Miliardové tajnosti kolem testů na covid

Je to takový paradox. Tak dlouho se v Česku šetřilo na široce dostupném testování na covid, až se z toho stal jeden z největších a nejlukrativnějších byznysů spojených s pandemií. Tak dlouho odpovědní úředníci blokovali rozšíření přesnějších PCR testů, až se v Česku rozjelo za veřejné peníze testování často problematickými antigenními testy.

Jako by se potvrdilo přísloví o odříkaném chlebu a největším krajíci. Po nezvládnuté druhé vlně loni na podzim, k níž přispělo mimo jiné nedostatečné testování, došlo k obratu. Množství testů, kterými následně lidé v Česku prošli, nemá v historii obdoby. Za poslední jeden a půl roku měl štěteček v nose kvůli zkoušce na koronavirus každý v průměru čtyřikrát. Vyplývá to z údajů v databázi infekčních nemocí, do níž se většina provedených testů povinně zapisuje. Z více než čtyřiceti milionů testů bylo devětadvacet milionů antigenních rychlotestů a přes 11,5 milionu provedených metodou PCR.

Takové množství odběrů a testů odpovídá hrubým odhadem výdajům přes třiadvacet miliard korun. Největší díl z tohoto obřího účtu šel na vrub sedmi zdravotních pojišťoven. Ty od loňského března zatím zaplatily z veřejných peněz za testy celkově přes šestnáct miliard: z částky připadá největší díl na letošní rok – ještě před příchodem podzimu a další covidové vlny to bylo už více než deset miliard.

Tyto náklady na testování byly dány vysokým počtem nemocných, s nimiž se Česko od loňského podzimu potýkalo a které bylo potřeba testovat. Dál k tomu přispělo, že po dlouhém váhání muselo ministerstvo zdravotnictví ve chvíli dramatického šíření nákazy spustit i plošné testování na koronavirus. Nejprve v nemocnicích a v domovech seniorů, poté loni před Vánoci pro všechny individuální zájemce, ale boom přišel až s plošným testováním ve firmách a ve školách letos na jaře.

Na tomto místě je nutné říct, že široké testování se, jak ukazovaly i zkušenosti z jiných zemí, zdály být před příchodem vakcín velmi účinnou metodou, jak brzdit šíření viru bez lockdownů: cena zavření části ekonomiky je totiž neskonale vyšší než náklady vynaložené na široké testování. Například ekonom David Marek napsal – a v tomto výpočtu nebyl zdaleka sám –, že tuzemské hospodářství přicházelo letos na jaře za jeden jediný den (!) lockdownu o jeden a půl až dvě miliardy korun. Toto číslo navíc, jak uvedl v dubnu v článku pro časopis Forbes, představovalo pouze vyčíslitelné náklady.