posledních letech však bývá období požárů stále delší a v jednotlivých oblastech se časově překrývá. Ještě nikdy se nestalo, aby najednou hořela rozsáhlá území ve všech státech a územích Austrálie (zatím kromě území hlavního města, označovaného zkratkou ACT) od jižního Queenslandu přes celý Nový Jižní Wales, stát Victorie a Jižní Austrálie, východní pobřeží Tasmánie až po Západní Austrálii. Postižená území se dříve počítala ve stovkách tisíců hektarů, letos je to v milionech.

Kontrolované vypalování

Podpořte Reportér sdílením článku